10 mýtů o depresi

Vzhledem k tomu, že deprese má velmi široké spektrum příznaků, existuje o tomto onemocnění plno mýtů a předsudků. I proto je třeba o ní hovořit a nebát se jí. K nejčastějším mýtům o depresi patří:

1. Na depresi nesmíme myslet, nesmíme si ji připouštět. Naopak, nebojte se svěřit do rukou odborníků, psychologa, praktického lékaře nebo psychiatra. Pomoci mohou zjištění možných příčin, vhodná léčba, režimová opatření.
2. Děti depresí netrpí. Právě naopak, deprese u dětí mívají i další příznaky a u depresivních dětí je vyšší míra rizika spáchání sebevraždy než u dospělých.
3. Tzv. depku má občas každý, je to pouze špatná nálada. Je nutné rozlišovat tzv. depku jako krátkodobou špatnou náladu od depresivní nálady, která má určitou dobu trvání.
4. Deprese nelze léčit. Nikoli, depresi léčit lze, trvá to však jistý čas, je potřeba být trpělivý.
5. Pomoci mohou jen silná antidepresiva. Pozitivní vliv má i psychoterapie, pohyb, fototerapie, změna skladby stravy, naopak alkohol nebo drogy stav prohlubují.
6. Ten, kdo mluví o sebevraždě, to nemyslí vážně. Sebevražedné myšlení patří mezi příznaky deprese. Sebevraždu spáchá 10–15 % nemocných. Přes 90 % sebevrahů se někomu o svém záměru zmínilo, proto by se tato slova měla brát vážně.
7. U svého dítěte/partnera bych si všiml/a, že mu není dobře a že se trápí. Nemocný s depresí se snaží svoje emoce před lidmi skrýt, svěřuje se málokdy.
8. Nemocnému pomůže rozptýlení, třeba vzít ho do kina na komedii. Depresi nemocný nedokáže ovlivnit vůlí, navíc se zvýší výčitky, že se neumí uvolnit.
9. Antidepresiva jsou návyková. Nejsou návyková v tom smyslu, jak je obecně vnímán, ale jsou-li podávána déle než 3 týdny, je třeba při ukončování léčby použít sestupné dávkování, aby nevznikl tzv. syndrom z vysazení.
10. Deprese se mě netýká. Podle odborníků se s ní během života alespoň jednou setká okolo 20 % populace.