I přes pozitivní trendy zůstávají nemoci srdce a cév v České republice stále nejčastější příčinou úmrtí. Dle dat Evropské kardiologické společnosti patříme mezi státy s vysokým srdečně-cévním rizikem (jsme na 3. stupni ve čtyřstupňové škále rizikovosti). I když v některých zemích je riziko ještě vyšší, naším cílem by mělo být přiblížit se k těm, které jsou na tom s mírou rizika lépe. Důležitou roli na této cestě zaujímají, kromě sofistikovaných způsobů léčby, opatření životního stylu, tedy náš způsob chování včetně stravování.

Ateroskleróza (kornatění tepen), která je nejčastější příčinou srdečně-cévních onemocnění, se vyvíjí už od dětského věku. Rozvinuté aterosklerotické pláty v tepnách hrozí rizikem „prasknutí“ s následným vznikem sraženiny, která může během pár desítek vteřin postiženou tepnu uzavřít a způsobit i srdeční infarkt či mozkovou mrtvici. To jsou příhody, které mohou být smrtelné, dle některých studií až pro 60 % osob. Důležité je proto aterosklerotické postižení včas a účinně ovlivňovat a zaměřit se přitom na rizikové faktory. Rizikem sice jsou i vrozené/genetické faktory, ale velmi důležitou roli sehrává naše životospráva, zejména sedavý způsob života a nevhodné stravování.

V rámci prevence srdečně-cévních onemocnění je ideální být nekuřákem, 30 minut denně se hýbat, udržovat si optimální tělesnou hmotnost a obvod pasu (ženy do 80 cm a muži do 94 cm), mít pod kontrolou krevní tlak, hladinu krevních tuků a krevního cukru, sledován by měl být tzv. zlý cholesterol – LDL cholesterol (případně non-HDL cholesterol). Jeho doporučené hodnoty se přitom neustále snižují, zpřísňují.

Prozánětlivá (proinflamační) strava a prozánětlivý stav

Tématem, které se v prevenci srdečně-cévních onemocnění dostává do popředí, je tzv. prozánětlivá (proinflamační) strava a s ní související prozánětlivý stav. Ten má velmi negativní vliv. Potvrdila to mimo jiné rozsáhlá studie, do které se zapojilo přes 200 tisíc zdravotníků. Ukázalo se, že pokud strava dosahuje prozánětlivosti vysokého skóre (vysokých hodnot dle skórovacího systému), zvyšuje se výskyt srdečně-cévních příhod. Jedním z důvodů je také zvyšování prozánětlivého stavu v krvi. Naše tepny jsou vystaveny látkám, které způsobují zánět v cévní stěně, poruchu její funkce a vznik aterosklerotických plátů. Velkým tématem v souvislosti s prozánětlivou stravou je otázka vysoce zpracovaných potravin. Aktuální výzkumy ukazují, že tyto potraviny vedou k vzestupu výskytu srdečně-cévních příhod, vyloučit je z jídelníčku má tedy jistě své výhody. 

Vliv jaterní buňky

Viníka můžeme hledat v jaterní buňce, i když tak trochu neprávem. V ní se tvoří aterogenní částice, které pak poškozují naše tepny. Buňka však jen reaguje na to, co my děláme. Jako příklad můžeme uvést konzumaci fruktózy ve slazených nápojích. Játra ji neumějí zpracovat, a tak ji přetvoří na tuky nebo ji „pošlou“ do oběhu, kde se ale chová jinak než například glukóza, a to mnohem hůře. Nejedná se však o fruktózu, která je přirozenou součástí ovoce. Ta je tradiční součástí jídelníčku a má tam své místo (v evoluci to zřejmě bylo příčinou toho, že nám chutná sladké). Naše organismy však nejsou připraveny na zcela nekontrolovaný přísun fruktózy ve slazených nápojích.

Dalším nepříznivým faktorem, také souvisejícím s jaterní buňkou, je centrální tuk (resp. tuk v oblasti pasu, obklopující vnitřní orgány). Z centrálního tuku (který souvisí s výší obvodu pasu) se nám uvolňují volné mastné kyseliny, které mohou být velmi nevhodné, zvyšují již zmiňovaný prozánětlivý stav organismu a útočí na jaterní buňku. Jaterní buňka je tak vystavena velké zátěži způsobené nekontrolovaným přísunem často nevhodných mastných kyselin, zmíněné fruktózy a také zánětlivých faktorů. Jaterní buňka v sebezáchovné reakci se pak zbavuje těchto nebezpečných látek formou ještě nebezpečnějších odpadů, tedy aterogenních částic lipidů a dalších zánětlivých činitelů. Proto je zásadní zastavit přísun nevhodných látek ještě před jaterní buňkou, tedy nepít slazené nápoje a udržovat si optimální obvod pasu. Je také nutné začít včas, protože čím déle jsme těmto rizikovým faktorům vystaveni, tím hůře. Rizikový věk je u mužů nad 45 let, u žen nad 55 let. Vliv má samozřejmě také současný výskyt dalších rizikových faktorů, jako je kouření, vysoký krevní tlak a cukrovka. Pokud si od útlého dětství navykneme na určitá režimová, nikterak drastická opatření, při nichž dojde například k mírnému snížení „zlého“ LDL cholesterolu či krevního tlaku (nemluvě o nekouření), můžeme tím oddálit nebo zcela odvrátit neblahý vývoj v našich tepnách. Z vědeckých dat vyplývá, že jedinci, kteří se rodí s velmi nízkými hodnotami LDL cholesterolu a tyto hodnoty u nich přetrvávají, infarkty téměř neznají.

Středomořská strava

Výzkumy se také zabývají tím, jaký způsob stravování je tou nejlepší prevencí srdečně-cévních onemocnění. Velice dobře v této souvislosti vychází středomořská strava a ukazuje se jako jedna z nejúčinnějších. Dokládá to například velká studie zahrnující 10 tisíc osob, které byly sledovány po dobu 5–7 let. Cílenou edukací zahrnující úpravu složení stravy bylo dosaženo velmi pozitivního efektu – snížení výskytu srdečně-cévních příhod o cca 30 %. Veškeré pozitivní vlivy byly pouze a jen na základě úpravy stravování. Současně v téže době byly provedeny studie zabývající se snížením energetického příjmu a zvýšením výdeje u vysoce rizikových pacientů – diabetiků. Zde se však pozitivní efekt nepotvrdil, nicméně šlo o studie, které neřešily složení stravy. Tedy se ukazuje, že samotné snížení příjmu energie nemusí mít, zejména u vysoce rizikových pacientů, výrazný efekt.

Zkoušela se také přísnější veganská, portfolio strava. Měla poměrně dobrý efekt (obdobný jako středně účinné léky) na krevní tuky a prozánětlivé parametry, ale respondentů byl nízký počet (několik desítek) a většina účastníků ji nebyla schopna držet déle než 1–1,5 roku. Navíc při nesprávné skladbě může jít o rizikový styl stravování. 

Dobře vychází také lakto-ovo-vegetariánská strava (bez masa, ale s možným příjmem vajec a mléčných výrobků), možná ještě lépe pesco-vegetariánská (jejíž součástí jsou také ryby), tedy lépe strava vegetariánská doplněná plody moře.

Pozitivní efekty různých způsobů stravování se odrážejí v doporučeních již v úvodu zmiňované Evropské kardiologické společnosti z roku 2021. Lze s nimi souhlasit (snížení spotřeby cukru a slazených nápojů, dostatečná konzumace zeleniny a ovoce, snížení konzumace tuků s převahou nasycených mastných kyselin a jejich nahrazení tuky s převahou mastných kyselin nenasycených či zdrojů sacharidů z celozrnných výrobků aj.), i když s některými spíše teoreticky, reálně uskutečnitelná příliš nejsou. Příkladem je spotřeba soli do 5 g, vlákniny v množství až 45 g na den, což lze v našich podmínkách jen velmi těžce dodržet. Důležitá je proto správná interpretace a praktický návod, jak jídelníček ozdravit. V doporučeních je řešena i spotřeba alkoholu směřující i v doposud shovívavějším prostředí kardiovaskulárních onemocnění spíše k abstinenci.

Závěrem

Z dosavadních odborných dat vyplývá, že složení stravy je důležitější než energetické výpočty. Nejlepší data jsou u středomořské stravy a z ní odvozených dalších variant blíže k vegetariánskému způsobu stravování s doplněním ryb. V rámci našich podmínek to znamená omezení příjmu jednoduchých sacharidů (cukrů) a živočišných tuků či dalších potravin s převahou nasycených mastných kyselin. Důraz je třeba klást na pohybovou aktivitu, štíhlý pas a optimální tělesnou hmotnost. To jsou první jednoduché rady a informace, které mohou mít významný startovací efekt, pokud je lidé vyslechnou (a vezmou si je k srdci) již v ambulanci kardiologa. Z konkrétních jednoduchých rad (třeba ještě před konzultací s nutričním terapeutem) můžeme uvést:

  • nepoužívejte výtah, jděte jednu stanici pěšky,
  • vynechte 1–2 dny v týdnu maso, případně si dejte rybu,
  • omezte slazené nápoje, alkohol, sladkosti, bílé pečivo na polovinu dosavadního příjmu,
  • jezte o polovinu více zeleniny a ovoce.

Podle přednášky zpracovala Věra Boháčová, DiS.

Zdroj:

Přednáška prof. MUDr. Jana Piťhy, CSc., kardiologa a vaskulárního specialisty Kliniky kardiologie a Laboratoře pro výzkum aterosklerózy IKEM, předsedy Fóra zdravé výživy, která zazněla na Celostátní odborné konferenci „Nezdravé názory na zdravé stravování“ v říjnu 2023 v pražském IKEM. Prezentace je k dispozici na webových stránkách Fóra zdravé výživy na: https://www.fzv.cz/wp-content/uploads/2023/10/01-J.Pi%C5%A5ha_prezentace.pdf 



Související články