Módní diety: Keto a spol.

8 min. | 5. 9. 2023 | Garant: Věra Boháčová

Ketogenní dieta, ale také low carb (nízkosacharidová) či jiné další (např. Atkinsonova, ze širšího úhlu pohledu třeba i paleo), ve kterých je významně omezováno množství sacharidů ve stravě (v případě keto diety až extrémně), patří aktuálně mezi nejčastěji diskutované tzv. módní diety. Současně jsou v médiích často popularizovány, a nejen v rámci reklamních sdělení slibují výrazné snižování tělesné hmotnosti bez hladovění.

A vzhledem k tomu, že nám populace tloustne (aktuálně se hovoří o zhruba 60 % dospělých Čechů trpících nadměrnou tělesnou hmotností) a „nudná“ doporučení odborníků o střídmosti ve stravě a pravidelném pohybu už všichni znají, výživové trendy tohoto typu jsou u veřejnosti často velmi populární. I když se v případě těchto diet nemluví pouze o redukci tělesné hmotnosti.

Jako na každém výživovém směru/trendu můžeme i v případě nízkosacharidových a ketogenních diet najít jistá pozitiva. Ale mají také řadu úskalí a na ta je dobré myslet.

Za stravu s omezením sacharidů tak můžeme považovat tu, která začíná už snížením podílu sacharidů ve stravě pod doporučené optimum v rámci výživových doporučení, tedy pod 45 % denního příjmu energie. Tedy při energetické hodnotě například 8 400 kJ (2 000 kcal) je to méně než 222 g sacharidů na den.

Samozřejmě existují i přísnější varianty. Tyto diety navíc existují ve formě low carb high protein (nízkosacharidová vysokobílkovinná) nebo low carb high fat (nízkosacharidová vysokotuková). O nízkosacharidové stravě mluvíme tehdy, pokud je obsah sacharidů ve stravě nižší než 130 g za den. Ketogenní dieta pak redukuje množství sacharidů na úroveň do několika desítek gramů (obvykle 50 g a méně) na den, obsah bílkoviny se snižuje na nezbytné minimum a 90 % přijaté energie pochází z tuků.

Zdrojem sacharidů v naší stravě jsou obecně chléb a pečivo, přílohy (rýže, těstoviny, brambory, ale také např. kuskus, bulgur aj.), ostatní obiloviny a výrobky z nich, luštěniny, ovoce, zelenina a samozřejmě cukr v různých formách a potraviny obsahující cukr. Podle přísnosti nízkosacharidové diety se u těch mírnějších vylučuje cukr a potraviny s ním, může se zařazovat omezené množství příloh (s důrazem na ty s vyšším obsahem vlákniny), ovoce zelenina, u těch nejpřísnějších už není prostor ani na přílohy (pokud nejsou z jiných zdrojů, jako například těstoviny z mouk ořechů, sýrů, vajec apod.) a minimum povoleného množství sacharidů je hrazeno ze zeleniny, omezeně z ovoce.

Co znamená výrazné snížení sacharidů ve stravě?

Je třeba rozlišovat různé přístupy tak, jak je můžeme pozorovat v praxi. Za naprosto bezproblémové a jednoznačně doporučující můžeme uvést snižování příjmu sacharidů na úrovni přidaného cukru, slazených nápojů, cukrovinek a případně bílého pečiva. Dosáhneme tím nejen snížení množství sacharidů ve stravě (a nemusí být ani řeč o nízkosacharidové stravě), ale také poklesu energetické hodnoty stravy (pokud nebudeme chutě kompenzovat zvýšenou konzumací např. potravin bohatých na tuk) a nemusíme se ani bát nutričních nedostatků.

V případě klasických nízkosacharidových diet je pak třeba řešit (s ohledem na povolené množství sacharidů), z jakých zdrojů bude povolené množství sacharidů hrazeno. Samotné snížení jejich podílu ve stravě nestačí a je třeba uvažovat nad současným příjmem vlákniny a dávat prostor z tohoto pohledu nutričně hodnotným zdrojům. Otázkou je také kalorická hodnota nízkosacharidové stravy. Redukčního režimu je možné dosáhnout snížením příjmu energie, tedy je třeba toto v jídelníčku zohlednit. Při snížení podílu sacharidů ve stravě by měl být také řešen obsah ostatních živin se zaměřením na nutričně výhodné zdroje, což předpokládá jistou dávku znalostí o výživě. V neposlední řadě je třeba (ideálně za pomoci odborníka) vzít v úvahu aktuální zdravotní stav a režim každého, kdo se rozhodne nízkosacharidovou stravu dodržovat.

Výrazné snížení množství sacharidů ve stravě, se kterým se setkáváme u ketogenní diety, na obvykle 40–50 g sacharidů na den, vede k tzv. ketóze, tedy stavu, kdy organismus v důsledku nedostatku sacharidů využívá jako zdroj energie ketolátky v krvi, které vznikají odbouráváním tuků. Dochází při ní ke změnám metabolismu v mozku. Při těchto dietách je většina energie hrazena tuky, jejichž obsah ve stravě se významně zvyšuje, a to až na 90 % denního příjmu energie.

Nízkosacharidové diety a keto – ano, nebo ne?

Nízkosacharidové diety mohou pomoci s redukcí tělesné hmotnosti, v prevenci i léčbě inzulinorezistence či diabetu 2. typu, mírnější varianty mohou být výhodné i u diabetiků 1. typu a snad i u některých onemocnění trávicího traktu. Ve všech případech je však možné pozitivních výsledků dosáhnout i bez využití nízkosacharidové diety, která nemusí vyhovovat úplně každému, a to správně sestaveným jídelníčkem a přiměřenou pohybovou aktivitou.

Jejich dodržování (zejména v počátcích) mohou provázet bolesti hlavy, nedostatek energie, zvýšené ztráty některých vitaminů a minerálních látek, zácpa a další negativní vlivy. Při dlouhodobějším dodržování může docházet k nutričním nedostatkům, zácpě, hovoří se také o metabolických komplikacích spojených například s metabolismem tuků či kyseliny močové.

Ketogenní dieta se s úspěchem uplatňuje zejména v léčbě epilepsie u dětí. Zkoumá se její vliv u Alzheimerovy choroby, psychiatrických onemocnění či některých typů rakoviny. Přesvědčivé důkazy však zatím chybějí. Úskalí s sebou tato dieta přináší řadu. Od nevolnosti přes únavu, zácpu, hypoglykemii až po dlouhodobá rizika, mezi něž patří např. osteoporóza, poruchy metabolismu tuků, žlučníkové či ledvinové kameny.

Co závěrem?

Nízkosacharidové diety mohou být s výhodou využívány pro řešení některých častých zdravotních problémů Čechů, zejména tak časté nadměrné tělesné hmotnosti či při prevenci a léčbě diabetu 2. typu. Mají však také řadu úskalí a jedním z nich může být už samotná náročnost dodržování takové diety (zejména jejích přísnějších variant). Je třeba si uvědomit, že u nízkosacharidové diety je třeba klást důraz nejen na samotné sacharidy, ale také na ostatní složky stravy. V neposlední řadě je vhodné její dodržování konzultovat s odborníky (s ošetřujícím lékařem a nutričním terapeutem), kteří pomohou zhodnotit, zda je to způsob stravování pro konkrétního člověka vhodný. V úvahu je třeba brát aktuální zdravotní stav, věk, stravovací návyky i denní režim.

Ketogenní dieta je (na rozdíl od nízkosachariových diet) velice specifická s jasnými pravidly a složením. Její dodržování by mělo být podmíněno odbornými konzultacemi jak před jejím zahájením, tak v jejím průběhu. Přináší s sebou také daleko více úskalí a zdravotních rizik, která jsou často lidmi snažícími se touto dietou zhubnout opomíjena. Riziko je třeba vnímat i v lehké dostupnosti těchto diet na komerční bázi.

Nízkosacharidové diety nebo ketogenní dieta jsou nejčastěji propagovány jako dobrý způsob redukce hmotnosti. Je třeba si uvědomit, že cílem je nejen snížení tělesné hmotnosti, ale také její udržení a předcházení zdravotním komplikacím či jejich současné ovlivňování.

Použité zdroje: