Pauza na oběd bývá vítaným zpestřením pracovního režimu/dne. A je vhodné si čas na oběd udělat. Je dobré jíst v klidu, alespoň při obědové pauze se oprostit od pracovních povinností a myšlenek, zkrátka vypnout. Dobře k tomu může posloužit firemní jídelna/kantýna nebo jiné zařízení mimo pracoviště. Někdy bývají návštěvy zařízení přímo součástí práce ve formě pracovních schůzek spojených s obědem. Tam sice od práce „nevypneme“, ale často se takové setkání nese v uvolněnějším duchu. Při pravidelných návštěvách kantýn a restaurací je dobré zaměřit se na správný výběr jídla.

Jak vybrat to správné jídlo při každé dietě? 

Někdy nebývá úplně jednoduché vybrat si z nabídky vhodné jídlo, zejména pokud musíme respektovat zásady stravy při zdravotních obtížích. Jestliže navíc nepatříme mezi milovníky kuchařského umění, těžko se vhodnost pokrmů v restauracích a kantýnách hodnotí. A vybírat z nabídky „dietních jídel“ (u níž často nenajdeme ani informace, které diety se to týká) není vždy nejvhodnějším řešením.

Pomoci může povinný seznam alergenů u každého jídla, ale pouze při alergii na potraviny a dietě, která je s ní spojena. U zdravotních potíží, jako jsou například zvýšená hladina cholesterolu v krvi, cukrovka, vysoký krevní tlak apod., údaje o alergenech nic neřeší. A přitom pravidelná návštěva kantýn a restaurací může velmi významně ovlivnit celkový jídelníček.

Základem je znalost své diety, správného režimu a výběru potravin a snaha respektovat tyto zásady i při stravování v zařízeních mimo domov.

Nabízíme jednoduchého pomocníka, který poradí s tím, jak pohlížet na pokrmy v restauracích a jídelnách v souvislosti s dietními omezeními (aniž byste je museli nahlas přiznávat), respektive na jaké pokrmy dávat pozor:

Při dyslipidemiích: 

Pokrmy z masa 

V rámci uvedených diet je důležitým vodítkem úprava masa, ale zejména jeho výběr. Je důležité vybírat přednostně masa libová. Nejčastěji je zmiňována drůbež, ale své vhodné místo mají i ostatní druhy masa (nehledě na to, že kachna také patří mezi drůbež, a k dietní stravě se tolik nehodí). Takže například ani vepřové maso nemusí být zcela tabu. Mezi jednotlivými druhy je totiž velký rozdíl. Zatímco kýta obsahuje jen cca 7 g tuku ve 100 g plátku, v krkovičce stejné gramáže už je to více než dvakrát tolik a v bůčku je to více než čtyřikrát tolik (29 g). K úpravě pečením se častěji používají masa tučnější, je dobré mít to na paměti (výhodou jsou jídelníčky, kde je uveden i druh masa). A když už netrefíte, řešením je viditelný tuk na talíři odkrojit.

Omáčky 

„Poctivé“ omáčky mohou ukrývat více tuku v podobě jíšky v základu a smetany, ať už na zjemnění, či zahuštění. Klasická „UHO“ (univerzální hnědá omáčka) se z tohoto pohledu jeví jako docela výhodná.

Smažené pokrmy

Smažení je úprava ve větším množstvím tuku (při fritování, jednom ze způsobu smažení, je potravina dokonce celá ponořena v tuku) a poměrně dost ho může ulpívat (a také ulpívá) i ve smažené potravině, ať už se jedná o základ pokrmu, nebo jeho přílohu. Při některých typech dyslipidemií tuky sice úzkostlivě omezovat nemusíte, ale pokud nemáte jistotu, že je při smažení použit vhodný tuk a dodržena všechna pravidla co nejbezpečnějšího smažení, jsou smažené pokrmy konzumované mimo domov obecně rizikovější. Takže vhodnější je přírodní úprava, tedy úprava bez smažení.

Při diabetu: 

Sladká jídla 

Při diabetu se obecně sladká jídla vůbec nehodí. Někdy je možné si akceptovatelnou variantu připravit, takovou by představovala například žemlovka z menšího množství celozrnného pečiva s větším množstvím jablek a s tvarohem, ale takové a jí podobné varianty sladkých jídel často na jídelníčcích nenajdete.

Omáčky 

Při cukrovce se omáčky moc nehodí nejen kvůli tuku a smetaně, ale také kvůli příloze. Omáčky potřebují „savou“ přílohu, rýže natural nebo celozrnné těstoviny uvařené na skus jsou fajn, ale často to bývají knedlíky, a ty už tak fajn nejsou, pokud z jejich porce nesníte jen část. Problémem bývá i absence zeleniny (pokud se nejedná o omáčku na zeleninovém základě nebo zeleninovou), která by měla být součástí každého jídla.

I při dietě spojené s cukrovkou  je dobré dbát na výběr masa a smaženým jídlům se raději vyhnout.

Při hypertenzi: 

Všechny výše uvedené rady jsou použitelné i dietě kvůli vysokému krevnímu tlaku. Pokud máte možnost vybrat si, kde se budete stravovat, zaměřte se na zařízení (třeba i na základě doporučení), kde vaří jídla ze základních surovin a je kladen důraz na jejich správné zpracování i dochucení. Sypké směsi a přespříliš polotovarů se kvůli častému vyššímu obsahu soli nehodí.

A i „nedietářům“ se vyplatí výběr jídla v restauracích a kantýnách nepodcenit. Oběd často znamená pouze pauzu v pracovním procesu, tedy ne konec pracovního dne. Jídlo by tak nemělo být příliš tučné, opulentní, vhodná jsou jídla svěží, v přírodní úpravě, s dostatkem zeleniny, s dostatečným pitným režimem bez přemíry alkoholu, abyste byli po jejich konzumaci ještě schopni pracovních výkonů a na pracovišti jste neusínali.

A co si tedy v restauraci či kantýně dát, abyste nenarušili svůj dietní režim při zmiňovaných onemocněních? Zkuste se držet jednoduchých zásad:

„Maso“, příloha, zelenina 

Dostatečně se najíst, abyste neměli brzy hlad a aby jídla bylo dost, může zajistit správně poskládaný talíř – třetina tvořená masem (nebo rybou, sýrem, vejcem, tofu aj., zkrátka potravinou bohatou na bílkoviny), třetina přílohou a třetina zeleninou (syrovou nebo i tepelně upravenou, občas můžeme zaměnit i za ovoce). Příkladem může být plátek masa s bramborem a grilovanou zeleninou nebo zeleninový salát s tuňákem a kouskem pečiva nebo karbanátek s bramborovou kaší a zeleninovým salátem nebo zapečená zelenina se sýrem a kuskusem apod.

Přírodní úprava 

Vhodná je ryba či jiné maso „na přírodno“, kdy je maso upravené narychlo (na pánvi/grilu jako minutka) nebo jen s trochou šťávy. Takové úpravy můžete doplnit bramborami v jakékoli úpravě (ideálně jiné než smažené) a objemnější přílohy jako knedlíky můžete eliminovat. Hutné omáčky a jídla smažená zkuste přehlížet.

Ryby – skvělá volba 

Ryb není nikdy dost – pokud se nejedná zrovna o smažené rybí prsty – s dodržením výše uvedených zásad je výběr ryby „trefa do černého“.

A pokud patříte mezi „krabičkáře“…      

Častou variantou je řešení oběda formou krabiček donesených z domova. Pokud si připravíte jídlo podle výše uvedených zásad například den dopředu, máte ho v práci kde uchovat (lednice) a případně kde ohřát (pokud si nepřipravujete například salát), je to fajn. Pak stačí jen přerušit práci a najíst se, ideálně na nějakém klidném místě. Jídlo ve stresu v průběhu práce či u zapnutého počítače není nejvhodnější.

U krabičkových variant je jen potřeba si uvědomit, že poskládat oběd podávaný zastudena není vždy tak jednoduché, jako je tomu u klasických teplých jídel. Chceme-li například obědvat obložené pečivo, které by se výživově přiblížilo třeba přírodně upravenému masu s bramborem a restovanou zeleninou, musíme počítat s 2 plátky chleba, s minimálně 100 g tvrdého sýra nebo 150 g nejlibovější šunky (plátek nebo dva nestačí) nebo s 3–4 vejci. Namazat můžeme tukem a doplnit ovocem či zeleninou v množství, jako je například 1 velké jablko nebo hruška, 1 paprika, 2 rajčata, třetina salátové okurky apod. Stejné je to u zeleninového salátu, který by tvořil základ jídla. Jeho součástí by měla být porce zeleniny, třeba i nějaký dresing a potravina obsahující bílkoviny v množství 100–150 g, ať už se jedná o rybu, maso, šunku, vejce, sýr. Doplnění pečivem je také důležité, případně můžeme přimíchat do salátu (místo doplnění pečivem) porci uvařených brambor, rýže nebo těstovin.

Varianta „v práci oběd nestíhám“… 

… není dobrá. V rámci pracovního vypětí (ať už fyzického, či psychického) je energie potřeba, i pauza v pracovním kolotoči se hodí. Vynecháním jídla, které je v rámci části dne, kdy jsme aktivní, si zakládáme na neúměrnou konzumaci čehokoli po návratu z práce. V tu dobu už ale často tolik energie nevydáváme a v těle se tak snáze hromadí její přebytky a může snadno docházet k tloustnutí. Nehledě na to, že kvalitní jídlo nám pomáhá v rámci pravidelného stravování také lépe čelit stresu, který není v rámci pracovního procesu vůbec vzácností.

Věra Boháčová, DiS.

Související články