Léčba deprese – co pomáhá a co nikoli?

I když je deprese léčitelným onemocněním, uvádí se, že pouze 30 procent léčených pacientů dosáhne plného odeznění příznaků léčené epizody onemocnění. Léků, mezi nimiž je třeba zvolit ten správný, je dnes k dispozici několik desítek a rozdělují se do skupin podle mechanismu účinku. K nejčastěji používaným patří antidepresiva, jejichž nástup účinku však trvá několik týdnů. Mluvíme-li o léčbě deprese, je třeba mít na mysli, že jde vždy o léčbu s minimálním trváním 6–9 měsíců od chvíle, kdy odezněly příznaky první epizody onemocnění. Při druhé epizodě je doporučeno trvání dva roky, po třetí pět let a při více než pěti epizodách je vhodné léčit depresi celoživotně.

Farmakoterapie

První volbou bývá farmakoterapie antidepresivy, nejčastěji SSRI (selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu), SARI (serotoninoví antagonisté a inhibitory zpětného vychytávání), NaSSA (noradrenergní a specifická serotoninergní antidepresiva), která může předepsat kterýkoli lékař nebo SNRI (inhibitory vychytávání serotoninu a noradrenalinu). Stejně důležité jako výběr správného antidepresiva a zahájení farmakoterapie v adekvátní dávce je dodržování pravidel léčby, na nichž se lékař s pacientem domluví.

Antidepresiva jsou léky určené na dlouhodobé užívání, které regulují koncentraci látek (jako noradrenalin, serotonin a dopamin) v nervových buňkách, pomáhají jim obnovit jejich výkon. Výsledkem je zlepšení nálady, koncentrace, ovlivnění chuti do jídla a další. Efekt se zpravidla dostaví po 4–6 týdnech. Tak jako jiné léky, i antidepresiva mohou mít nějaké nežádoucí účinky. Když se vyskytnou, konzultujte je se svým lékařem. Antidepresiva nejsou návykové léky v tom smyslu, který je běžně uváděn, při ukončování léčby je však potřeba respektovat postupné snižování dávky.

Psychoterapie

Má pomoci porozumět tomu, co se s nemocným děje, může být, v závislosti na vážnosti onemocnění, prováděna jak v akutní etapě, tak dlouhodoběji. Psychoterapii provádí odborníci, kteří mají za sebou tzv. výcvik a poskytují ji kliničtí psychologové, psychiatři nebo lékaři jiných odborností. V obecné rovině učí např. to, jak včas poznat příznaky nemoci, a trénují dovednosti, jak třeba zabránit rozvoji nové epizody. Psychoterapie sama o sobě může pomoci u lehčích forem onemocnění, u závažnějších se pak přidává k farmakoterapii, a zvyšuje tak její účinnost.

Co při léčbě pomáhá:

• Soustředit se na plnění jednoduchých, nejlépe manuálních úkolů.
• Co nejdříve navštívit lékaře, důvěřovat mu a být otevřený.
• Neobviňovat se: deprese není ničí vina, jedná se o nemoc.
• V průběhu deprese nečinit vážná rozhodnutí, např. dávat výpověď v práci nebo rozhodovat o větších finančních částkách.
• Nestanovovat si laťku činností příliš vysoko, plán pak člověk nemusí zvládnout, což může vést k prohloubení závažnosti jeho stavu i kvůli vynaložené energii, které se mu i tak nedostává.
• Snažit se soustředit na činnost, která je nemocnému příjemná, a aktivitu třeba rozdělit na kratší časové úseky.
• Nestydět se za pláč. O myšlenkách na sebevraždu vždy někoho informovat, určitě jakéhokoliv lékaře.
• Během deprese se nedoporučuje jezdit na dovolenou, změna prostředí a režimu totiž může chorobu prohloubit.