Na oběd do restaurace nebo kantýny s dietou
Udělat si pauzu na oběd může být zpestřením pracovního dne a je přitom vhodné zaměřit... »
Akutní pankreatitida je jedním z nejčastějších gastrointestinálních onemocnění vyžadujících hospitalizaci. Jedná se primárně o neinfekční onemocnění slinivky břišní, při jehož vzniku se může uplatňovat celá řada příčin, někdy i neznámých. Mezi pravděpodobně nejčastější patří cholecystolitiáza (žlučové kameny) a nadměrná konzumace alkoholu. Ke vzniku akutní pankreatitidy však může k ní dojít také v návaznosti na vyšetření ERCT (endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie), při zvýšené hladině triglyceridů v krvi, vlivem léků, infekcí aj. Rozvoj akutní pankreatitidy spočívá v předčasné aktivaci trávicích enzymů uvnitř slinivky (které se za normálních okolností aktivují v tenkém střevě) a v jejím samonatrávení.
Výskyt akutní pankreatitidy se uvádí 5–70 případů/100 000 obyvatel za rok. V různých státech je výskyt odlišný, liší se také dle příčin, přičemž počty v posledních desetiletích mají tendenci spíše růst, a to i v Evropě.
Onemocnění se vyskytuje v různé intenzitě. V zásadě se rozlišují dvě formy – lehká a těžká pankreatitida, které se liší jak průběhem onemocnění, tak úmrtností na ně. Asi 80 % forem představuje lehká akutní pankreatitida.
Lehká forma akutní pankreatitidy není na rozdíl od těžké formy spojena s orgánovým selháním ani se systémovými komplikacemi, v časné fázi se může vyskytovat orgánová dysfunkce. Pacient je léčen většinou na standardním oddělení. Sledují se fyziologické funkce a bilance tekutin.
Těžká forma je již od počátku manifestována závažným průběhem a je obvykle řešena na anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO) nebo na jednotce intenzivní péče (JIP). V první fázi probíhá intenzivní hydratace (doplnění tekutin), další postup se odvíjí od aktuálního stavu pacienta.
V rámci terapie akutní pankreatitidy se řeší intenzivní hydratace, orgánová podpora, úprava minerálového rozvratu, prevence atonie žaludku a střev, tlumení bolesti, ERCP, antibiotická terapie, chirurgická léčba a v neposlední řadě výživa. Specifika léčby pankreatitidy, včetně výživy, vždy záleží na tíži onemocnění, případně na řešení primární příčiny.
Výživa při akutní pankreatitidě je vysoce individualizovaná a sehrává v terapii tohoto onemocnění naprosto zásadní úlohu. Záleží na formě akutní pankreatitidy a na stavu pacienta. Vždy je důležitá dostatečná náhrada tekutin a iontů. V rámci léčebné výživy a její aplikace je odlišný přístup u lehké formy akutní pankreatitidy a u formy těžké. V přístupu se však vždy zohledňuje tíže onemocnění.
U lehké formy akutní pankreatitidy se jeví jako bezpečné (a ve většině případů je doporučováno) časné zahájení příjmu stravy per os (klasicky ústy), a to mezi třetím a sedmým dnem hospitalizace po odeznění obtíží, jako jsou bolesti, pocit na zvracení, zvracení, po obnově pasáže (průchodu) trávicího ústrojí. Nebyl však prokázán zvýšený výskyt komplikací, když se strava začala podávat i dříve, a to u pacientů, kterým odezněly příznaky akutní pankreatitidy do 48 hodin.
Postup u těžké formy akutní pankreatitidy se odvíjí od aktuálního stavu pacienta. V první fázi probíhá intenzivní hydratace (doplnění tekutin). U těchto pacientů je předpoklad dlouhodobější neschopnosti příjmu stravy per os, nutriční podporu se doporučuje zahájit během prvních 24 hodin. V rámci léčby akutní pankreatitidy se proto využívá také enterální (sondou do trávicího ústrojí) nebo parenterální (přímo do žíly) forma výživy.
Dlouhodobě panoval v rámci nutriční terapie akutní pankreatitidy názor, že je třeba zpočátku zcela vynechat trávicí ústrojí, aby se slinivka nestimulovala k činnosti, a bylo tak možné její rychlejší zotavení. Upřednostňovala se tedy parenterální výživa. Postupem času se však ukázalo, že tato léčba pankreatitidy s sebou přináší úskalí – častější výskyt infekcí v souvislosti s atrofií střevní sliznice, porušení střevní bariéry a přesun bakterií ze střeva. Aktuální poznatky hovoří o časném zatížení trávicího ústrojí, které je spojeno s nižším výskytem komplikací a lepší prognózou. Častěji se tedy stává, je-li to možné, první volbou enterální výživa. Postup u každého pacienta však zůstává přísně individuální na základě mnoha ukazatelů.
Existují různé typy enterální i parenterální výživy. Jejich výběr je vždy v rukou ošetřujícího personálu, který volí u pacienta individuálně nutriční strategii. Pacienti přecházejí na perorální stravu až ve chvíli vymizení obtíží, zánětu, nevolnosti a dle laboratorních výsledků. Délka podávání enterální výživy záleží na aktuálním stavu pacienta.
Ať už je pankreatická dieta první volbou (často u lehké formy akutní pankreatitidy), nebo přechází z enterální, případně parenterální výživy, zahajuje se až u pacientů bez obtíží a při poklesu hodnot zánětlivých a dalších parametrů. Postup „rozjídání“ musí být velmi pozvolný, často se přidávají také trávicí enzymy. Někdy je současně ještě podávána enterální výživa (formou popíjení – sippingu – či sondou).
Energetická hodnota stravy je řešena individuálně dle potřeb pacienta. Strava je charakteristická významně sníženým podílem tuků, zpočátku je převážně sacharidová. Bílkovinné potraviny, výhradně s nízkým podílem tuku, se zařazují pozvolna. Zejména u mléčných výrobků se řeší dle tolerance. Tuk se zařazuje také velmi pozvolna (s výhodou se využívají tzv. MCT), po malých dávkách. Z ovoce a zeleniny se podávají nenadýmavé druhy bez tvrdých slupek, případně i zrníček. Strava je nedráždivá, přírodně upravená. K pití je možné volit čaje, vodu včetně minerálek, naprosto nevhodný je alkohol. Strava se rozvolňuje pozvolna a striktně individuálně za neustálého sledování zdravotního stavu pacienta.
Sestavení jídelníčku by mělo vždy probíhat ve spolupráci s nutričním terapeutem a pacient by měl odcházet do domácí péče s jasnými doporučeními, jak stravu řešit. Délka dodržování diety je také velice individuální.
V posledních letech je v souvislosti s pankreatickou dietou zkoumána i problematika dalších látek, například probiotik. Výsledky, které by potvrzovaly, nebo naopak vyvrátily pozitivní efekt podávání probiotik pacientům s akutní pankreatitidou, však nejsou zatím přesvědčivé.
V rámci nutriční strategie u pacientů s akutní pankreatitidou je důležité vycházet z aktuálních poznatků a doporučení a zároveň vždy postupovat individuálně dle stavu pacienta. Je možné dosáhnout tak snížení rizik vzniku komplikací, zkrácení doby hospitalizace i snížení celkových nákladů na léčbu.
Mezi obecné a velice důležité zásady při doléčování, při odeznění obtíží, při stabilizaci stavu, kdy je možné přijímat stravu klasickou cestou – ústy, patří následující:
Věra Boháčová, DiS.
Zdroje:
Udělat si pauzu na oběd může být zpestřením pracovního dne a je přitom vhodné zaměřit... »
150 g sacharidů / 50 g tuků / 80 g bílkovin / 6 000 kJ (1 400 kcal) »