Celosvětově je depresivní porucha čtvrtou hlavní příčinou zdravotních obtíží, v Česku jí odhadem trpí na půl milionu obyvatel. Jde o vážné psychické onemocnění, které se nejčastěji projevuje v dospělosti, obvykle začíná mezi 25. – 35. rokem života. Její výskyt se však zvyšuje a stále častěji se s ní setkáváme i u dětí. U žen se deprese objevuje dvakrát častěji než u mužů.

Kdo je nejvíc ohrožen?

Obecně jsou depresí nejvíce ohroženi ti, kteří mají k onemocnění vrozené dispozice, procházejí hormonálními změnami, požívají toxické látky nebo u nich došlo k mechanickému poškození mozku, ale také ti, kteří trpí tělesnými chorobami (střevními, hormonálními aj.). Často se stává, že depresi pomůže odstartovat silný stres, který dotyčný zažívá v důsledku zásadní životní změny nebo katastrofy, ale stejně tak když začne užívat léky různého charakteru.

Samostatné nebo doprovodné onemocnění

Deprese může být diagnostikována jako zcela samostatné onemocnění, které se objeví zdánlivě bez příčiny. Depresivní projevy ale mohou provázet i řadu jiných onemocnění, jako je migréna, Parkinsonova nemoc, chronická bolest, roztroušená skleróza, astma, artritida, kardiovaskulární nemoci, cukrovka, onkologická onemocnění, ale i obezita, žloutenka nebo AIDS (více Příznaky deprese). Za zmínku stojí, že se velmi často vyskytuje po cévních mozkových příhodách nebo po infarktu myokardu.

Kdy vyhledat odborníka

Velmi důležité je včas vyhledat odbornou pomoc a depresi léčit (více Léčba deprese). I dnes řada lidí stále věří tomu, že deprese není nemoc, ale pouze špatná nálada, a že nemocní jsou jen příliš přecitlivělí. Zlehčování tohoto onemocnění má za následek, že se lidé o svých problémech stydí mluvit a nevyhledají odbornou pomoc (více Nejčastější mýty o depresi). S postupující závažností nemoci může docházet k myšlenkám či dokonce pokusům o sebevraždu.