Střípky módních diet

Mezi tzv. módními dietami můžeme najít řadu těch, které možná aktuálně nejsou tak populární, ale mají své „stálé místo“ u svých příznivců a s jejich popularitou se setkáváme, třeba s drobnou modifikací, v různých časových vlnách. Mají svá pozitiva (i když u některých je třeba opravdu svědomitě hledat) i úskalí. Pozitivem (někdy jediným) je fakt, že donutí nad jídlem přemýšlet, což spousta lidí nedělá. Mezi úskalími můžeme obecně zmínit stravování se snadnou cestou k nevyváženosti či nejednoduchou dodržitelností. Jsou to také diety, které jsou mnohdy interpretovány v různých ne vždy jednotných modifikacích.

Dělená strava

Zásady stravy vycházejí z přesvědčení, že kombinace některých potravin vede k nedokonalému trávení a dochází k acidóze. Konkrétně se jedná o kombinaci potravin s vysokým obsahem bílkovin a vysokým obsahem sacharidů. Potraviny jsou proto rozděleny na sacharidové a bílkovinné. Strava určuje i skupinu potravin, které jsou neutrální a je možné je kombinovat s „bílkovinovou“ či „sacharidovou“ skupinou.  V jídelníčku se klade důraz na celozrnné potraviny a výrobky, v některých doporučeních se zakazuje cukr, bílá mouka či margaríny, někde je povolen alkohol, někde ne. Podle teorií má strava chránit před vznikem diabetu, onemocnění srdce a ledvin, proti ztrátě vitality. V dnešní době je často dodržována za účelem redukce tělesné hmotnosti.

Bílkovinovou skupinu tvoří maso, vejce, mléko a mléčné výrobky (mléko by se nemělo kombinovat s masem), luštěniny, většina ovoce, mošty a víno. Do sacharidové skupiny jsou zařazeny obiloviny, brambory, dýně, batáty, artyčoky, sladké ovoce (např. zralé banány, sladké hrozny, sušené ovoce), pivo. Třetí skupina je neutrální, řadí se sem téměř veškerá zelenina, ořechy (kromě arašídů), tuky, z nápojů whisky a gin.

Výhody a úskalí dělené stravy

Díky širokému spektru doporučených potravin (byť konzumovaných odděleně) může být dieta/strava dobře vyvážená, a tedy nemusí hrozit rizika nutričních deficitů. Je však třeba mít povědomí o skladbě stravy, aby tomu tak bylo. Úskalím je často nejednotné (podle zdrojů) rozdělení potravin do jednotlivých skupin, často není řešeno povolené množství alkoholu. Samotné oddělování bílkovinných a sacharidových potravin nedává příliš smysl. V tenkém střevě, kde dochází k trávení, jsou přítomny současně jak enzymy štěpící tuky, tak ty, které štěpí sacharidy i bílkoviny. A navíc, striktní oddělení jednotlivých živin je téměř nemožné. Kromě čistého tuku a cukru jsou v potravinách obsaženy v různém poměru všechny živiny, tedy bílkoviny, tuky i sacharidy. Redukční efekt diety je připisován konzumaci menšího množství potravin, kdy nemůžeme dát na talíř obvyklé kombinace (např. místo španělského ptáčka s rýží si můžete dát buď jen ptáčka, nebo jen rýži).

Dieta podle krevních skupin

Koncept diety vychází z předpokladu, že při trávení živin existuje mezi krví a potravinami imunologická reakce. Každé krevní skupině tak vyhovuje jiné složení stravy. Strava má pomáhat zlepšit trávení a redukci hmotnosti, podpořit celkovou pohodu.

Podle doporučení by lidé s krevní skupinou 0 měli jíst hlavně maso a ryby, stravu podobnou paleo stravě, s absencí obilovin, luštěnin a mléčných výrobků. Majitelé krevní skupiny A by se měli zaměřit na rostlinnou stravu, bez červeného masa, mléčných výrobků a pšenice. Jídelníček má obsahovat dostatek zeleniny, ořechů a olivového oleje. Lidé s krevní skupinou B by měli jíst drůbeží a vepřové maso, pšenici, kukuřici, rajčata. Neměli by pít kávu. Ostatní potraviny, včetně mléčných výrobků, jsou povoleny. Majitelé krevní skupiny AB by měli mít jídelníček bez červeného masa a kukuřice. Luštěniny, obiloviny, mořské plody, mléčné výrobky a kávu mohou.

Výhody a úskalí diety podle krevních skupin

Dieta podle krevních skupin se nedá dodržovat, aniž by se člověk významně zajímal o to, co jí. To mnoho lidí nedělá, přestože takový zájem jistě přispívá ke kvalitnějšímu stravování. Člověk může mít také krevní skupinu, k níž náleží složení stravy, které mu vyhovuje. Někomu však složení nemusí vyhovovat vůbec. Některé varianty však mohou vést k nutričním nedostatkům, např. vlákniny a vápníku u skupiny 0 nebo vápníku u skupiny A. Některé varianty mohou zvyšovat kardiovaskulární riziko. Na závěr je třeba zmínit, že stále neexistuje studie, která by potvrzovala souvislost mezi krevní skupinou a složením stravy.

Paleo dieta

Zásady stravy vycházejí z doby kamenné (paleolitu), kdy se lidé živili převážně ulovenou zvěří a nasbíranými semeny a bobulemi. Zastánci této stravy argumentují tím, že od dob paleolitu se naše anatomie a genetika nezměnily, a tudíž bychom měli jíst podobnou skladbu stravy. Tím bychom měli předcházet řadě tzv. civilizačních onemocnění, jako jsou diabetes 2. typu nebo obezita, kardiovaskulárním či onkologickým onemocněním.

Podle doporučení se paleo strava skládá zejména z libového masa, ryb, mořských plodů, vajec, ořechů, semen, čerstvého ovoce a zeleniny, olejů (olivový, kokosový, ořechový, hroznový).

Mezi potravinami, které jsou pro tuto dietu nevhodné, jsou uváděny obiloviny a výrobky z nich, brambory, luštěniny včetně výrobků z nich, mléko, mléčné výrobky, tučné maso a uzeniny, cukr, sirupy, bonbony, více zpracované potraviny, slaná jídla, solené potraviny. Názory na přesné složení jídelníčku se však různí.

Výhody a úskalí paleo diety

Jíst méně solené a vysoce zpracované potraviny, vyhýbat se uzeninám a mít ve stravě dostatek kvalitních bílkovin je jistě výhodou. Ne vždy se však dozvíme informace o počtu doporučených porcí. Jejich dlouhodobá nadměrná konzumace může vést k zatížení ledvin, zvyšování hladiny kyseliny močové v krvi. I výběr tuků není kvůli povolenému kokosovému tuku jednoznačně výhodný pro prevenci srdečně-cévních onemocnění. Pro řadu osob je to také stravování nevhodné z důvodu absence důležitých zdrojů energie ze sacharidů (obiloviny, luštěniny, brambory), které dieta zakazuje. Kvůli chybění mléka a mléčných výrobků hrozí nedostatek vápníku se všemi jeho důsledky, extrémně nízký při tomto způsobu stravování vychází také obsah vlákniny.

Je dobré si uvědomit, že argument podpory dobrého zdraví a dlouhověkosti nedává příliš smysl v kontextu délky dožití v paleolitu a dnes. A pak tu máme ještě celkový režim. Pohybová aktivita nutná k obstarání obživy v době kamenné byla nepoměrně náročnější, než je tomu dnes.

Stravování každého z nás by mělo vycházet z individuálních potřeb, které jsou dány zdravotním stavem, věkem, režimovými návyky i stravovacími preferencemi. Všechny tyto faktory není vždy jednoduché ve stravování zohlednit. Před dodržováním jakéhokoliv méně tradičního způsobu stravování je tedy vhodné poradit se s odborníkem (nutričním terapeutem). Může se totiž stát, že v dobré víře, že pro své zdraví děláme to nejlepší, bude mít takový způsob stravování úplně jiný efekt, než očekáváme. Je dobré se u různých diet seznámit nejen s deklarovanými pozitivy, ale i s úskalími, a to v dlouhodobém kontextu.

Věra Boháčová, DiS.

Zdroje:

Kohout P, et al. Klinická výživa. Praha, Galén, 2021.