Cholesterol – kamarád i nepřítel

Cholesterol je pro život nezbytná látka: představuje základní stavební kámen pro buněčnou membránu, tvoří se z něj steroidní hormony, nezbytný je pro vznik žlučových kyselin. Otázkou zůstává, kolik cholesterolu potřebujeme v krvi. Cholesterol se nerozpouští ve vodě, a tak se pro transport v krevním prostředí musí „zabalit“ do transportních systémů. Ty nejdůležitější označujeme jako HDL a LDL, a hovoříme proto o dvou cholesterolech. Ten, který je nesen částicí HDL, se tradičně označuje za „hodný“ (HDL) a ten, který je navázán na transportér LDL, považujeme za „zlý“ (LDL). Cholesterol jako chemická látka je ale jenom jeden, takže ve skutečnosti jde o stále tutéž substanci – jen má odlišný biologický „osud“.

1. Kamarád HDL

HDL-cholesterol se k částici HDL připojuje většinou z přebytků cholesterolu v cévní stěně nebo z některých dalších zdrojů. Proto se HDL-cholesterol označoval za hodný, jeho nízká hladina v krvi je totiž spojena se zvýšením rizika infarktu. Částici HDL si můžeme představit jako vozík, který veze nadbytek cholesterolu směrem k játrům ke zpracování. Má tedy „čisticí“ funkci. Poslední výzkumy ale ukazují, že velmi vysoká hladina „hodného“ HDL-cholesterolu může také přispívat ke zvýšení rizika cévní příhody. Proto i v této oblasti platí, že všeho moc škodí!

2. Zlý bratr LDL

Cholesterol navázaný na částici LDL se ne náhodou označuje jako „zlý“. Opravdu nemá dobrou pověst, a není divu – je hlavním zdrojem cholesterolu, který se usazuje v cévních stěnách. Cévy tak ztrácejí svou pružnost a průchodnost, a tak dochází k nemoci zvané kornatění cév (ateroskleróza). A pak už bohužel mnohdy bývá je krůček k infarktu nebo mrtvici…

Cílové hodnoty LDL cholesterolu podle doporučení z roku 2019

Z tabulky se dozvíte, jaké hodnoty „zlého“ (LDL) cholesterolu v krvi jsou považovány za optimální pro osoby s různou mírou cévního rizika: pamatujte, že čím vyšší je riziko, tím víc byste měli pracovat na snížení hladiny cholesterolu. A co přesněji znamenají jednotlivé rizikové skupiny?

• Nízké riziko: běžná, „zdravá“ populace
• Středně zvýšené riziko: především mladí diabetici bez dalších rizikových faktorů
• Vysoké riziko: osoby s vysokými hodnotami cholesterolu nebo krevního tlaku, pacienti s diabetem trvajícím déle než deset let, osoby s poruchami funkce ledvin
• Velmi vysoké riziko: lidé, kteří už prodělali infarkt nebo mrtvici nebo mají komplikace cukrovky
• Extrémní riziko: pacienti, kteří mají opakované srdeční infarkty navzdory léčebným opatřením

Znáte příznaky mrtvice neboli cévní mozkové příhody? Stáhněte si PDF.