Zvýšený cholesterol v krvi neboli dyslipidemie je metabolické onemocnění, které nebolí, ale o to je zrádnější a nebezpečnější. Může totiž být příčinou cévního onemocnění zvaného ateroskleróza (kornatění tepen). To může vyústit v „cévní katastrofu“, jako je infarkt myokardu, cévní mozková příhoda nebo nedokrevnost dolních končetin.

Ideální hladina cholesterolu v krvi je nejspíš podstatně nižší, než jsme si mysleli v minulosti. Pravděpodobně to bude kolem 3, 0 mmol/l. Cholesterol je pro náš organismus velice důležitý – podílí se na tvorbě vitaminu D, žlučových kyselin a steroidních hormonů (testosteron, estrogen ad.). Na druhou stranu, je-li jeho hladina v krvi vysoká, ukládá se do cévních stěn a tím způsobuje jejich zužování a ztrátu pružnosti – to pak vede k nedostatečnému zásobování orgánů krví.

Jaké jsou příčiny vysokého cholesterolu?

Obecně se dá říct, že příčinou dyslipidemie je přibližně z poloviny genetický základ (vrozená vloha) a dalších padesát procent výsledné hladiny v krvi můžeme přičíst životnímu stylu. Nejvíce hladiny cholesterolu v krvi ovlivňuje konzumace potravin s vysokým obsahem nasycených tuků. Ty se skrývají především v živočišných tucích, ale ani rostlinné tuky většinou tropického původu jich nemají právě málo. Působení zvýšených hladin cholesterolu v krvi na cévní stěnu významně zhoršují další tzv. rizikové faktory cévních onemocnění (kouření cigaret, obezita a tělesná pasivita či nadměrná spotřeba alkoholu).

Jaké jsou příznaky vysokého cholesterolu?

Stejně jako třeba vysoký krevní tlak (hypertenze) nemá dyslipidemie zjevné příznaky – nebolí a nijak neobtěžuje, často se objeví „náhodně“ při běžném vyšetření krve. Podobně jako hypertenze je velmi nebezpečná: může vést k onemocnění koronárních tepen (blokuje tepny srdce) a perifernímu cévnímu onemocnění (blokuje tepny v dolních končetinách). Hlavním příznakem onemocnění koronárních tepen bývají bolesti na hrudi; periferní cévní onemocnění se nejčastěji projevují bolestí dolních končetin při chůzi.