Riziko onemocnění srdce a cév u neurologických onemocnění

Vyšetření a správná léčba kardiovaskulárního (KV) rizika jsou dnes nedílnou součástí každodenní praxe praktických lékařů i neurologů. Mezi nejčastější neurologická onemocnění s velkým podílem KV rizik patří cévní mozková příhoda (CMP), která je každoročně nově diagnostikována u 30 000 osob a je třetí nejčastější příčinou úmrtí a první nejčastější příčinou dlouhodobé odkázanosti na pomoc druhých. Dalším, stále častějším onemocněním je demence, kde v souvislosti s KV chorobami mluvíme především o vaskulární demenci, což je onemocnění, při kterém odumírá čím dál víc mozkových buněk a mozkové tkáně. Tento typ demence se může objevit buď náhle, nebo se může pomalu rozvíjet. Vaskulární demence sdílí s CMP společné rizikové faktory, kterými jsou cukrovka, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol a chronický zánět. Třetí časté onemocnění představuje syndrom spánkové apnoe. Sice nepatří mezi ta, jež sdílejí větší část rizikových kardiovaskulárních faktorů (vyjma obezity), ale jde o časté a závažné onemocnění právě pro své vysoké riziko rozvoje kardiovaskulárních chorob. Alespoň u poloviny pacientů s obstrukční spánkovou apnoí se vyskytuje vysoký krevní tlak.

Rizikové faktory a možnosti prevence

Rizikové faktory dělíme na neovlivnitelné, což jsou: věk, pohlaví, rasa, rodinná zátěž, sociální a ekonomická úroveň a genetické predispozice. Dále jsou to faktory ovlivnitelné:

• Vysoký krevní tlak (TK) – TK vyšší než 140/90 mm Hg je nejzávažnějším rizikovým faktorem CMP. Výskyt hypertenze stoupá s věkem a její léčba ať formou léků, nebo změnou životního stylu je jednou z nejúčinnějších metod snižování rizika CMP.
• Cukrovka – pacienti s cukrovkou mají 2krát vyšší riziko CMP a u 20 % z nich je právě CMP příčinou úmrtí. Bylo prokázáno, že kombinovaná léčba – tedy změna životního stylu spolu s léky – snižuje riziko CMP u diabetiků zhruba o 50 %.
• Fibrilace síní – zvyšuje riziko CMP až 5krát. Dále je známo, že pacienti s genetickými predispozicemi k fibrilaci síní mohou mít CMP ještě před nástupem samotné fibrilace síní.
• Vysoký cholesterol – zvýšení hladiny celkového cholesterolu v krvi urychluje aterosklerózu, tedy kornatění tepen, a tím zvyšuje riziko CMP. Pokles hladiny celkového cholesterolu ale naopak zvyšuje riziko nitromozkového krvácení. Nasazení statinů, které vede ke snížení hladiny LDL (špatného) cholesterolu, je velmi účinnou prevencí CMP. V rámci primární prevence (tedy u pacientů, kteří ještě neměli KVO) jsou statiny doporučeny u osob se zvýšeným kardiovaskulárním rizikem a snahou je dosáhnout hladiny LDL cholesterolu pod 3 mmol/l. U pacientů v sekundární prevenci (tj. u pacientů, který už měli KVO) po proběhlé CMP je cílová hodnota nižší než 1,4 mmol/l.
• Metabolický syndrom – do tohoto syndromu se řadí skupina rizikových faktorů, které se vyskytují společně – vysoký krevní tlak, cukrovka, vysoký cholesterol a obezita. Připomeňme, že některé specifické složky stravy jsou dobře známými rizikovými faktory CMP. Vyšší příjem soli je spojen se zvýšeným rizikem hypertenze a CMP, zatímco zvýšený příjem draslíku je spojen se sníženým rizikem cévní mozkové příhody. Obecně je doporučována středomořská strava doplněná o ořechy. Pokud jde o obezitu, důležitějším ukazatelem rizika CMP, než představuje BMI (Body Mass Index – index tělesné hmotnosti), je abdominální obezita stanovená na základě změření obvodu pasu (muži nad 102 cm, ženy nad 88 cm). Obezita sama o sobě sice riziko CMP příliš nezvyšuje, ale vede k rozvoji dalších rizikových faktorů, jako jsou vysoký krevní tlak a cukrovka. Riziko CMP způsobené metabolickým syndromem je dvojnásobné a zvyšuje se s rostoucím počtem jednotlivých samostatných faktorů tvořících syndrom.
• Konzumace alkoholu, tabáku a jiných návykových látek – zatímco mírná konzumace alkoholu (max. 2 jednotky denně u mužů a 1 jednotka u žen) může mít v prevenci CMP pozitivní vliv, vyšší konzumace alkoholu znamená jednoznačně vyšší riziko vzniku CMP. Dalším silným rizikovým faktorem je kouření či jiné užívání tabákových výrobků, které riziko CMP zdvojnásobuje. Obdobně i užívání kokainu, heroinu, amfetaminů či extáze je spojeno se zvýšeným rizikem CMP.

Zásadní je zde včasné odhalení rizikových faktorů, jejich léčba i prevence. V pátrání po rizikových faktorech hraje také důležitou roli vyšetření rodinných příslušníků pacientů po CMP prodělané v mladém věku.

Na druhé straně existuje řada ochranných faktorů a značná část KV onemocnění má stejné ochranné faktory jako nemoci cerebrovaskulární (nemoci centrální nervové soustavy vznikající na podkladě poruch mozkových cév s následným špatným prokrvením mozku nebo s krvácením do mozkové tkáně). Patří k nim především středomořská dieta a pravidelný pohyb. Dnes je již jisté, že fyzicky aktivní lidé mají nižší riziko CMP a úmrtí než ti neaktivní. Proto je důležitá osvěta a aktivní zapojení pacienta a jeho blízkých. Nezbytné je zaměřit se na úpravu životního stylu včetně škodlivých návyků. Při ovlivňování rizikových faktorů (vysoký krevní tlak, cukrovka, fibrilace síní, vysoký cholesterol, metabolický syndrom, nadměrné užívání návykových látek atd.) je často nezbytná mezioborová spolupráce lékařů.

Literatura:

Hollý P. Kardiovaskulární riziko v neurologii. Kapitoly pro praktické lékaře 1/23