Léčba deprese – co pomáhá a co nikoli?

 3 min.  |   26. 4. 2020  |   Garant: Martin Anders


I když je deprese léčitelným onemocněním, uvádí se, že pouze 30 procent léčených pacientů dosáhne plného odeznění příznaků léčené epizody onemocnění. Léků, mezi nimiž je třeba zvolit ten správný, je dnes k dispozici několik desítek a rozdělují se do skupin podle mechanismu účinku. K nejčastěji používaným patří antidepresiva, jejichž nástup účinku však trvá několik týdnů. Mluvíme-li o léčbě deprese, je třeba mít na mysli, že jde vždy o léčbu s minimálním trváním 6–9 měsíců od chvíle, kdy odezněly příznaky první epizody onemocnění. Při druhé epizodě je doporučeno trvání dva roky, po třetí pět let a při více než pěti epizodách je vhodné léčit depresi celoživotně.

Farmakoterapie

První volbou bývá farmakoterapie antidepresivy, nejčastěji SSRI (selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu), SARI (serotoninoví antagonisté a inhibitory zpětného vychytávání), NaSSA (noradrenergní a specifická serotoninergní antidepresiva), která může předepsat kterýkoli lékař nebo SNRI (inhibitory vychytávání serotoninu a noradrenalinu). Stejně důležité jako výběr správného antidepresiva a zahájení farmakoterapie v adekvátní dávce je dodržování pravidel léčby, na nichž se lékař s pacientem domluví.

Antidepresiva jsou léky určené na dlouhodobé užívání, které regulují koncentraci látek (jako noradrenalin, serotonin a dopamin) v nervových buňkách, pomáhají jim obnovit jejich výkon. Výsledkem je zlepšení nálady, koncentrace, ovlivnění chuti do jídla a další. Efekt se zpravidla dostaví po 4–6 týdnech. Tak jako jiné léky, i antidepresiva mohou mít nějaké nežádoucí účinky. Když se vyskytnou, konzultujte je se svým lékařem. Antidepresiva nejsou návykové léky v tom smyslu, který je běžně uváděn, při ukončování léčby je však potřeba respektovat postupné snižování dávky.

Psychoterapie

Má pomoci porozumět tomu, co se s nemocným děje, může být, v závislosti na vážnosti onemocnění, prováděna jak v akutní etapě, tak dlouhodoběji. Psychoterapii provádí odborníci, kteří mají za sebou tzv. výcvik a poskytují ji kliničtí psychologové, psychiatři nebo lékaři jiných odborností. V obecné rovině učí např. to, jak včas poznat příznaky nemoci, a trénují dovednosti, jak třeba zabránit rozvoji nové epizody. Psychoterapie sama o sobě může pomoci u lehčích forem onemocnění, u závažnějších se pak přidává k farmakoterapii, a zvyšuje tak její účinnost.

Co při léčbě pomáhá:

  • Soustředit se na plnění jednoduchých, nejlépe manuálních úkolů.
  • Co nejdříve navštívit lékaře, důvěřovat mu a být otevřený.
  • Neobviňovat se: deprese není ničí vina, jedná se o nemoc.
  • V průběhu deprese nečinit vážná rozhodnutí, např. dávat výpověď v práci nebo rozhodovat o větších finančních částkách.
  • Nestanovovat si laťku činností příliš vysoko, plán pak člověk nemusí zvládnout, což může vést k prohloubení závažnosti jeho stavu i kvůli vynaložené energii, které se mu i tak nedostává.
  • Snažit se soustředit na činnost, která je nemocnému příjemná, a aktivitu třeba rozdělit na kratší časové úseky.
  • Nestydět se za pláč. O myšlenkách na sebevraždu vždy někoho informovat, určitě jakéhokoliv lékaře.
  • Během deprese se nedoporučuje jezdit na dovolenou, změna prostředí a režimu totiž může chorobu prohloubit.


hlasování

0 (2)

Štítky:
antidepresiva
deprese
farmakoterapie
léčba
psychoterapie

Související články

Co vede k diagnóze deprese

 3 min.  |   2. 2. 2020  |   Martin Anders
Základem je včas navštívit praktického lékaře, případně psychiatra, klinického psychologa nebo se svěřit svému lékaři jakékoliv odbornosti.

I mírný covid může způsobit postcovidový syndrom

 10 min.  |   9. 1. 2025  |   redakce
Ten pak nemocného provází měsíce až roky.

Odporový/silový trénink

 5 min.  |   19. 6. 2024  |   redakce
Co přesně rozumíme pod pojmy „odporový“ a „silový“ trénink a co od něho lze očekávat?

10 mýtů o depresi

 2 min.  |   15. 8. 2020  |   Martin Anders
Vzhledem k tomu, že deprese má velmi široké spektrum příznaků, existuje o tomto onemocnění plno mýtů a předsudků. I proto je třeba o ní hovořit a nebát se jí.

Jak nepodlehnout syndromu vyhoření

 5 min.  |   4. 11. 2024  |   redakce
Takzvaný burn-out není omezen pouze na práci – může postihnout i lidi pečující o rodinu nebo vykonávající náročné dobrovolnické činnosti.

Co je to adherence?

 4 min.  |   23. 4. 2022  |   Pavla Banýrová
Možná jste se s tímto slovem už setkali, možná ještě ne. Lékaři ale řeší téma adherence víc a víc a určitě je namístě vysvětlit, o co se vlastně jedná.
Když začneme užívat více léků současně, mohou vzniknout tzv. lékové interakce. Co to znamená a proč je důležité o nich vědět?
Celosvětově je depresivní porucha čtvrtou hlavní příčinou zdravotních obtíží, u nás jí odhadem trpí na půl milionu obyvatel.
Perimenopauza způsobuje různě intenzivní výkyvy nálad a depresivní příznaky.

Mikrobiom – neviditelný strážce našeho zdraví

 5 min.  |   24. 6. 2024  |   redakce
Objevte fascinující svět mikrobiomu a přečtěte si o jeho vzniku, úkolech v trávení, imunitě a duševním zdraví a zjistěte, jak o něj správně pečovat.

Nastavení cookies

Na našem webu používáme cookies.

Některé z nich jsou k fungování stránek nezbytné, ale o těch ostatních můžete rozhodnout sami.