Laktózová intolerance

Laktózovou intolerancí (deficiencí laktázy) označujeme nesnášenlivost mléčného cukru (laktózy). Příčinou je snížená aktivita či chybění enzymu laktázy, který v našem trávicím ústrojí (resp. v tenkém střevě) štěpí mléčný cukr (disacharid laktózu) na jednotlivé monosacharidy – glukózu a galaktózu.

Pokud dojde k poruše štěpení laktózy, ta následně slouží jako substrát pro bakterie, které po přemnožení vyvolávají typické potíže, jako jsou nadýmání, plynatost, bolesti břicha, průjem aj., a to v závislosti na přijatém množství laktózy ve stravě.

Laktózovou intoleranci rozlišujeme primární a sekundární. Primární je geneticky podmíněná. U většiny savců dochází v dospělosti k pozvolnému vyhasínání aktivity laktázy, jejíž míra závisí na rase, zeměpisné šířce a pravidelné konzumaci mléka a mléčných výrobků. Ve Skandinávii se uvádí 4–10% výskyt v populaci, v rovníkové Africe či v Asii dosahuje výskyt 90–100 %. V České republice má dle odhadů 50 % populace starší 40 let intoleranci laktózy.

Sekundární laktózová intolerance vzniká v důsledku onemocnění, při kterých je poškozena sliznice tenkého střeva, po chirurgických zákrocích na trávicím ústrojí, jako důsledek ozařování aj. Vyřešením základní příčiny může v některých případech dojít ke zvýšení tolerance laktózy.

Základem léčby je úprava stravy s ohledem na zdroje laktózy, případně doplňování enzymu.

Co jíst při laktózové intoleranci

Úpravy a restrikce ve stravě se řídí tíží deficitu laktázy. Záleží nejen na množství zkonzumované laktózy, ale také na složení jídel a jídelníčku (tedy jestli zdroj laktózy konzumujeme samotný, nebo s něčím), na tom, v jaké kondici se nachází náš střevní mikrobiom, a rovněž záleží na celkovém zdravotním stavu, včetně toho psychického.

Obvykle je zásadní vyloučit konzumaci mléka (zejména když je konzumováno samostatně), smetany (ještě více „rizikové“ jsou jejich sušené varianty), jogurtů a dalších mléčných výrobků, do kterých je přidána laktóza. Dále zakysané mléčné výrobky – u živých jogurtů dochází k postupnému snižování obsahu laktózy fermentací bakteriemi mléčného kvašení, které mohou být lépe snášeny. V rámci lehčích forem je bezproblémová konzumace některých sýrů, jež laktózu téměř neobsahují. Při jejich výrobě totiž dochází k přesunu 96–98 % laktózy do syrovátky, zbývající laktóza je odbourána fermentací.

U těžších forem laktózové intolerance se ze stravy vylučují také sýry a máslo. Zásadní je čtení složení potravin a výrobků, kde se může laktóza také objevit. Jsou to například některé druhy pečiva, sušenky, polevy, náplně, instantní pokrmy, koktejly. Laktóza se také používá jako plnidlo do některých léků, tedy i tam je třeba opatrnosti. V případě těžších forem laktózové intolerance už je třeba důsledněji ve stravě řešit alternativní zdroje vápníku. Pomoci mohou například sardinky (které se konzumují i s kůstkami), řasy, ořechy, semena, košťálová a brukvovitá zelenina. Je však třeba počítat s nižší využitelností vápníku z rostlinných zdrojů, proto se doporučuje poradit se o vhodném složení jídelníčku s odborníkem. Výhodou mohou být mléko a mléčné výrobky bezlaktózové, které stále obsahují vápník, jenž je vázán na bílkovinnou složku. V některých případech je nutné vápník (často společně s vitaminem D, který pomáhá jeho využití) doplňovat medikamentózně či formou doplňků.

Pavel Kohout, et al. Klinická výživa 

Rostlinné náhražky mléka a mléčných výrobků

Pro přípravu nápojů či pokrmů tam, kde běžně používáme mléko, můžeme použít rostlinné nápoje (podle legislativy se nesmí nazývat mléko nic jiného než produkt mléčných žláz savců, neuvádí se tedy rostlinná mléka, ale rostlinné nápoje). Z pohledu technologického jsou adekvátní k mléku (koktejly, kaše aj.), ale výživově adekvátní náhradou mléka nejsou.

Často se laktózová intolerance zaměňuje za „alergii na mléko“. Nesnášenlivost mléčného cukru je poruchou metabolismu, alergie je reakcí imunitního systému na daný alergen, v tomto případě na bílkovinu mléka. Zatímco laktózová intolerance má příznaky místní, alergie může mít projevy celkové, až ve formě anafylaktického šoku, a to už po požití velmi malého, stopového množství alergenu. Zatímco u alergie na bílkovinu kravského mléka (která je nejčastější, ale často kombinovaná s alergií na bílkovinu mléka jiných savců) je třeba vyloučit mléko a mléčné výrobky z jídelníčku, u laktózové intolerance je důležité řešit množství (či existenci) laktózy v mléce a mléčných výrobcích, záleží i na zkonzumovaném množství. Při intoleranci laktózy také nemusí vznikat nedostatek vápníku, který je v mléčných výrobcích vázán na bílkovinnou složku. U alergie je třeba řešit adekvátní substituci.

Věra Boháčová, DiS.

Použité zdroje:

• Kohout P, et al. Klinická výživa. Praha: Galén, 2021, ISBN 978-80-7492-555-9
• Laktózová intolerance. Společnost pro výživu. 20. 12. 20218. On-line. K dispozici na: https://www.vyzivaspol.cz/laktozova-intolerance/
• Alergie nebo intolerance, znáte rozdíl? Vím, co jím. On-line. K dispozici na: Alergie nebo intolerance – znáte rozdíl? | Vím, co jím (vimcojim.cz)