Všímejte si tuku v potravinách!

 4 min.  |   7. 4. 2021  |   Garant: Věra Boháčová


Jednou z hlavních zásad diety při dyslipidémiích je správný výběr tuků, v některých případech (při zvýšené hladině triglyceridů či smíšené dyslipidémii) je třeba zároveň omezit celkové množství tuku.

Tuky se skládají z glycerolu a různých mastných kyselin. A právě složení mastných kyselin určuje, jak moc je daný tuk (a také potraviny, které tento tuk obsahují) vhodný při dietě.

Rozeznáváme následující mastné kyseliny:

Nasycené mastné kyseliny, označované SFA nebo SAFA (z anglického saturated fatty acids). Jsou ve větším množství obsaženy v tucích, které jsou za běžných podmínek tuhé. Najedeme je tedy v másle, sádle, ale také uzeninách a dalších masných výrobcích, v tučných mléčných výrobcích. Jejich bohatým zdrojem jsou také tuky tropické, zejména kokosový nebo tuk z jader palem.

Jejich zvýšená konzumace vede ke zvyšování cholesterolu v krvi, prozánětlivého stavu organizmu a dalším negativním vlivům, zejména na náš srdečně-cévní systém.

Nenasycené mastné kyseliny, které dále dělíme na mononenasycené a polynenasycené.

  • Mononenasycené mastné kyseliny, označované MUFA (z anglického monounsaturated fatty acids). Najdeme je především v rostlinný olejích, ořeších, semenech.

    Mají na hladinu cholesterolu v krvi a náš organismus obecně neutrální vliv, pozitivní účinky mají, pokud jimi ve stravě nahradíme mastné kyseliny nasycené.

  • Polynenasycené mastné kyseliny, označované PUFA (z anglického polyunsaturated fatty acids). Jejich zdrojem jsou některé rostlinné oleje (například lněný, řepkový) a ořechy (např. vlašské). Najdeme je také v tucích ryb.

    Přispívají ke snižování cholesterolu v krvi, mají protisrážlivé a antiarytmické účinky, příznivě působí nejen na náš srdečně-cévní systém. Některé z nich jsou navíc esenciální, tedy takové, které náš organizmus potřebuje, ale neumí si je sám vytvořit, proto musí být pravidelnou součástí naší stravy.

  • Trans-nenasycené mastné kyseliny, označované TFA (z anglického trans fatty acids). Vznikají při ztužování (při částečné hydrogenaci) tuků a olejů. V dnešní době se tento postup výroby např. u margarínů již nepoužívá, v těchto výrobcích se, oproti minulosti, již prakticky nevyskytují. Přirozeně jsou obsaženy v mléčném tuku.

    Mastné kyseliny, které mají výrazně negativní vliv na naše zdraví, zejména na srdečně-cévní systém a diabetes mellitus 2. typu.

Při dyslipidémiích je důležité dávat při výběru tuku přednost těm, které obsahují minimum nasycených mastných kyselin a obsahují tedy převážně mastné kyseliny nenasycené. Takové tuky by měly být v jídelníčku v převaze. Jsou to tuky, které jsou za běžných podmínek tekuté. Tuky, které jsou za běžných podmínek tuhé, jsou zároveň bohaté na nasycené mastné kyseliny. Množství tuku a právě nasycených mastných kyselin patří mezi povinné údaje, které musí výrobci na všech potravinách uvádět. Každý tak má možnost vybírat při nákupu potraviny, které jsou v rámci jedné skupiny (např. sýry, šunky aj.), výhodnější složení. Můžeme říci, že pokud je množství nasycených mastných kyselin ve výrobku do jedné třetiny z celkového množství tuku, má výrobek výhodné složení a hodí se tak lépe v rámci diety při dyslipidémíích. Jak jsou na tom jednotlivé potraviny s obsahem tuku a nasycených mastných kyselin ukazuje tabulka.

Bylo by však chybou zaměřit se při dietě pouze na obsah nasycených mastných kyselin v jídelníčku. Snadno pak může dojít k tomu, že jsou z jídelníčku izolovány potraviny, které sice obsahují nasycené mastné kyseliny, ale také jsou zdrojem dalších důležitých látek. Například maso je zdrojem nejen nasycených mastných kyselin, ale také kvalitních bílkovin, jedním z nejdůležitějších zdrojů železa či vitaminu B12. Sýry sice obsahují nasycené mastné kyseliny, ale také kvalitní bílkoviny a jsou nejzásadnějším zdrojem vápníku. Jedná se tedy o důležité potraviny, které do jídelníčku patří, jen je třeba vybírat jejich méně tučné varianty.


Související články
Dietu při dyslipidémiích není možné vnímat jako „nárazovku“, ale dlouhodobou až doživotní úpravu režimu. Je proto zásadní poskládat stravu tak, aby byla pro každého reálně dodržitelná.
Cholesterol je pro život nezbytná látka: představuje základní stavební kámen pro buněčnou membránu... Otázkou ale zůstává, kolik cholesterolu potřebujeme v krvi.
Jaká jsou dietní doporučení při dyslipidemiích?
Možná nevíte, že v České republice tyto léky užívá více než milion pacientů, takže přímou nebo zprostředkovanou zkušenost s nimi má téměř každý.

Vločkové kuličky s ovocem

24. 11. 2021  |   redakce
Postup: Ovesné vločky nasucho opražíme. Sušená jablka na 10 minut namočíme a pak spolu s brusinkami a vločkami rozmixujeme, přidáme rozemleté piškoty,…

Minutková kachní prsa

 1 min.  |   24. 11. 2021  |   redakce
Postup: Kůži kachních prsou nařízneme, vetřeme utřený česnek, osolíme, opepříme. Zprudka orestujeme na troše olivového oleje (2–3 minuty z každé…

Význam zdravé snídaně

 6 min.  |   25. 10. 2022  |   Věra Boháčová
O tom, že je dobré či důležité snídat, se stále mluví, píše. A je to pravda. Proč tomu tak je? Důvodů je hned několik.
Udělat si pauzu na oběd může být zpestřením pracovního dne a je přitom vhodné zaměřit se na správný výběr jídla.
150 g sacharidů / 50 g tuků / 80 g bílkovin / 6 000 kJ (1 400 kcal)

Grilovaná zelenina

 1 min.  |   21. 6. 2021  |   redakce
Postup: Všechnu zeleninu očistíme, česnek, cibuli a žampiony oloupeme, papriku zbavíme jádřince. Papriku nakrájíme na kusy cca 3 × 3 cm, cuketu na…

Nastavení cookies

Na našem webu používáme cookies.

Některé z nich jsou k fungování stránek nezbytné, ale o těch ostatních můžete rozhodnout sami.