Problémy se spánkem ovlivňují nás i okolí

8 min. | 13. 2. 2025 | redakce

Některá z poruch spánku trápí téměř polovinu Čechů. Nejčastěji se jedná o insomnii, tedy nespavost, která se objevuje u každého pátého jedince. K dalším častým poruchám patří spánková apnoe nebo syndrom neklidných nohou. Kvalitní spánek, který je důležitý pro celý organismus, ale zejména pro mozek, přitom patří k základním pilířům prevence řady nejen neurologických, ale i kardiologických a onkologických onemocnění.

V současné době přibývá dat potvrzujících, že spolu se zdravou stravou, dostatkem pohybu, nekouřením a střídmou konzumací alkoholu patří právě spánek k základním faktorům ovlivňujícím lidské zdraví. Nicméně současný životní styl přispívá k rozvoji nespavosti a zkracování doby spánku. Přibývá nejen dospělých, kteří spí méně než 6 hodin, ale i každé druhé dítě spí méně než potřebných 8 hodin. Různé poruchy spánku postihují až 30 procent dětí.

Dlouhodobější problémy se spánkem mohou vedle našeho zdraví ovlivnit také naše vztahy a společenský život. Mají na svědomí to, že se neustále cítíme unaveni, více jíme a nejsme schopni vykonávat každodenní aktivity.

Co způsobuje nespavost?

Někteří lidé přirozeně spí lehčeji nebo jim trvá usnout déle, jiní mohou spát špatně kvůli úzkosti, obavám ze stresujících událostí a životních problémů. Příčin nespavosti je celá řada. K těm nejčastějším patří: stres, úzkost nebo deprese, hluk, nesprávná teplota v ložnici, alkohol, kofein nebo nikotin, nelegální drogy jako kokain nebo extáze, ale i pásmová nemoc nebo práce na směny.

V případě, že jsou se obtíže vyskytují častěji než třikrát v týdnu a trápí vás déle než měsíc, je potřeba zbystřit. Možná trpíte chronickou insomnií. O té uvažujeme, máme-li problémy s usínáním, v noci se několikrát probudíme, budíme se velmi brzy a již nejsme schopni znovu usnout, následně se cítíme unaveni nebo máme špatnou náladu, potíže se soustředěním a jsme podrážděnější než obvykle.

Existuje řada okolností, které mohou ovlivnit, jak dobře spíme, jako je naše současné fyzické nebo duševní zdraví, naše výchova, věci, které se nám dějí, a dokonce i náš temperament. Problémy se spánkem však často způsobují špatné spánkové návyky nebo nedostatečná spánková hygiena. Proto se předtím, než vyhledáme odbornou pomoc, musíme zaměřit na důsledné dodržování potřebných režimových opatření.

Co dělat při problémech se spánkem

Pokud změna vašich spánkových návyků od nespavosti nepomůže, problémy trvají dlouhé měsíce a nespavost ovlivňuje váš každodenní život takovým způsobem, že je pro vás těžké se s tím vyrovnat, je potřeba vyhledat odbornou pomoc. Základem léčby je konzultace s lékařem, který rozhodne o vhodnosti polysomnografického (PSG) vyšetření ve spánkové laboratoři. Díky němu lze pak vyloučit podezření na jiné poruchy spánku, kterými jsou především spánková apnoe a syndrom neklidných končetin. A následně stanovit léčbu. Akutní nespavost lze krátkodobě léčit tzv. hypnotiky, ta ale určitě nejsou vhodná pro řešení dlouhodobých problémů a lékaři musejí hledat léčbu vhodnou k dlouhodobějšímu užívání. Pomáhá také kognitivně-behaviorální terapie.

Spánková apnoe

Spánková apnoe je onemocnění způsobené opakovanými zástavami dechu, které trvají několik sekund až minut a obvykle se vyskytnou několikrát během noci. V důsledku přerušovaného dýchání se snižuje hladina kyslíku v těle, což může vést k různým negativním vlivům na tělesné funkce a zdraví. Typickými příznaky jsou únava, nadměrná denní spavost a chrápání. Pacienti si také často stěžují na neosvěživý spánek, časté probouzení s pocitem dušení či lapání po dechu, ranní bolesti hlavy, opakované noční močení, sucho v ústech, potíže s pamětí, poruchy nálady, neschopnost erekce a v neposlední řadě na mikrospánky během dne.

Toto onemocnění může být i bezpříznakové nebo jeho příznaky může pacient přičítat věku a považovat je za normální. Lidé se spánkovou apnoí si samotných dechových zástav během spánku většinou nejsou vědomi. Často na hlasité chrápání a zástavy dýchání ve spánku upozorní jejich partneři, kteří tím dají popud k vyšetření ve spánkové laboratoři.

Neléčená spánková apnoe s sebou přináší řadu rizik. Závažnost těchto rizik stoupá se závažností onemocnění. Studie prokazují vyšší riziko vysokého krevního tlaku, cévní mozkové příhody, srdečního infarktu a dalších závažných zdravotních komplikací. Mimo zdravotní rizika jsou pacienti též vystaveni zvýšenému riziku dopravních či pracovních nehod způsobených mikrospánky.

Největší efekt na závažnost spánkové apnoe má zhubnutí, pokud pacient trpí nadváhou. Dalším doporučeným opatřením je nepít alkohol před spaním a neužívat léky způsobující svalové uvolnění či prášky na spaní. U některých pacientů pomůže vyvarovat se spánku v poloze na zádech. Vzhledem k vážným důsledkům této poruchy je velmi důležité vyhledat odbornou pomoc, jakmile se u vás příznaky této nemoci objeví. Jen tak se zjistí její příčiny a může se zvolit vhodná léčba.

Diagnostikou spánkové apnoe se zabývají spánkové laboratoře, spánková centra, a dokonce i plicní oddělení. Většinou je provedeno kompletní PSG vyšetření a následně se doporučí nejvhodnější léčba. Pamatujte, že pokud trpíte závažnější formou spánkové apnoe, neobejdete se bez další léčby, kterou může být používání přístroje CPAP nebo chirurgické řešení.

Syndrom neklidných nohou

K dalším poruchám spánku patří tzv. syndrom neklidných nohou. Jde o neurologickou poruchu projevující se nepříjemnými pocity v nohou, pulzováním nebo mravenčením, zejména pak večer nebo v noci. Zvýšený výskyt je u pacientů s chronickými nemocemi, typicky se jedná např. o chronické selhání ledvin, Parkinsonovu chorobu, roztroušenou sklerózu, diabetes, revmatoidní artritidu, sníženou funkci štítné žlázy a další.

Obtíže se nejčastěji objevují v klidovém stavu, zejména v noci, a znemožňují tak spánek. Při problémech jsou prvním krokem ke zmírnění příznaků režimová opatření zahrnující pravidelnou fyzickou aktivitu, vyhýbání se kofeinu a dodržování spánkové hygieny. Doporučuje se také pestrá vyvážená strava s důrazem na dostatečný příjem železa (červené maso, játra, listová zelenina). Při prokázaném snížení hodnot železa je vhodná suplementace pomocí doplňků stravy. Pro podporu správné funkce nervového systému a svalů lze doporučit hořčík a vitaminy skupiny B (B₁₂, kyselina listová). Důležitý je také dostatečný příjem tekutin. Pokud nejsou režimová opatření dostačující, i zde po vyšetření ve spánkové laboratoři lékaři přistupují k farmakologické léčbě.

Opomíjena často zůstává nadměrná denní spavost. Ta je většinou způsobena nedostatkem nočního spánku, nepravidelným režimem a nekvalitním nočním spánkem. Existují ale i samostatné vzácné choroby prezentující se nadměrnou denní spavostí, která je nezávislá na kvalitě a kvantitě nočního spánku. Jedná se o narkolepsii, charakterizovanou atakami usnutí a atakami slabosti při emoci. Druhou nemocí je idiopatická hypersomnie, typická nadměrným množstvím spánku a obtížným probouzením.