Svačit, nebo nesvačit?
Na otázku, zda je dobré svačit, nebo naopak raději nesvačit (tedy nepřidávat k hlavním jídlům dne další navíc), není jediná správná odpověď.
Ve stravě se vyplácí pravidelnost a rozložení přijaté energie z ní do menších častějších dávek. Optimální je jíst po cca 2,5–3 hodinách, jídlo rozložit tak, aby pauzy mezi jednotlivými nebyly delší než 4 hodiny.
Při delších pauzách stačíme více vyhládnout a následné jídlo musí být často větší (s větším množstvím energie), aby nás porce uspokojila. A když jsme více vyhládlí, také jíme rychle a snadněji se přejíme, protože žaludek potřebuje čas (asi 20 minut) k tomu, aby vysílal signály, že se plní, a k přejedení tak nedošlo. A ruku na srdce, kolik a jak rychle toho jsme schopni sníst, když máme velký hlad? Aby k tomu nedošlo, svačiny se mezi hlavními jídly dne hodí. Zároveň mohou zabránit konzumaci méně vhodných potravin a nápojů (chutě s hladem dohromady se ovládají daleko hůře). Pokud tedy máme více než 4 hodiny rozestup mezi jednotlivými hlavními jídly dne (snídaně – oběd – večeře), je dobré si alespoň malou svačinu dát. Jednoznačnější je to mezi obědem a večeří, kdy je pauza mezi jídly dlouhá téměř vždy.
Dopolední svačiny se řídí do značné míry tím, kdy vstáváme a snídáme. Pokud je to hodně brzy, může být do oběda poměrně dlouhá doba a pak se vyplatí svačinu si dát. Jestliže má někdo to štěstí, že může vstávat později, a tedy později i snídá, a zároveň obědvá ve standardním čase, svačina není nezbytná. Kde bychom ale měli na dopolední svačině trvat, je u dětí. Dopolední svačina u dětí zajišťuje potřebnou energii na důležité aktivity, ať už mluvíme o dětech předškolního, nebo školního věku, u nichž svačina zajišťuje i lepší soustředění na výuku. Ne nadarmo je v rámci školních rozvrhů naplánována kolem 9.30–10.00 hodin velká přestávka určená právě na svačinu.
Neexistuje ani jedna správná odpověď na otázku, jak by měla správná svačina vypadat. Liší se podle situace.
U dopoledních svačin dětí bychom měli jednoznačně dbát na jejich vyváženost, tedy aby svačina poskytovala nejen potřebnou energii, ale byla také správně vyvážená. Ideálně aby obsahovala důležité zdroje sacharidů (např. pečivo, chléb, müsli apod.), bílkovin (např. šunka, vejce, sýr, pomazánka aj.), trochu tuku a doplněna byla ovocem či zeleninou (více ke školním svačinám se můžete dočíst v článku, který je celý věnován právě jim: Svačiny pro školáky). Stejně tak můžeme postupovat i při skládání svačiny pro dospělé. Někdy ale stačí, aby svačiny vhodně doplnily hlavní jídla, a byla tak zachována co největší pestrost v rámci celodenního jídelníčku. Svačina je také důležitá vždy před pohybovou aktivitou (ideálně několik desítek minut předem).
Svačiny mohou být připraveny jak naslano, tak nasladko, přizpůsobují se dennímu režimu, zdravotnímu stavu, ale klidně i chuťovým preferencím.
Věra Boháčová, DiS.
