Jak vzniká nadváha a obezita?

 2 min.  |   9. 8. 2024  |   Garant: Peter Marko

Nadváha a obezita vznikají, když člověk konzumuje víc kalorií, než jeho tělo spálí. Toto přebytečné množství se pak ukládá v těle jako tuk. Existuje však množství dalších faktorů, které k nadváze a obezitě přispívají. Vyjmenujme si ty nejdůležitější.

  1. Strava. Vysoký příjem kalorií, hlavně z jídel a nápojů s vysokým obsahem tuku a cukru, přispívá k nárůstu hmotnosti. K nadváze často vede konzumace potravin s vysokým stupněm zpracování a malým obsahem výživných látek.
  2. Nedostatek fyzické aktivity. Sedavý způsob života vede k nižší spotřebě energie, což znamená, že kalorie, které přijmeme, se nevyužijí a ukládají se jako tuk. Každá fyzická aktivita se počítá – tou nejpřirozenější je bezpochyby chůze: zkuste denně udělat aspoň 8 000 kroků.
  3. Genetika. Geny mohou ovlivnit tělesnou hmotnost a způsob, jakým tělo zpracováva potraviny. Někteří lidé jsou geneticky náchylnejší k obezitě.
  4. Metabolismus. Individuální rozdíly v rychlosti metabolismu, tj. v rychlosti, jakou tělo spaluje kalorie, mohou ovlivnit nárůst hmotnosti. Někteří lidé mají pomalejší metabolismus, což znamená, že jejich tělo spálí v klidu méně kalorií.
  5. Hormony. Tělesnou hmotnost mohou ovlivnit hormonální změny, jako jsou ty, které se vyskytují v době puberty, těhotenství, menopauzy nebo v důsledku zdravotních stavů jako např. hypotyreózy (nízká funkce štítné žlázy).
  6. Psychologické faktory. Emocionální problémy jako stres, deprese a úzkost mohou vést k tomu, že se člověk začne přejídat nebo vyhýbat fyzickým aktivitám.
  7. Sociální faktory a faktory související s životním prostředím. Životní prostředí, včetně dostupnosti zdravých potravin a příležitostí pro fyzické aktivity, může mít velký vliv na tělesnou hmotnost. Nemalou roli hrají i kulturní normy a sociální tlaky.
  8. Spánek. Nedostatečný nebo nepravidelný spánek může ovlivnit hormony, které regulují chuť na jídlo, což vede ke zvýšenému pocitu hladu a k přejídání.

Prevence a léčba nadváhy a obezity zahrnují kombinaci zdravého stravování, pravidelné fyzické aktivity, změn v chování a v některých případech i užívaných léků nebo chirurgických zákroků. Každý bychom měli k problému přistupovat komplexně a individuálně a brát v úvahu všechny faktory, které mohou přispívat k nárůstu hmotnosti.

Související články
Dietu při dyslipidémiích není možné vnímat jako „nárazovku“, ale dlouhodobou až doživotní úpravu režimu. Je proto zásadní poskládat stravu tak, aby byla pro každého reálně dodržitelná.
Mechanismus vzniku obezity spočívá v nahromadění tukové tkáně při zvětšení objemu adipocytů – tukových buněk.
O bílých jedech v naší stravě často slýcháme, píše se o nich, řeší se. Nejčastěji jsou v souvislosti s nimi zmiňovány sůl, cukr a bílá mouka. Ale jsou to opravdu jedy? Pojďme se na ně podívat zblízka…
250 g sacharidů / 80 g tuků / 95 g bílkovin / 8 800 kJ (2 100 kcal)

Není tuk jako tuk

 2 min.  |   29. 2. 2020  |   redakce
Tuky se dělí na tzv. zdravé a nezdravé. Víte ale přesně, co si pod tím představit?
200 g sacharidů / 70 g tuků / 90 g bílkovin / 7 500 kJ (1 800 kcal)
Většina diabetiků potřebuje stravu, která obsahuje přibližně 250 gramů sacharidů, 80 gramů tuků, 95 gramů bílkovin (tedy 2100 kcal/den).Jednoduchý…
300 g sacharidů / 90 g tuků / 10 g bílkovin / 10 000 kJ (2 400 kcal)
V rámci dodržování každé diety, a ta při dyslipidémiích není výjimkou, je velmi důležitý výběr potravin.

Léčba obezity výživou aneb Jídelníček obézního pacienta

 4 min.  |   13. 12. 2023  |   redakce
Při sestavování výživových plánů je vždy nutné zohlednit individuální potřeby a specifika jednotlivce.

Nastavení cookies

Na našem webu používáme cookies.

Některé z nich jsou k fungování stránek nezbytné, ale o těch ostatních můžete rozhodnout sami.