Jak vzniká nadváha a obezita?

 2 min.  |   9. 8. 2024  |   Garant: Peter Marko

Nadváha a obezita vznikají, když člověk konzumuje víc kalorií, než jeho tělo spálí. Toto přebytečné množství se pak ukládá v těle jako tuk. Existuje však množství dalších faktorů, které k nadváze a obezitě přispívají. Vyjmenujme si ty nejdůležitější.

  1. Strava. Vysoký příjem kalorií, hlavně z jídel a nápojů s vysokým obsahem tuku a cukru, přispívá k nárůstu hmotnosti. K nadváze často vede konzumace potravin s vysokým stupněm zpracování a malým obsahem výživných látek.
  2. Nedostatek fyzické aktivity. Sedavý způsob života vede k nižší spotřebě energie, což znamená, že kalorie, které přijmeme, se nevyužijí a ukládají se jako tuk. Každá fyzická aktivita se počítá – tou nejpřirozenější je bezpochyby chůze: zkuste denně udělat aspoň 8 000 kroků.
  3. Genetika. Geny mohou ovlivnit tělesnou hmotnost a způsob, jakým tělo zpracováva potraviny. Někteří lidé jsou geneticky náchylnejší k obezitě.
  4. Metabolismus. Individuální rozdíly v rychlosti metabolismu, tj. v rychlosti, jakou tělo spaluje kalorie, mohou ovlivnit nárůst hmotnosti. Někteří lidé mají pomalejší metabolismus, což znamená, že jejich tělo spálí v klidu méně kalorií.
  5. Hormony. Tělesnou hmotnost mohou ovlivnit hormonální změny, jako jsou ty, které se vyskytují v době puberty, těhotenství, menopauzy nebo v důsledku zdravotních stavů jako např. hypotyreózy (nízká funkce štítné žlázy).
  6. Psychologické faktory. Emocionální problémy jako stres, deprese a úzkost mohou vést k tomu, že se člověk začne přejídat nebo vyhýbat fyzickým aktivitám.
  7. Sociální faktory a faktory související s životním prostředím. Životní prostředí, včetně dostupnosti zdravých potravin a příležitostí pro fyzické aktivity, může mít velký vliv na tělesnou hmotnost. Nemalou roli hrají i kulturní normy a sociální tlaky.
  8. Spánek. Nedostatečný nebo nepravidelný spánek může ovlivnit hormony, které regulují chuť na jídlo, což vede ke zvýšenému pocitu hladu a k přejídání.

Prevence a léčba nadváhy a obezity zahrnují kombinaci zdravého stravování, pravidelné fyzické aktivity, změn v chování a v některých případech i užívaných léků nebo chirurgických zákroků. Každý bychom měli k problému přistupovat komplexně a individuálně a brát v úvahu všechny faktory, které mohou přispívat k nárůstu hmotnosti.

Související články

Vánoce a metabolická onemocnění

 6 min.  |   3. 12. 2025  |   Věra Boháčová
Pojďme si uvést častá režimová úskalí u výše uvedených onemocnění a způsob, jak si s nimi poradit právě v období vánočních svátků.
Zdravé stravování neznamená totéž co dieta. Pokud si nejste jisti s výběrem, pomůže Vám naše desatero.

Pět omylů o dietě

 2 min.  |   2. 3. 2020  |   redakce
Základem vyváženého a pestrého jídelníčku by měly být čerstvé ovoce a zelenina, kvalitní bílkoviny, složené sacharidy a přiměřené množství vhodných tuků.
Dietu při dyslipidémiích není možné vnímat jako „nárazovku“, ale dlouhodobou až doživotní úpravu režimu. Je proto zásadní poskládat stravu tak, aby byla pro každého reálně dodržitelná.
Dvě osoby se stejnou výškou a stejnou hmotností mohou vypadat úplně jinak. Jak je to možné?
Nikdy nezapomínejte, že číslo v grafu BMI nebo dokonce váha jsou pouze jedním z mnoha dílků celého obrazu.
Zvýšený cholesterol v krvi neboli dyslipidemie je metabolické onemocnění, které nebolí, ale o to je zrádnější a nebezpečnější.
250 g sacharidů / 80 g tuků / 95 g bílkovin / 8 800 kJ (2 100 kcal)

Módní diety: Vegetariánství

 6 min.  |   1. 7. 2023  |   Věra Boháčová
Vegetariánství je poměrně rozšířeným způsobem stravování a v rámci jeho dodržování můžeme pozorovat spíše vzrůstající trend.
Pouhá váha nebo výška nemůže objektivně prezentovat skladbu těla.

Nastavení cookies

Na našem webu používáme cookies.

Některé z nich jsou k fungování stránek nezbytné, ale o těch ostatních můžete rozhodnout sami.