10 mýtů o depresi

 2 min.  |   15. 8. 2020  |   Garant: Martin Anders


Vzhledem k tomu, že deprese má velmi široké spektrum příznaků, existuje o tomto onemocnění plno mýtů a předsudků. I proto je třeba o ní hovořit a nebát se jí. K nejčastějším mýtům o depresi patří:

  1. Na depresi nesmíme myslet, nesmíme si ji připouštět. Naopak, nebojte se svěřit do rukou odborníků, psychologa, praktického lékaře nebo psychiatra. Pomoci mohou zjištění možných příčin, vhodná léčba, režimová opatření.
  2. Děti depresí netrpí. Právě naopak, deprese u dětí mívají i další příznaky a u depresivních dětí je vyšší míra rizika spáchání sebevraždy než u dospělých.
  3. Tzv. depku má občas každý, je to pouze špatná nálada. Je nutné rozlišovat tzv. depku jako krátkodobou špatnou náladu od depresivní nálady, která má určitou dobu trvání.
  4. Deprese nelze léčit. Nikoli, depresi léčit lze, trvá to však jistý čas, je potřeba být trpělivý.
  5. Pomoci mohou jen silná antidepresiva. Pozitivní vliv má i psychoterapie, pohyb, fototerapie, změna skladby stravy, naopak alkohol nebo drogy stav prohlubují.
  6. Ten, kdo mluví o sebevraždě, to nemyslí vážně. Sebevražedné myšlení patří mezi příznaky deprese. Sebevraždu spáchá 10–15 % nemocných. Přes 90 % sebevrahů se někomu o svém záměru zmínilo, proto by se tato slova měla brát vážně.
  7. U svého dítěte/partnera bych si všiml/a, že mu není dobře a že se trápí. Nemocný s depresí se snaží svoje emoce před lidmi skrýt, svěřuje se málokdy.
  8. Nemocnému pomůže rozptýlení, třeba vzít ho do kina na komedii. Depresi nemocný nedokáže ovlivnit vůlí, navíc se zvýší výčitky, že se neumí uvolnit.
  9. Antidepresiva jsou návyková. Nejsou návyková v tom smyslu, jak je obecně vnímán, ale jsou-li podávána déle než 3 týdny, je třeba při ukončování léčby použít sestupné dávkování, aby nevznikl tzv. syndrom z vysazení.
  10. Deprese se mě netýká. Podle odborníků se s ní během života alespoň jednou setká okolo 20 % populace.

hlasování

0 (0)

Štítky:
deprese
depresivní porucha
mýty

Související články

Deprese a životní styl

 8 min.  |   30. 4. 2023  |   Martin Anders
Spolu se správným nastavením léčby je důležitá i změna životního stylu od výživy až po najití nového vztahu k sobě samému.
Bipolární afektivní porucha je závažné a dlouhodobé duševní onemocnění, u kterého příčiny vzniku nebyly dosud zcela objasněny.

Životní styl a deprese

 2 min.  |   13. 1. 2021  |   Martin Anders
Vedle vyvážené diety hraje nedílnou roli i fyzická aktivita, jejíž důležitost se ukazuje zejména v posledních letech.

Nejčastější mýty o schizofrenii

 1 min.  |   20. 1. 2022  |   Martin Anders
Nejen široká veřejnost, ale i zdravotníci mají tendenci vytvářet si stereotypní obrázek o pacientech se schizofrenií.

Deprese a spánek

 2 min.  |   4. 1. 2021  |   Martin Anders
Poruchy spánku patří k nejčastějším projevům doprovázejícím depresivní stavy.

Co vede k diagnóze deprese

 3 min.  |   2. 2. 2020  |   Martin Anders
Základem je včas navštívit praktického lékaře, případně psychiatra, klinického psychologa nebo se svěřit svému lékaři jakékoliv odbornosti.
Perimenopauza způsobuje různě intenzivní výkyvy nálad a depresivní příznaky.
Nekontrolovaný vysoký krevní tlak se často označuje jako tichý zabiják, víte proč?
I když je deprese léčitelným onemocněním, uvádí se, že pouze 30 procent léčených pacientů dosáhne plného odeznění příznaků léčené epizody onemocnění.
Celosvětově je depresivní porucha čtvrtou hlavní příčinou zdravotních obtíží, u nás jí odhadem trpí na půl milionu obyvatel.

Nastavení cookies

Na našem webu používáme cookies.

Některé z nich jsou k fungování stránek nezbytné, ale o těch ostatních můžete rozhodnout sami.