Módní diety: Vegetariánství

 6 min.  |   1. 7. 2023  |   Garant: Věra Boháčová


Vegetariánství je způsob stravování založený na preferenci potravin rostlinného původu. Živočišné potraviny se buď vylučují zcela, nebo jsou některé druhy povoleny. Vegetariánství má řadu modifikací:

  • Semi- nebo také demivegetariáni – nejedí pouze tzv. červené maso, za které je obecně považováno maso hovězí, skopové, vepřové a zvěřina. Jedí ale ryby, někteří i drůbež, konzumují také mléko, mléčné výrobky a vejce.
  • Pesco vegetariáni – nejedí žádné maso kromě ryb. Z živočišných potravin konzumují mléko, mléčné výrobky a vejce.
  • Lakto-ovovegetariáni – nejedí žádné maso ani ryby. Konzumují mléko, mléčné výrobky a vejce. Tato forma vegetariánství je v současné době v západních státech světa nejrozšířenější.
  • Laktovegetariáni – nejedí maso, ryby ani vejce. Ze živočišných potravin konzumují pouze mléko a mléčné výrobky.
  • Vegani – přísní vegetariáni, nejedí žádné živočišné potraviny – veškeré druhy masa včetně ryb, mléko, mléčné výrobky ani vejce. Někteří odmítají i včelí med.

Vegetariánství je poměrně rozšířeným způsobem stravování a v rámci jeho dodržování můžeme pozorovat spíše vzrůstající trend. Podle průzkumů jsou vegetariány asi 3 % Čechů, vegany 1 %. Ovšem ve věkové kategorii 18–35 let jde v součtu až o 10 % Čechů.

Pohnutky vedoucí k dodržování vegetariánského způsobu stravování jsou různé. Nejčastěji diskutovanými jsou důvody environmentální, etické, náboženské. Někteří vysvětlují tento způsob stravování důvody zdravotními.

Otázka vhodnosti dodržování vegetariánského způsobu stravování je řešena nejčastěji v souvislosti s možným chyběním důležitých nutrientů. Nicméně, vedle úskalí je dobré zmínit i pozitiva.

Jaká jsou pro a proti 

Vegetariáni mají často ve svém jídelníčku více ovoce a zeleniny, složením stravy (díky častějšímu zařazování luštěnin) snadněji dosahují většího příjmu důležité vlákniny. Ve stravě bývají disciplinovaní (což se o mnoha Češích říci nedá). Díky absenci uzenin a dalších masných výrobků snižují ve svém jídelníčku obsah soli a nasycených mastných kyselin, které bychom měli ve stravě limitovat všichni. Vegetariánský způsob stravování se začal objevovat také jako jedna z možných cest pro prevenci řady tzv. civilizačních onemocnění včetně kardiovaskulárních, která jsou u nás stále nejčastější příčinou nemocnosti a úmrtnosti, a to i v rámci odborných doporučení.

Mezi nejčastěji řešená úskalí tohoto typu stravování patří absence nebo limitace tzv. plnohodnotných bílkovin. Bílkoviny se skládají z aminokyselin, z nichž některé jsou esenciální (nezbytné), tedy takové, které si náš organismus neumí v rámci svého metabolismu sám vytvořit, a proto je musíme přijímat ve stravě. Celé spektrum esenciálních aminokyselin najdeme v bílkovinách z živočišných potravin, tedy v mase, mléce, mléčných výrobcích a vejcích. V potravinách rostlinného původu (které představují dominantní, někdy jediný zdroj bílkovin u vegetariánů) některé z esenciálních aminokyselin chybějí. Vhodnou kombinací rostlinných zdrojů bílkovin můžeme sice dosáhnout jejich větší kvality (např. obiloviny + luštěniny, luštěniny + ořechy a semena), ale není to úplně jednoduché a má to i svá úskalí.

Maso je v naší stravě ceněno nejen z důvodu obsahu plnohodnotných bílkovin, ale také jako výhodný zdroj vitaminu B12 a železa. To jsou mimo jiné důležití krvetvorní činitelé. A maso je jejich nejvýhodnějším zdrojem. Řeší se nejen množství v něm obsažené, ale také míra využitelnosti, která je z živočišných zdrojů výhodnější. U vegetariánů tedy může snáze docházet k deficitu těchto látek.

Pokud se ve vegetariánské stravě nevyskytují žádné mléčné výrobky (včetně mléka), je strava ochuzena (kromě plnohodnotných bílkovin) také o nejdůležitější zdroj vápníku, jenž je právě z mléka a mléčných výrobků pro nás nejlépe využitelný a jeho vstřebatelnost je v mnohem vyšších procentech, než je tomu u zdrojů rostlinných. V neposlední řadě je třeba zohledňovat i „ujeditelnost“ rostlinných zdrojů vápníku s ohledem na potřebné konzumované objemy.

Další případné nedostatky ve složení stravy se řeší dle typu vegetariánství a jsou spojovány zejména s tou nejstriktnější verzí, tedy s veganstvím. Jedná se o vitamin D (absence živočišných potravin), n-3 (omega 3) nenasycené mastné kyseliny (absence ryb), zinek (větší podíl látek znesnadňujících vstřebávání zinku v rostlinné stravě).

Řešená úskalí vegetariánské stravy (a zejména stravy veganské) jsou zásadní zejména v období dětství a dospívání, těhotenství a kojení, ale také v seniorském věku, kdy může být velice komplikované (až nemožné) tímto způsobem stravování pokrýt bez suplementace všechny výživové potřeby.

Shrnutí

Na každém výživovém směru, stylu, či trendu můžeme najít pro i proti. Inspirace vegetariánským způsobem stravování je namístě. Například pomůže zbavovat se v jídelníčku uzenin a dalších masných výrobků, jíst více zeleniny, ovoce, luštěnin, konzumovat více výrobků z celozrnných obilovin. Při vyloučení některých potravin či celé skupiny už je ale potřeba daleko více přemýšlet nad sestavováním jídelníčku a nad individuálními potřebami, jejichž pokrytí může být velmi obtížné.

A pak je tu ještě jeden úhel pohledu. A to trend rostlinné stravy s jeho praktickým uchopením. Se sníženou spotřebou potravin živočišného původu je nutno hledat vhodné alternativy (z pohledu nutričního), a ne se zaměřit na imitace, což se často děje. Setkat se tak můžeme např. s fastfoodem (rostlinný řízek, burger, které mohou obsahovat neméně soli, přičemž hranolky mohou být povoleny) nebo s imitací sýra, která má ve svém složení pouze škrob a kokosový tuk (tedy nejen 0 g bílkovin a 0 mg vápníku, ale také vysoký podíl nasycených mastných kyselin). Příkladů by se dalo uvést více. Přínosy takto volené rostlinné stravy se pak hledají velmi obtížně.

Věra Boháčová, DiS.

Použité zdroje:

Související články

Módní diety: Raw strava

 5 min.  |   1. 7. 2023  |   Věra Boháčová
Raw strava je způsob stravování omezující tepelnou úpravu na 42–47 stupňů Celsia. Dle jejích zastánců se v důsledku vyšších teplot stává z „živé“ stravy „mrtvá“.
Přerušované hladovění (intermittent fasting) či redukce času určeného na konzumaci stravy je aktuálně velmi populárním stylem stravování.
Opravdu je večeře takovým zlem, že je ideální si ji raději nedat?

Laktózová intolerance

 6 min.  |   1. 7. 2023  |   Věra Boháčová
Laktózovou intolerancí označujeme nesnášenlivost mléčného cukru. Základem léčby je úprava stravy, případně doplňování enzymu.

Pět omylů o dietě

 2 min.  |   2. 3. 2020  |   redakce
Základem vyváženého a pestrého jídelníčku by měly být čerstvé ovoce a zelenina, kvalitní bílkoviny, složené sacharidy a přiměřené množství vhodných tuků.

Představení bezlepkové diety

 10 min.  |   28. 12. 2021  |   Věra Boháčová
Intolerance lepku může být podmíněna buď imunitními nebo neimunitními mechanismy. Součástí léčby těchto onemocnění je dodržování bezlepkové diety.
Zdravé stravování neznamená totéž co dieta. Pokud si nejste jisti s výběrem, pomůže Vám naše desatero.
V rámci dodržování každé diety, a ta při dyslipidémiích není výjimkou, je velmi důležitý výběr potravin.
Dietu při dyslipidémiích není možné vnímat jako „nárazovku“, ale dlouhodobou až doživotní úpravu režimu. Je proto zásadní poskládat stravu tak, aby byla pro každého reálně dodržitelná.
Jaká jsou dietní doporučení při dyslipidemiích?

Nastavení cookies

Na našem webu používáme cookies.

Některé z nich jsou k fungování stránek nezbytné, ale o těch ostatních můžete rozhodnout sami.