Onemocnění

Dnu řadíme mezi metabolická onemocnění. Vzniká v důsledku dlouhodobého ukládání solí kyseliny močové do kloubních, ale i dalších měkkých tkání. Kyselina močová vzniká při odbourávání purinů – látek obsažených v nukleových kyselinách buněčných jader. Ke zvýšené hladině kyseliny močové v krvi (hyperurikemii) dochází z různých příčin. Jedná se o zvýšené množství purinů ve stravě, snížené vylučování kyseliny močové ledvinami do moči nebo může být příčinou jiné onemocnění (v jehož důsledku dochází ke zvýšenému rozpadu buněk). Nejčastější příčinou zvýšené hladiny kyseliny močové v krvi je nevhodná životospráva, užívání některých léků nebo snížená funkce ledvin.

Prevalence hyperurikemie se v populaci pohybuje v rozmezí 4–40 %, přičemž výrazně vyšší je výskyt u mužů. Dna postihuje přibližně 1–2 % osob, zejména ve vyspělých zemích, 4–9krát častěji muže.

Spolu s dnou můžeme u pacientů velmi často pozorovat další onemocnění, jako jsou vysoký krevní tlak, poruchy metabolismu tuků a cukrů, obezita, tedy časté jsou projevy tzv. metabolického syndromu.

Dna může vyústit v akutní dnavý záchvat. Ten je vyvolán krystaly kyseliny močové, které se uvolňují do kloubní dutiny a způsobí akutní zánět kloubu. Nejčastěji je postižen kloub palce nohy, dalšími jsou klouby kolene, hlezna a drobné klouby nohou, méně často drobné ruční klouby. Dnavé záchvaty se mohou opakovat a také přecházet až do chronického zánětu kloubu. Dnavý záchvat může být vyvolán např. režimovým excesem (alkoholem, přejedením, hladověním, dehydratací), akutním onemocněním, fyzickou námahou, úrazem.

Dlouhodobá zvýšená hladina kyseliny močové v krvi může vést také ke vzniku močových kamenů či ke chronickému zánětu ledvin.

V rámci léčby zvýšené hladiny kyseliny močové / dny je důležité zaměřit se na úpravu režimových návyků bez výrazných excesů (např. půstů či extrémních „náloží“ pohybové aktivity), které mohou obtíže zhoršit. Pozvolné snižování tělesné hmotnosti (u osob s obezitou) a přiměřená pohybová aktivita jsou však velice žádoucí.

Zásady stravy

Při léčbě zvýšené hladiny kyseliny močové / dny je velice důležitá dlouhodobá úprava režimu (jak stravovacího, tak pohybového). V rámci doporučení se zohledňuje přítomnost dalších onemocnění – k těm častým patří obezita, zvýšený krevní tlak, případně cukrovka či poruchy metabolismu tuků.

Dříve byla hlavním léčebným postupem bezpurinová (či lépe nízkopurinová) dieta. Puriny se však vyskytují v celé řadě potravin, jejichž zařazení do jídelníčku je velice důležité. Striktně nízkopurinovou dietu tak nelze dlouhodobě dodržovat, aniž by ve stravě chyběly důležité látky. Záleží tedy na množství, frekvenci a také na dostupnosti (využitelnosti) purinů v potravinách. Základem léčby dny a zvýšené hladiny kyseliny močové v krvi je podávání medikamentů a celková úprava životního stylu spolu s ovlivněním dalších faktorů. Ve stravě je samozřejmě potřeba vynechat nebo výrazně omezit potraviny bohaté na puriny, nicméně tak, aby to neohrozilo vyváženost jídelníčku.

Dietní doporučení při dně a zvýšené hladině kyseliny močové v přehledné tabulce ke stažení

Stravovací režim

Strava by měla být pravidelná a vyvážená, rozdělená do pravidelných dávek, bez výrazných výkyvů hladovění či přejídání.

Úprava tělesné hmotnosti

V případě nadváhy či obezity je důležité se při léčbě zaměřit i na redukci tělesné hmotnosti kombinací úpravy stravy a zvýšení pohybové aktivity. Redukce hmotnosti nesmí být příliš rychlá, optimální je půl kilogramu, maximálně 1 kg týdně.

Snížení spotřeby tuků a jejich výběr

Kromě snížení celkového množství tuků v jídelníčku je velice důležitý jejich výběr. Omezovat je třeba tuky s obsahem nasycených mastných kyselin a potraviny, ve kterých jsou tyto tuky hojně zastoupeny (máslo, sádlo, slanina, ale také uzeniny, tučné maso a tučné mléčné výrobky, tropické tuky v čele s kokosovým, jemné a trvanlivé pečivo, zejména druhy s polevou či náplní), a preferovat tuky s obsahem nenasycených mastných kyselin (rostlinné oleje a produkty z nich vyrobené, tuky z ryb, semen a ořechů).

Omezení purinů ve stravě

Mezi nejvýznamnější zdroje purinů, které je třeba omezit, patří potraviny s vysokým obsahem kvasinek, droždí (v rámci běžné konzumace pečiva nevadí), kaviár, jikry a vnitřnosti, mořské plody, „červená“ masa, zvěřina. Není nutné je ze stravy zcela vyloučit, porce by však měly být menší a jejich konzumace méně častá.

K potravinám s vyšším obsahem purinů řadíme také tučné ryby, drůbež, vejce, tučné mléčné výrobky. Tyto potraviny jsou však zároveň zdrojem kvalitních bílkovin, prospěšných mastných kyselin a vitaminů, a jejich konzumaci proto není žádoucí zásadně omezovat.

Přiměřenost konkrétních potravin je často nutné řešit individuálně. Velmi záleží na daných stravovacích návycích a na celkovém množství a frekvenci jednotlivých potravin v jídelníčku. Mezi výrazné zdroje purinů patří např. i kakaový prášek či luštěniny. Nicméně při přípravě nápoje z kakaa nespotřebujeme rizikové množství prášku a luštěniny obsahují také vlákninu, která urychluje střevní peristaltiku, což v důsledku vede ke sníženému vstřebání obsažených purinů.

Snížení spotřeby alkoholu

Střídmost v konzumaci alkoholu je velice důležitá. Mnohdy samo výrazné omezení konzumace či úplná absence alkoholu odstraní zdravotní problémy. Riziková je zejména konzumace piva a destilátů. Velkou pozornost je potřeba věnovat kombinaci přejídání a konzumace alkoholu, zejména při různých oslavách, na rautech, svatbách, zabijačkách apod. Následkem konzumačního „úletu“ může být dnavý záchvat.

Dodržování dostatečného pitného režimu

Denně je třeba vypít dostatečné množství vhodných tekutin. Dostatečný pitný režim je zásadním léčebným opatřením (nejméně 35 ml/kg hmotnosti a den). Zvýšení množství vypitých vhodných tekutin, a to rozloženě v průběhu celého dne, často zlepší parametry onemocnění a odstraní obtíže. Mezi vhodné nápoje patří voda, čaje, káva má spíše pozitivní účinky. Alkohol a slazené nápoje jsou nevhodné.

Omezení spotřeby sladkostí, fruktózy

Omezení cukru, sladkostí a potravin cukr obsahujících je namístě. Problematická je také konzumace sladkých a slazených nápojů, a to kvůli obsahu fruktózy a sirupů, které fruktózu obsahují. Že fruktóza také zvyšuje hladinu kyseliny močové, je poměrně nedávné zjištění.

Strava by měla obsahovat dostatek zeleniny (prakticky bez omezení) a menší porce ovoce. Žádné limity nejsou stanoveny ani v rámci konzumace mléčných potravin, zejména těch s přiměřeným obsahem tuku, ideálně neochucených. Vhodná je i preference celozrnných výrobků, bez problémů (pouze s přihlédnutím k vyšší energetické hodnotě) je konzumace ořechů a semínek.

Věra Boháčová, DiS.

Zdroje: