Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je onemocnění způsobené zúžením dýchacích cest vlivem trvalého zánětu. Projevuje se dušností, nejprve při námaze, později i v klidu, kašlem spojeným s vykašláváním hlenu, častými infekcemi horních cest dýchacích a únavou. Na jeho vzniku se podílí kouření cigaret, ale i genetické faktory, znečištěné životní prostředí, infekce, astma a další, zatím neobjasněné činitele. CHOPN vzniká pomalu a pro nemocného znamená postupný pokles plicních funkcí.

V souvislosti s CHOPN se často mluví o exacerbacích, což jsou příhody typické nárůstem dušnosti a/nebo kašlem či produkcí hlenu, které mohou být provázeny např. tachykardií (zvýšenou tepovou frekvencí srdce) a mají za následek celkové zhoršení stavu. Zhoršující se chronický zánět, který ovlivňuje celý organismus, postupně postihuje i jiné orgány. Nejčastěji dochází ke změnám v oblasti:

Z hlediska léčby se CHOPN dělí do několika skupin, které se liší podle tíže příznaků a podle přítomnosti exacerbací. Pacienti s nejlehčí formou CHOPN užívají inhalační krátkodobě, nebo raději dlouhodobě působící léky způsobující roztažení průdušek a průdušinek, čímž se zlepšuje průchodnost dýchacích cest. U závažnějšího typu onemocnění se doporučuje podávat fixní kombinace speciálních léků s dlouhodobým účinkem. Pacientům s nejzávažnějším typem CHOPN jsou často k této fixní kombinaci přidávány inhalační kortikosteroidy.

Důležité je zvolit, pokud možno, nekomplikovanou inhalační léčbu, což splňuje fixní kombinace léků podávaná inhalátorem s jednoduchou obsluhou. Zásadní roli zde má i lékař, který musí - často i opakovaně - pacientovi přínos a způsob léčby vysvětlovat, aby nemocný léčbu dodržoval a léky pravidelně a správně užíval.

CHOPN bohužel nelze vyléčit a příznaky choroby se postupně zhoršují. Současné léky ale dovedou zpomalit postup nemoci, zmírnit potíže pacientů a zlepšit kvalitu jejich života. Proto je dodržování léčby a dalších opatření, jež jsou velmi dobře zvladatelné, velmi důležité. Kromě dodržování režimových opatření je potřebná i motivace a spolupráce pacienta, který by měl být nejen informován o nemoci a jejím průběhu, ale také vědět, jak postupovat v případě akutního zhoršení.

CHOPN jako kardiovaskulární riziko

CHOPN se často objevuje spolu s kardiovaskulárními chorobami. Dnes již víme, že:

  • Nemocní s CHOPN mají dvakrát až třikrát vyšší riziko kardiovaskulárního onemocnění (KVO) ve srovnání se stejně starými jedinci bez CHOPN.
  • Pacienti s lehkou až středně těžkou CHOPN mají 8–10krát větší pravděpodobnost úmrtí na KVO způsobené aterosklerózou (kornatěním tepen) než na respirační selhání.
  • Pacienti s CHOPN mají větší míru hospitalizací a úmrtí v důsledku KVO, mozkové mrtvice a srdečního selhání.
  • Akutní exacerbace jsou příčinou čtyřnásobného nárůstu výskytu kardiovaskulárních příhod.
  • CHOPN je rizikovým faktorem pro komorovou tachykardii, u pacientů s CHOPN je také běžná nerozpoznaná komorová dysfunkce a selhání komory je 3,8krát častější než u jedinců bez tohoto onemocnění.
  • Riziko srdečního selhání je vyšší i v důsledku častějšího výskytu vysokého krevního tlaku a cukrovky.
  • Se závažností CHOPN souvisí i vyšší výskyt poruch poznávacích funkcí a demence - pacienti mají o 20 % vyšší riziko mozkové mrtvice, které může být po akutní exacerbaci CHOPN až sedmkrát vyšší.
  • Časté jsou srdeční arytmie i fibrilace síní, které jsou obvykle také vyvolány akutní exacerbací CHOPN a jsou nezávislým ukazatelem úmrtnosti na CHOPN v nemocnici.

Vysoký výskyt KVO u pacientů s CHOPN lze vysvětlit tím, že obě onemocnění mají společné rizikové faktory, jako jsou kouření cigaret, stárnutí, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol a ostatní chronické zánětlivé nemoci. Metabolický syndrom a snížená fyzická aktivita jsou přítomny u 34 % pacientů s CHOPN, přičemž nejčastěji se vyskytuje vysoký krevní tlak (56 %), abdominální obezita (hromadění tukové tkáně zejména v oblasti břicha) (39 %) a zvýšené hodnoty krevního cukru (44 %).

Vzhledem ke značnému dopadu CHOPN na zdraví srdce a cév je proto nanejvýš důležité vyšetřovat pacienty s CHOPN na přítomnost KVO způsobených aterosklerózou včetně jejích rizikových faktorů. CHOPN je v současnosti vnímána jako různorodé onemocnění, které je naprosto nezbytné co nejlépe rozpoznat a určit individualizovanou léčbu s ohledem na další pacientova onemocnění. Klíčovým parametrem je v současnosti screening, jehož cílem je časný záchyt CHOPN, tedy ještě před zhoršením choroby, a možnost preventivního ovlivnění výskytu kardiovaskulárních chorob a ostatních přidružených nemocí.

Literatura:

  • Pauk N. CHOPN jako kardiovaskulární riziko, Kapitoly z kardiologie pro praktické lékaře 1/23
  • https://www.nzip.cz/clanek/1105-chopn-lecba

Související články