Neuropatie – co to je a koho se týká

Nervosvalová soustava zajišťuje správný chod veškerého pohybu lidského těla. Aby svaly věděly, co mají dělat, dostávají povely z mozku a míchy na základě informací z periferních nervů. Nebýt jich, necítíme bolest, teplo, chlad a nemáme ani hmat. Tělo by ztratilo zdroj podnětů, které nás nutí ucuknout, když něco pálí, a co víc, nemohlo by dobře řídit ani svalstvo trávicí a močové trubice, průdušnice, srdce či pohlavního ústrojí.

První signály a příznaky

A to je problém neuropatie – onemocnění, které postihuje periferní nervy. Příznaky takového narušení nervového systému se začnou projevovat zvolna jako svalová slabost, únava, nižší svalové napětí, úbytek svalové hmoty, samovolné záškuby ve svalech nebo křeče.  

Periferní nervy běžně dokáží přenášet informace jak směrem z centrální nervové soustavy (mozek, mícha) do svalu, tak i opačným směrem – ze svalu do CNS. Takže v případě rozvinuté poruchy periferních nervů pacient ztrácí citlivost v dané části těla (nejčastěji v nohou či rukou), ovšem trpí také velkou bolestí, mravenčením a jeho pohybová zdatnost (či jemná motorika) se strmě zhoršuje.

Koho se neuropatie týká

Neuropatie lze rozdělit podle počtu zasažených nervů.

Pokud se jedná pouze o jeden nerv, jde o mononeuropatii, kde bývá obvykle na vině úraz, například otevřená poranění (řezné/tržné rány) nebo uzavřená poranění v podobě natažení či stlačení nervu (dlouhodobým tlakem), kdy nejznámějším je syndrom karpálního tunelu na zápěstí.

Polyneuropatie je oproti mononeuropatii celkovým systémovým onemocněním. V absolutní většině postihuje dolní končetiny, ale ani ruce nejsou výjimkou. Příčin vzniku je mnoho, může být vrozená i získaná. Může být přidruženou komplikací diabetu, onemocnění spojeného se štítnou žlázou, s játry, ledvinami nebo se může jednat o důsledek nadměrné konzumace alkoholu. Dalšími příčinami mohou být i chybějící složky ve stravě (například vitaminy skupiny B a skupiny E), vliv toxických látek (těžké kovy, kouření, alkohol), zánětlivá autoimunitní onemocnění, zhoubná onemocnění a další. Známé jsou i případy bez zjištěné příčiny.

Neuropatie a cukrovka

Diabetická neuropatie je častým problémem u špatně léčené cukrovky . Čím déle člověk diabetes má, tím vyšší riziko neuropatie vzniká. Obvykle se ale projevuje právě u cukrovkářů, kteří nedodržují režimová opatření a doporučení lékařů berou na lehkou váhu.

Polyneuropatie potřebuje celkovou rozsáhlou léčbu. Základem je zaměřit se na příčiny samotného onemocnění, eliminaci intoxikace těžkými kovy nebo alkoholem. V rámci symptomatické léčby se podávají léky na zmírnění obtíží, jako je bolest, mravenčení, pálení a jiné neurologické příznaky. Využívá se celková rehabilitace a u mnoha diagnóz jsou indikovány pobyty v lázeňských zařízeních.

Naopak dlouhodobé neřešení diabetu zvyšuje pravděpodobnost výskytu pozdních komplikací, jako je právě diabetická neuropatie. Ta se projevuje závažnými obtížemi nervově vegetativní regulace dalších orgánů, jako jsou poruchy srdečního rytmu a poruchy cirkulace krve (např. poruchy kapilárního prokrvení tkání), poruchy pohlavního aparátu a močových cest (sexuální dysfunkce, impotence, poruchy močení) nebo vegetativní poruchy funkce trávicího traktu (diabetická enteropatie – porucha střev spojená s průjmy nebo zácpou).

Lidé s neuropatií by si měli také dávat pozor na případná zranění, popálení či řezné rány, o kterých kvůli necitlivosti postiženého místa ani nemusejí vědět a kdy hrozí zanesení infekce a rozvinutí zánětu. Podobné i malé rány u diabetiků patří do kategorie „špatně se hojících“ (kvůli nedostatečnému prokrvení končetin) a měly by být vždy pečlivě ošetřeny a překryty.

Léčba neuropatie

Primární léčba vždy závisí na režimových opatřeních (vyvážený poměr dietního jídelníčku a pohybových aktivit), medikaci, popřípadě aplikaci inzulinu. Dále je možné aplikovat do oblasti postižené polyneuropatií fokusovanou rázovou vlnu, která podporuje vznik nových cév a nastartuje metabolické procesy v tkáních. Se zvýšením prokrvení postižené části těla dochází také ke zmírnění příznaků a k okamžité úlevě od bolesti. Například při necitlivosti dolních končetin od chodidel po kolena lze v první fázi aplikovat fokusovanou rázovou vlnu především do oblasti prstů a nártů nohy a terapii následně opakovat alespoň pětkrát, vždy jednou za 7–10 dní. Výborné výsledky máme s aplikací planární rázové vlny také u poranění kůže, jako jsou bércové vředy a dekubity. Tam, kde jiné metody selhaly, planární rázová vlna urychluje hojení s úspěšností dosahující více než 75 procent.

Mgr. Iva Bílková, Cert. MDT, hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky