Večeře výhradně pro nepřítele?

Obligátní „Snídani sněz sám, o oběd se rozděl s přítelem a večeři dej nepříteli“ slýcháme stále často. Přidávají se doporučení, že ideální je přestat jíst v 16 nebo 17 hodin, případně odpoledne ve druhé polovině dne už nejíst vůbec. Je to ale tak? Opravdu je večeře takovým zlem, že je ideální si ji raději nedat? Není. Večeře patří mezi důležitá denní jídla a nemusí být noční můrou dokonce ani pro dietáře. Je jen potřeba držet se několika jednoduchých zásad:

• Večeře neslouží k dohánění stravovacích „restů“ v průběhu dne

Jíst se musí, o tom není pochyb. Ale myslet si, že když přes den pracujeme (a to se také často musí), stačí to dohnat večer? Jak přes den fungujeme, potřebujeme k tomu energii, důležité látky, tekutiny. Nechat tělo fungovat „na dluh“ se nevyplácí. Při pravidelném stravování organismus umí s energií dobře hospodařit a snadno se vyrovná i s nárazovými výkyvy, ať už ve formě vypětí fyzického, či psychického. Na sklonku dne pak stačí jen doplnit vše potřebné přiměřenou večeří. Pokud jídlo v průběhu dne zanedbáváme a neuděláme si na něj čas, může se to projevit na naší výkonnosti a odolnosti (třeba i vůči pracovnímu stresu). Příchod času na večeři pak znamená bezmyšlenkovité jedení čehokoli, co zažene hlad, nedejbože když se k tomu přidá chuť na něco… Snadno dochází k přejedení (než nás tělo stihne upozornit na plnící se žaludek, už je dávno úplně plný), složení večeře si tolik nevšímáme a energie je mnohdy víc, než bychom si přáli a zvládli vydat. A možná nutíme organismus dělat si energetické zásoby „na horší časy“ v předtuše dalšího delšího hladovění.

• Večeři sluší odlehčení

K večeři bychom měli vybírat jídla, která jsou lehká a dobře stravitelná, ani s velikostí bychom to neměli přehánět. Omáčky, smažená a hutná jídla se tráví déle. Když se ukládáme ke spánku, měli bychom být „připraveni“ odpočívat, ne organismus zatížit trávením opulentního jídla. Pokud to nedodržíme, spánek je nekvalitní, a tím i odpočinek a regenerace, které jsou tak důležité po celém dni a k dobití energie na den nový. Moc energie na večer také škodí v případě, že zrovna nepatříme mezi náruživé večerní sportovce, kteří mohou více přijaté energie vydat pohybem. Skvěle se hodí přírodně upravená jídla (tedy ne smažená nebo hutné omáčky), jejichž základ tvoří maso nebo jiná bílkovinná potravina (tvaroh, sýr, ryba, šunka, vyhýbat se nemusíme ani rostlinným zdrojům), zelenina (ať už syrová, nebo tepelně upravená), doplnit můžeme i lehčí přílohou, nevadí ani trocha tuku.

• Časování večeře podle spánku

Jít spát s plným žaludkem se nedoporučuje, stejně tak s žaludkem kručícím. Poslední jídlo je dobré dát si tak 2–3 hodiny před ulehnutím s tím, že čím později večer jíme, tím lepší je jídla odlehčit. Ukazuje se, že čím později jíme, tím spíše si vybíráme jídlo méně vhodné. Večeřet těsně před spaním znamená špatně odpočívat kvůli potřebě večeři strávit. Hlad spojený s nízkou hladinou krevního cukru může vést také k nekvalitnímu spánku (hlad nás může i budit), k nevolnosti. A pokud nás takový hlad zvedne z postele, často saháme po něčem sladkém nebo tučném, zelenina to většinou není.

Takže chodíme-li spát například v deset večer, večeře kolem sedmé až osmé hodiny není problém. Obligátní a často zmiňované 17. hodiny na poslední denní jídlo by se měli držet jen ti, kteří uléhají kolem osmé večer.

Věra Boháčová, DiS.