Jak nepodlehnout syndromu vyhoření
Syndrom vyhoření, známý také pod anglickým výrazem burn-out, je stav tělesného, citového a psychického vyčerpání, který vzniká především v důsledku dlouhodobého stresu a nadměrného tlaku na výkon. Tento fenomén se v posledních letech stále častěji skloňuje, zejména v souvislosti s náročnými pracovními pozicemi a moderním životním tempem. Avšak není omezen pouze na práci – může postihnout i lidi pečující o rodinu nebo vykonávající náročné dobrovolnické činnosti.
Syndrom vyhoření má řadu příznaků, které mohou být tělesného nebo citového (emocionálního) rázu. Syndrom vyhoření se také projevuje určitými změnami v chování a jednání.
Mezi hlavní příznaky patří:
1. Fyzická únava: Člověk se cítí neustále unavený, a to i po dostatečně dlouhém a kvalitním spánku. Vyčerpanost může přecházet do bolesti svalů, hlavy či do zažívacích potíží. Mohou se ale objevovat i potíže se spánkem (nespavost).
2. Psychické vyčerpání: Typickým projevem je ztráta motivace a pocit, že žádná činnost nemá smysl. Člověk se může cítit bezradně, depresivně a apaticky, do ničeho se mu nechce.
3. Cynismus a ztráta empatie: Lidé se syndromem vyhoření se mohou stát více cynickými, chladnými nebo negativními a podrážděnými, a to i vůči svým kolegům či blízkým. Mohou začít vnímat své kolegy a klienty jako objekty spíše než jako lidi, což může vést k izolaci a konfliktům na pracovišti.
4. Ztráta výkonu a koncentrace: Vyhořelý člověk má problém se soustředit a plnit úkoly, snadno dělá chyby a jeho výkon v práci nebo v běžných činnostech rychle klesá.
5. Izolace: Člověk může začít vyhledávat samotu, vyhýbat se sociálním kontaktům a aktivitám, které ho dříve těšily, ztrácí schopnost radovat se.
Jistě se shodneme na tom, že uvedené příznaky jsou nepříjemné a zažít bychom je nechtěli. Klíčové je tedy syndromu vyhoření předcházet. A to i proto, že pokud se k němu dopracujeme, jeho léčba může být dlouhá a náročná.
Hlavní tipy a doporučení psychologů pro prevenci syndromu vyhoření
1. Nastavte si hranice aneb Naučte se říkat „ne“: Nesnažte se zvládnout za každou cenu všechno sami, nenechte se zahltit velkým množstvím úkolů a činností. Plánujte, činnosti dělte podle důležitosti, a pokud můžete, delegujte některé úkoly na svoje kolegy, podřízené, v rodině pak např. na starší děti. Říci včas a asertivně „ne“ není špatné a ani to není projev slabosti. Důležité je udržovat rovnováhu mezi prací a osobním životem, vyhněte se práci mimo pracovní dobu.
2. Pravidelný odpočinek a relaxace: Dopřejte si pravidelný čas na odpočinek, ať už jde o víkendové výlety, sport, koníčky, nebo o obyčejné chvíle klidu doma. Relaxace je zásadní pro obnovu energie – „dobití baterek“.
3. Podpora a komunikace: Mít kolem sebe lidi, s nimiž můžete sdílet své obavy a problémy, je nesmírně důležité. Ať už jde o přátele, rodinu, nebo terapeuta, komunikace a vyjádření pocitů a obav pomáhají zmírnit stres.
4. Zdravý životní styl: Vyvážená a pestrá strava, omezení konzumace alkoholu, pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu a dostatek spánku jsou základem dobré fyzické a duševní kondice. Pečujte o své tělo i mysl, aby vám dlouhodobě sloužily.
5. Najděte smysl v tom, co děláte: Pokud svou práci milujete nebo vás aspoň baví, vyhoření je méně pravděpodobné. Pokud vás ale dlouhodobě neuspokojuje, zkuste si najít nový způsob, jak v ní najít smysl, nebo zvažte změnu kariéry, případně pracovní pozice.
Jak léčit syndrom vyhoření?
Pokud už syndrom vyhoření nastal, je důležité zahájit léčbu co nejdříve. Léčba vyžaduje komplexní přístup, je třeba působit na tělesnou, duševní i emoční stránku postiženého člověka.
Pokud u sebe začnete pozorovat příznaky syndromu vyhoření, v prvé řadě zpomalte. Pokud je to možné, vezměte si dovolenou nebo přestávku od práce. Odpočinek je prvním krokem k obnově tělesných i duševních sil.
Vyhledání odborníka, jako je psycholog nebo terapeut, může být zásadní. Tito odborníci vám mohou pomoci identifikovat příčiny stresu a naučit vás techniky, jak s nimi pracovat.
Změňte svoje návyky. Učte se relaxační techniky, jako je meditace nebo hluboké dýchání, které mohou pomoci snížit stres. Naučte se efektivněji plánovat svůj čas a stanovovat si reálné, dosažitelné cíle.
Rodina a přátelé mohou být důležitým zdrojem podpory během léčby. Neváhejte s nimi mluvit o svých pocitech a potřebách.
Jakmile se začnete cítit lépe, pomalu se vraťte k běžným činnostem, ale tentokrát s větším důrazem na rovnováhu a sebereflexi – přijměte do svého života pravidla prevence vyhoření.
Syndrom vyhoření je vážný problém, který může ovlivnit všechny oblasti života. Je proto důležité věnovat pozornost varovným signálům a předcházet mu dříve, než se plně rozvine. Zdravá rovnováha mezi prací a odpočinkem je klíčem ke spokojenému a naplněnému životu.
redakce MEDICAL TRIBUNE CZ
Zdroj: https://www.vzp.cz/o-nas/aktuality/syndrom-vyhoreni-prichazi-nenapadne-ale-nici-dusledne
