Vysoký krevní tlak neboli arteriální hypertenze je velmi časté onemocnění, které konstatujeme při opakovaně naměřeném vysokém krevním tlaku. O vysokém krevním tlaku hovoříme, pokud výsledky dvou a více měření v různé dny přesahují hodnoty 140 mm Hg u systolického krevního tlaku (ten první v pořadí) a/nebo pokud diastolický krevní tlak (měřen jako druhý v pořadí) vystoupí nad 90 mm Hg. Tuto diagnózu stanoví lékař, doporučí další vyšetření a zahájí nefarmakologickou a farmakologickou léčbu.

Jak si doma měřit krevní tlak?

Farmakologická a nefarmakologická léčba vysokého krevního tlaku

Nefarmakologická léčba spočívá ve snížení příjmu soli na méně než 5 g/den a snížení hmotnosti, pokud pacient trpí nadváhou či obezitou. Vzhledem k tomu, že nefarmakologická léčba nepřináší rozhodující ani nijak rychlé řešení, je běžným opatřením zahájení v jedné době také farmakologické léčby.

Kdy nejčastěji dochází k nárazově vysokému krevnímu tlaku?

Jednorázově naměřený vysoký krevní tlak můžeme zaznamenat v zásadě ve dvou životních situacích:      

  • Jako prvozáchyt arteriální hypertenze, o které se dosud nevědělo, ale v rámci nějakého náhodného vyšetření, např. u příbuzného, si dosud asymptomatický či symptomatický pacient naměří krevní tlak vyšší než 140/90 mm Hg. Pro rozhodnutí o dalším postupu je pak zásadní, zda má, či nemá nějaké klinické příznaky.

Vysoký krevní tlak nebolí, ale může zabíjet

  • Pokud žádné příznaky nemá, pak v blízké budoucnosti, např. do týdne, vyhledá svého lékaře (praktického, závodního či internistu), se kterým provede ověření či vyloučení nálezu buď opakovaným měřením za standardních podmínek, nebo například 24hodinovým monitorováním krevního tlaku. A dále bude postupovat dle jeho doporučení.
    V případě, že by pacient v době prvního měření měl velmi vysoký krevní tlak spolu s klinickými příznaky, např. s bolestí hlavy, zarudnutím v obličeji, pocitem bušení či tepání ve spáncích, či by zaznamenal jakékoliv neurologické příznaky (poruchy vidění, řeči, brnění apod.), pak je vhodné po opakovaném naměření velmi vysokého tlaku postupovat cestou akutního vyšetření na pohotovosti nebo v nemocnici, v případě rychlých změn zdravotního stavu pak i cestou volání RZP (Rychlá zdravotnická pomoc).
  • Druhou možností, mnohonásobně častější, je záchyt velmi vysokého krevního tlaku u pacienta, který již o své diagnóze ví, užívá léky a za standardních podmínek má krevní tlak v rozmezí normy a nemá žádné klinické příznaky. V tomto případě může být příčinou velmi vysokého krevního tlaku zapomenutí užití medikace nebo její svévolné přerušení bez konzultace ošetřujícího lékaře. I přesto, že pacient léky pravidelně užívá, může dojít ke zvýšení měřených hodnot krevního tlaku. Buď jako následek jiného souběžně probíhajícího onemocnění, na které se zatím nemuselo přijít (např. onemocnění nadledvin či jiných žláz s vnitřní sekrecí), nebo se jedná o příznak počínajícího onemocnění (velmi často např. cévní mozkové příhody).

Co tedy dělat, když si jednorázově naměříme zvýšený krevní tlak?

  • Ověříme, že jsme měření provedli za standardních podmínek, tedy po 5–10minutovém sezení v klidu (bez fyzické aktivity a psychického rozrušení). Obvykle je vhodné změřit tlak 3krát za sebou a za směrodatnou hodnotu pak brát jejich průměr. Pozor ale, existují osoby se sklonem k tzv. hypertenzi bílého pláště, které s dalším a dalším opakujícím se měřením vyvíjejí stále vyšší krevní tlak.
  • Ověříme, v jaké kondici je přístroj (zásadně užíváme k domácímu měření pouze tlakoměry s manžetou na paži, nikoliv na zápěstí). Například zkusíme změřit jiného člena rodiny nebo u málo používaného přístroje zjistíme, zda byl v posledním roce kalibrován (všechny přístroje, i pro domácí měření, musejí být pravidelně kontrolovány a kalibrovány).
  • Ujistíme se, že v případě užívání medikace jsme ji opravdu užili.
  • Pokusíme se uklidnit se, chvíli si odpočinout a opakovat měření. U osob trpících úzkostně depresivní poruchou je žádoucí užití anxiolytické (rozpouštějící úzkost) medikace před opakováním měření.
  • Pokud i hodnota zjištěná opakovaným měřením krevního tlaku převyšuje normu, pak se řídíme podle dvou hledisek. Podle přítomnosti či nepřítomnosti klinických obtíží a podle absolutní výše krevního tlaku.

Jak postupovat dále v léčbě

V případě jakýchkoliv nově objevených neurologických obtíží je vhodné podstoupit akutní vyšetření v řádu hodin. V případě, že se nevyskytují neurologické obtíže, ale pacient má jiné klinické obtíže, např. bolest hlavy či pocity návalů a bušení v hlavě atd., je vhodné užití medikace, která se užívá jako „léčba první pomoci“, – ta však musí být ošetřujícím lékařem předem předepsána, nebo alespoň prokonzultována (ne každé běžně užívané léky na krevní tlak můžeme užít ve dvojnásobné dávce/den – tedy přidat jednu denní dávku navíc). Stejně tak jednorázové užití léku, který byl indikován někomu jinému v rodině, není dobrý nápad, přestože bývá poměrně častý.

Je-li pacient bez klinických obtíží, je vhodné užít medikaci navíc v rámci „první pomoci“ pouze v případě, že je krevní tlak vyšší než 180/100 mm Hg. V ostatních případech, tedy pokud je pacient asymptomatický a zároveň má hodnoty akutně naměřeného vysokého krevního tlaku nižší než 180/100 mm Hg, lze doporučit klid, odpočinek (v případě zapomenuté medikace ji užít) a změřit krevní tlak po 6 hodinách nebo po vyspání.

Závěrečné rady při jednorázově zvýšeném krevním tlaku

I přes tento stručný návod je nutné postupovat individuálně, zvážit svůj dosavadní zdravotní stav, probíhající kontroly u ošetřujících lékařů, množství užívané medikace a zejména aktuální klinické příznaky. O všech těchto příhodách by měl být bezodkladně informován ošetřující lékař, který posoudí, jaká další vyšetření, opatření či medikace jsou potřeba.

MUDr. Martina Vaclová, Ph.D.