Ultra zpracované potraviny – pomoc, nebo hrozba?
Jídlo, a stravování vůbec, je nezbytnou součástí našich životů. Jíst prostě musíme. Energii a důležité látky pro své fungování náš organismus neumí získat jinak než z toho, co sníme a vypijeme. Jak by naše strava měla vypadat, nám říkají odborná doporučení, ale nejen ta. Některé rady bychom ve veřejném prostoru raději nechtěli vidět. Ať už se ale jedná o doporučení odborná, či méně odborná, aktuálně se na jednom shodují, a to je varování před ultra (nebo také vysoce průmyslově) zpracovanými potravinami.
Co jsou vysoce zpracované potraviny a čím nám mohou škodit?
Stále přibývá důkazů o tom, že vysoce průmyslově zpracované potraviny mají negativní vliv na naše zdraví, zejména pokud je konzumujeme často a ve velkém množství. Jsou spojovány zejména s tzv. civilizačními nemocemi. V souvislosti s vysoce průmyslově zpracovanými potravinami jsou nejčastěji zmiňovány slazené nápoje, cukrovinky a balené snacky, energetické nápoje, instantní a dehydrované výrobky, polotovary pro rychlou přípravu pokrmů, fast food výrobky aj. Výhodnější je tedy stravovat se pomocí běžných potravin a ty jen jednoduše zpracovávat v rámci přípravy pokrmů. Na druhou stranu je třeba zmínit, že ne všechny zpracované výrobky je nutné hned odsuzovat. Záleží na frekvenci konzumace, na zkonzumovaném množství a, v neposlední řadě, na celkovém složení jídelníčku. Napovědět může také složení a výživové hodnoty.
Oblibě vysoce zpravovaných potravin nahrává často výrazná chuť (díky obsahu soli, cukru, tuku nebo dalších ochucujících látek), snadná příprava, resp. snadný způsob, jak se najíst. A nekladou příliš velké nároky na to, jestli si umíme sami potraviny zpracovat a připravit z nich pokrmy. To však znamená nemožnost příliš ovlivnit, jaké parametry naše strava bude mít. Nemáme šanci ovlivnit, kolik složek a jakých ve zpracovaných potravinách je, a to třeba i takových, které by bylo dobré v jídelníčku omezovat. A často kvůli nim přijímáme také nadměrné množství energie.
V souvislosti se zpracovanými potravinami a vysoce zpracovanými potravinami často slýcháme i pojem konvenience, někdy se tyto pojmy dokonce zaměňují. Není to ale úplně totéž.
Vysoce zpracované potraviny vs. konvenience
Konvenience (dříve u nás uváděny jako polotovary) představují skupinu pohotových potravin, které jsou výrobcem více či méně zpracovány tak, aby příprava pokrmů z nich byla pohodlná a šetřila čas a energie. Dělíme je do několika stupňů (setkat se můžeme s dělením do čtyř nebo pěti stupňů):
Stupeň 0: Základním stupněm je zemědělský produkt (neopracovaná surovina):
– přímá konzumace (zelenina, ovoce),
– nutná úprava před konzumací (obilí, cibule, čerstvě zabitá drůbež aj.).
Stupeň 1: Produkt ke kuchyňské úpravě:
– suroviny, které před tepelným opracováním vyžadují další kuchyňskou úpravu. Tou může být krájení, loupání, strouhání apod. (např. mouka, oprané tříděné brambory, dělené maso a další).
Stupeň 2: Produkt k tepelné úpravě:
– může být bez další přípravy přímo tepelně upraven (sušené těstoviny, zmrazená zelenina, rajský protlak, loupané brambory, obalované rybí filé aj.).
Stupeň 3: Produkt tepelně upravený:
– připravený ke kombinaci s další složkou (např. mléko, voda aj.) – jejím přidáním vytvoříme pokrm ke konzumaci,
– nejčastěji instantní a dehydrované výrobky (např. instantní kaše).
Stupeň 4: Hotový pokrm (nebo jeho složka) připravený k ohřevu:
– stačí před konzumací pouze ohřát, případně vyžaduje krátké dohotovení (např. konzervy hotových pokrmů, zmrazené předsmažené hranolky, předsmažený sýr apod.).
Stupeň 5: Potravina nebo pokrm připravené ke konzumaci:
– potraviny určené k okamžité konzumaci ať za studena, nebo za tepla (např. pečivo, uzeniny, obložené bagety, ale také teplé pokrmy s donáškou i pokrmy v podnicích společného stravování včetně fastfoodu).
Vysoce zpracované potraviny a pokrmy můžeme označit jako konvenience těch nejvyšších stupňů. U konveniencí je tedy třeba vnímat jejich stupeň, složení a samozřejmě také celkové složení jídelníčku. Konvenience nižších stupňů jsou často potraviny upravené velmi bezpečně (třeba jen mechanicky) a žádné výživové záludnosti v nich vidět nemusíme.
Pokud patříte mezi ty, kteří často využívají vysoce zpracované potraviny (nebo více předpřipravené potraviny) proto, že nevíte, jak si potraviny jednoduše zpracovat sami, získáte v následujících článcích jednoduché tipy, v nichž vám přiblížíme, jak na to. Bude to stát sice trochu vašeho času navíc, ale na druhou stranu můžete tímto způsobem docela ušetřit, a hlavně lépe ohlídat výživové parametry svého stravování. Nabídneme i tipy na „domácí konvenience“, u nichž se o kvalitu složení bát nemusíte.
Zdroje:
- Boháčová V. Konvenience. Celostátní odborná konference „Potraviny v hysterii“, IKEM, 14. října 2015, dostupné na: chrome-extension://efaidnbmnnnibpcajpcglclefindmkaj/https://www.fzv.cz/wp-content/uploads/2015/05/V.Bohacova.pdf
- Zpracované potraviny, nzip.cz, dostupné na: https://www.nzip.cz/rejstrikovy-pojem/3014
- Konvenience, www.bezpecnostpotravin.cz, dostupné na: https://bezpecnostpotravin.cz/termin/konvenience/
- Broulíková J. Není polotovar jako polotovar. Jidelny.cz, dostupné na: https://jidelny.cz/encyklopedie/neni-polotovar-jako-polotovar/
- Konvenience – dar či prokletí, www.czechspecials, dostupné na: https://www.czechspecials.cz/glosar/konvenience
- Boháčová V. Strava a vaření v prevenci civilizačních onemocnění – praktická brožurka pro pacienty. Dostupné na: chrome-extension://efaidnbmnnnibpcajpcglclefindmkaj/https://ca-ko.cz/wp-content/uploads/2025/02/strava_brozura_210x210_2024_v05-rastr.pdf
Věra Boháčová, DiS.