Mikrobiom – neviditelný strážce našeho zdraví

Mikrobiom nebo také mikrobiota je pojem, o kterém se v posledních letech hodně mluví. A oprávněně! Tato nesmírně pestrá „zoo“ uvnitř i vně našeho těla má nenahraditelný význam pro naše zdraví. Objevte fascinující svět mikrobiomu a přečtěte si o jeho vzniku, jeho úkolech v trávení, imunitě a duševním zdraví a zjistěte, jak o něj správně pečovat, aby mohl dál dobře strážit naše zdraví.

Mikrobiom je jednoduše řečeno souhrn všech mikroorganismů, jako jsou bakterie, viry, houby a prvoci, které žijí na lidském těle a uvnitř něj – nacházejí se na naší kůži, v ústech, ve střevech nebo v pochvě. Jde o biliony mikroorganismů, které dohromady tvoří společenství, které je jedinečné pro každého z nás a které ovlivňuje naše zdraví během celého života.

Jak mikrobiom vzniká?

Mikrobiom se začíná formovat už při narození. V momentu narození dítě přechází ze sterilního prostředí matčina lůna do světa plného mikroorganismů. Mezi první bakterie osidlující střeva novorozenců patří bifidobakterie, které štěpí živiny obsažené v mateřském mléce, jež jsou nezbytné pro zdravý růst. Během prvních let života se mikrobiom rychle rozrůstá a mění. Ve věku kolem 2–3 let se stabilizuje a zůstává dál poměrně stejný po celý život, i když do určité míry se může změnit například kvůli dietě, některým onemocněním nebo užívání antibiotik. Dá se říci, že mikrobiom je u každého z nás jedinečný jako otisk prstů.

Jaká je role mikrobiomu pro naše zdraví?

Mikrobiom plní v našem těle mnoho důležitých funkcí:

1. Pomáhá s trávením – bakterie ve střevech nám pomáhají rozkládat a trávit živiny, které naše tělo samo nedokáže zpracovat, navíc přispívají k udržení nízkého pH ve střevech, které znemožňuje růst škodlivých bakterií.
2. Podporuje imunitní systém – střevní mikrobiom je nedílnou součástí správného fungování imunitního systému, ovlivňuje jej vícero způsoby, např. stimuluje tvorbu a funkci bílých krvinek, ovlivňuje zánět.
3. Produkuje vitaminy – některé bakterie ve střevech vytvářejí vitaminy, které naše tělo potřebuje, jako třeba vitamin K a některé vitaminy skupiny B.
4. Ovlivňuje náladu a duševní zdraví – existují důkazy, že mikrobiom může ovlivnit naši náladu a chování (hovoříme o tzv. ose střevo-mozek), protože velký podíl látek, které se účastní na přenosech signálů v mozku, vzniká právě ve střevech díky mikrobiomu.

Už jsme řekli, že každý člověk má unikátní složení mikrobiomu – to může následně ovlivňovat to, jak individuálně reaguje na různé potraviny, léky nebo jakou má náchylnost k určitým nemocem. Na složení mikrobiomu má vliv genetika, způsob porodu (přirozený porod umožňuje osídlení důležitými bakteriemi už v porodních cestách), pohlaví, věk nebo přítomné nemoci. Významnou úlohu sehrávají i námi ovlivnitelné faktory jako působení stresu, užívané léky či stravování.

Proč je důležité udržovat zdravý mikrobiom?

Jídelní návyky mají velký vliv na utváření tzv. enterotypu. Jedná se o rozdělení bakteriálního střevního mikrobiomu podle převládajících bakteriálních druhů. Můžeme rozlišit tři základní bakteriální druhy. Enterotyp Bacteroides je typický pro stravu bohatou na živočišné bílkoviny, tuky a jednoduché cukry. Produkuje látky, které mohou podporovat vznik obezity a diabetu 2. typu. Enterotyp Prevotella je spojován s převažující rostlinnou stravou a je typický pro vegetariány a vegany. Některé studie naznačují, že bakterie převažující u tohoto enterotypu mohou pozitivně ovlivňovat metabolismus tuků a snižovat riziko vzniku srdečně-cévních nemocí. Enterotyp Ruminococcus je spojován s dlouhodobě vysokým příjmem ovoce a zeleniny. Převažují zde bakterie, které produkují látky s protizánětlivými účinky. V případě mikrobiomu tedy rozhodně platí rčení „Jsme to, co jíme“.

Zásady jídelníčku pro zdravý střevní mikrobiom

Udržování zdravého mikrobiomu je klíčové pro naše celkové zdraví. Pestrá a čerstvá strava bohatá na vlákninu, ovoce a zeleninu, dostatečný spánek a snižování stresu mohou pomoci udržet mikrobiom v rovnováze. Pokud se rovnováha naruší, například užíváním antibiotik, která mohou zabít dobré bakterie stejně jako ty škodlivé, náš mikrobiom se pozmění, což může vést k různým zdravotním problémům.

Zásadní proto je:

• dbát na rozmanitou stravu, která udržuje mikrobiom pestrý a v rovnováze (našim střevním bakteriím pomáhají luštěniny, ovoce a zelenina – obsahují hodně vlákniny, a mohou tak podporovat růst prospěšných bifidobakterií),
• jíst fermentované nebo zakysané potraviny (náš mikrobiom miluje jogurty, kvašené mléčné výrobky a kvašenou zeleninu, protože podporují růst užitečných laktobacilů a potlačují růst nežádoucích druhů mikroorganismů),
• jíst potraviny s obsahem prebiotik, jež slouží našemu mikrobiomu jako potrava (banány, jablka, artyčok, chřest, cibule nebo česnek),
• dávat přednost celozrnným potravinám,
• antibiotika užívat jen v nezbytných případech (bakteriální, nikoli virové infekce) a vždy na doporučení lékaře.

Mikrobiom je neodmyslitelnou a potřebnou součástí našeho těla a hraje klíčovou roli ve fungování našeho imunitního systému, trávení a v celkovém zdraví. Péče o něj je důležitá pro udržení zdraví a dobré kondice.

Zdroje: https://www.casopisvnitrnilekarstvi.cz/pdfs/vnl/2019/02/05.pdf

https://www.healthline.com/nutrition/gut-microbiome-and-health#TOC_TITLE_HDR_2