Nejčastější příznaky deprese – jak ji poznám?

 2 min.  |   27. 12. 2020  |   Garant: Martin Anders


Příčin vzniku deprese je mnoho

U mírných projevů deprese se pacient obvykle musí do běžných činností nutit, nic ho netěší, ztrácí chuť k jídlu a začíná se stahovat do sebe. Své povinnosti ale plnit zpravidla zvládá. U středně těžké deprese bojuje člověk s pocitem neštěstí, jeho stav mu navíc neumožňuje pracovat a nic ho nebaví. Příčin vzniku tohoto onemocnění je mnoho, svoji úlohu zde hrají i vrozené dispozice, přítomná tělesná onemocnění a jejich léčba i např. úrazy, při nichž došlo k mechanickému poškození mozku.

Rozdíl mezi depresí a špatnou náladou

Od běžného smutku nebo špatné nálady se deprese liší hlavně v tom, že tyto pocity jsou dlouhodobé, hlubší a intenzivnější a nepříznivě ovlivňují běžné činnosti nemocného, který ztrácí vůli a sílu vykonávat dříve běžné aktivity. O depresi se zřejmě jedná, trvá-li pokleslá nálada déle než dva týdny po většinu dne, ale u člověka, který tímto onemocněním již dříve trpěl, je vhodné vyhledat pomoc již po několika dnech zhoršené nálady a neschopnosti se rozptýlit.

Deprese může být doprovázena různými tělesnými příznaky, především únavou, ale i např. bolestmi v různých částech těla, pálením kůže, mravenčením, vnitřním chvěním, tlakem na hrudi, bolestmi hlavy, ale i zácpou nebo průjmem. Rozpoznat depresi nemusí být snadné, protože se projevuje i řadou duševních a velmi subjektivních příznaků, kdy zdaleka ne všechny musejí být přítomny. Na rozdíl od běžných fyzických obtíží nemusí blízké okolí nemocného psychické potíže rozpoznat. Při podezření na depresi je potřeba nemoc nebanalizovat a obrátit se na svého lékaře.

Nejčastější příznaky deprese

  • skleslá nálada, pesimismus
  • neschopnost radovat se, pocit osamělosti
  • snížení energie a aktivity, posedávání, odkládání činností
  • potíže se spánkem, předčasné ranní probouzení nebo naopak přílišná ospalost v průběhu dne
  • pokles zájmů, nezájem o dříve oblíbené aktivity
  • poruchy koncentrace a paměti
  • nikdy nekončící únava, tělesné i duševní vyčerpání
  • snížení sebevědomí, pocity bezcennosti a viny
  • nechutenství či přejídání
  • pokles sexuálního zájmu
  • úzkost a neklid
  • neklid, nervozita, podrážděnost
  • katastrofické myšlení a očekávání nejhoršího
  • myšlenky na smrt nebo sebevraždu.

Čtěte také:

Léčba deprese – co pomáhá a co nikoli?

10 mýtů o depresi

Komplikace deprese a jak se jim vyhnout

hlasování

2.75 (4)

Štítky:
deprese
jak poznat depresi
příznaky deprese
projevy deprese

Související články
I když je deprese léčitelným onemocněním, uvádí se, že pouze 30 procent léčených pacientů dosáhne plného odeznění příznaků léčené epizody onemocnění.

Duševní poruchy a kardiovaskulární riziko

 8 min.  |   22. 10. 2023  |   redakce
Duševní poruchy jsou spojeny se zvýšeným rizikem srdečních a cévních chorob. Alarmující je, že vyšší kardiovaskulární riziko je již v mladším věku.

Mikrobiom – neviditelný strážce našeho zdraví

 5 min.  |   24. 6. 2024  |   redakce
Objevte fascinující svět mikrobiomu a přečtěte si o jeho vzniku, úkolech v trávení, imunitě a duševním zdraví a zjistěte, jak o něj správně pečovat.
Perimenopauza způsobuje různě intenzivní výkyvy nálad a depresivní příznaky.

Životní styl a deprese

 2 min.  |   13. 1. 2021  |   Martin Anders
Vedle vyvážené diety hraje nedílnou roli i fyzická aktivita, jejíž důležitost se ukazuje zejména v posledních letech.

10 mýtů o depresi

 2 min.  |   15. 8. 2020  |   Martin Anders
Vzhledem k tomu, že deprese má velmi široké spektrum příznaků, existuje o tomto onemocnění plno mýtů a předsudků. I proto je třeba o ní hovořit a nebát se jí.
Když začneme užívat více léků současně, mohou vzniknout tzv. lékové interakce. Co to znamená a proč je důležité o nich vědět?
I když se za své psychické problémy lidé nestydí tak, jako tomu bylo dříve, stále ještě zůstává mnoho těch, kteří se svými problémy odbornou pomoc nevyhledají. Uvádí se, že až 60 procent lidí, kteří trpí depresí, se neléčí.

Co vede k diagnóze deprese

 3 min.  |   2. 2. 2020  |   Martin Anders
Základem je včas navštívit praktického lékaře, případně psychiatra, klinického psychologa nebo se svěřit svému lékaři jakékoliv odbornosti.
Z hlediska komunikace by v každém případě mělo jít o dvoustranný rozhovor.

Nastavení cookies

Na našem webu používáme cookies.

Některé z nich jsou k fungování stránek nezbytné, ale o těch ostatních můžete rozhodnout sami.