Jak může ovlivnit kardiovaskulární riziko menopauza?

Menopauza, tedy ztráta menstruace po přechodu, je přelomová, ale zcela přirozená fáze života ženy, která má své specifika a je třeba věnovat jí zaslouženou pozornost. S nástupem menopauzy může být spojena celá řada tělesných a psychických potíží, první se mohou projevit i několik let před poslední menstruací. Hormonální změny spojené s ukončením plodnosti ženy nepříznivě ovlivňují tělesnou hmotnost, výši krevního tlaku nebo hodnotu glykemie (krevního cukru) a cholesterolu v krvi. Aby se předešlo budoucím srdečně-cévním komplikacím, je velmi důležité tyto parametry pravidelně sledovat.

Menopauza je přirozený stav v životě ženy, při němž dochází k útlumu funkce vaječníků. Následkem je snížení tvorby hormonů estrogenu a progesteronu a zvýšení tvorby „mužského“ testosteronu. Zastavuje se menstruační cyklus a nastává ztráta plodnosti. Menopauza nastupuje zhruba mezi 45. až 55. rokem věku ženy, existují ovšem (i výrazné) odchylky oběma směry. Mezi počáteční příznaky přechodu (klimakteria) můžeme počítat nejen návaly horka, bušení srdce, poruchy spánku nebo výkyvy nálad, ale i přibírání na váze (zejména v oblasti břicha) a sklony k depresím, některé ženy nejsou dokonce schopny ani pokračovat ve své práci či profesi. Je třeba mít na paměti, že období menopauzy představuje striktně individuální záležitost a u každé ženy může probíhat zcela odlišně.

Hormonální léčba

Protože u žen v přechodu dochází k poklesu hladin důležitých ženských hormonů, může být pro některé ženy přínosné jejich umělé nahrazení v podobě hormonální substituční terapie (HST). Tato léčba je buď systémová (nejčastěji v podobě pilulek nebo náplastí), nebo lokální (vaginální přípravky s nižší koncentrací hormonů, které řeší pouze gynekologické obtíže spojené s menopauzou). HST představuje nejúčinnější léčbu menopauzálních příznaků. Mezi její další benefity patří ovlivnění špatné nálady spojené s menopauzou a zabránění osteoporóze. HST může účinně ovlivnit i gynekologické a urologické obtíže. Mezi možná rizika HST se řadí mírné zvýšení rizika cévní mozkové příhody, zvýšení rizika karcinomu prsu, zvýšení rizika hluboké žilní trombózy (pouze u systémové formy HST) nebo zvýšení rizika karcinomu děložní sliznice (při užívání estrogenů samotných). Přesto podle odborníků HST nabízí pro mnoho žen více výhod než rizik. V každém individuálním případě rozhoduje o nasazení HST lékař – gynekolog, který zváží všechny okolnosti. HST se nicméně nedoporučuje ženám, které už mají nějaké srdečně-cévní onemocnění.

Menopauza a cholesterol

Hormonální změny mají ale v organismus ženy na svědomí i další, skryté, proměny, které po přechodu postupně zvyšují riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění, jako je například infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda. Jde o zvyšování krevního tlaku a hladin cukru a cholesterolu v krvi. Důležité proto je, aby ženy nepřestávaly docházet na preventivní prohlídky k praktickému lékaři, jen tak je možné zachytit nepříznivé změny včas a začít na ně léčebně působit.

Mezi muži a ženami se během života objevují rozdíly týkající se tukových částic v krvi. Zjednodušeně lze říci, že ženy mají až do menopauzy, kdy vyhasne funkce vaječníků, příznivější složení a hladiny tukových částic v krvi a jsou tak lépe než muži chráněny před rozvojem aterosklerózy a vznikem jejích komplikací – infarktu myokardu nebo mozkové mrtvice. Po menopauze, kdy končí ochranná funkce ženských hormonů, se situace mění, cholesterol v krvi nabývá nepříznivých vlastností a stoupají jeho koncentrace. I tady může do určité míry pomoci HST, zcela klíčové je ale dodržování zásad správné životosprávy v podobě pestré a vyvážené stravy, pravidelného pohybu a dostatečného spánku. Samozřejmostí by mělo být nekuřáctví a omezení konzumace alkoholu.

Pokud se ukáže, že úprava životosprávy není dostatečně účinná nebo ji žena nemůže či nedokáže důsledně uplatňovat, lékař může přikročit k předepsání léků, které snižují hladinu cholesterolu v krvi (nebo také léků, které snižují krevní tlak či hladinu cukru v krvi). Tyto léky jsou bezpečné a při správném dávkování a důsledném užívání významně snižují riziko srdečně-cévních příhod.

Jídelníček v menopauze

Pro celkové zdraví je ideální, pokud se ženy stravují pestře a vyváženě po celý život, nikdy ale není pozdě na příznivé změny. Výživa žen v menopauze by měla předcházet obezitě, ztrátě hustoty kostí (osteoporóze) a samozřejmě aterosklerotickým změnám, které se mohou následně projevit srdečními infarkty, mozkovými mrtvicemi nebo dalšími cévními komplikacemi, například na dolních končetinách. Je však třeba připustit, že hormonální změny způsobují změny chutí – ženy mají chuť spíše na sladké a tučné, mohou se také objevovat potíže s trávením a sklony k zácpě nebo řídké stolici. O to více je třeba přistoupit ke změnám jídelníčku. Ten by měl být pestrý, vyvážený, bez zbytečných výkyvů v podobě různých módních diet, které zpravidla vedou k tomu, že ve stravě chybějí důležité složky jako třeba mléčné výrobky, maso nebo vejce. Důležitá je také pravidelnost ve stravování (4–5× denně, v klidném prostředí a beze spěchu). Pokud ženy chtějí svůj jídelníček změnit, ale nevědí, jak na to, nebo nechtějí spoléhat jen na obecná doporučení, mohou se obrátit na odborníky – nutriční terapeuty (např. přes www.sekce-vnp.cz), kteří zhodnotí stávající jídelníček a doporučí konkrétní a postupné úpravy.

Ač mohou ženy v menopauze pociťovat zvýšenou únavu, ztrátu zájmu nebo změny nálad, je zásadní nerezignovat na pravidelný pohyb, i kdyby to mělo být jen 30 minut chůze denně. Ozdravení návyků pomůže přirozenou cestou zmírnit či odstranit průvodní projevy přechodu, významně snížit výskyt rizikových faktorů srdečně-cévních onemocnění nebo osteoporózy a v konečném důsledku zlepšit kvalitu života i prodloužit jeho délku. Menopauza totiž neznamená konec, ale začátek – jiného, a stále delšího, životního období, které si s prodlužující se délkou života ve vyspělých zemích chce stále více žen užít naplno, bez civilizačních neduhů a zdravotních omezení, jimž lze předejít.

Obecná doporučení pro výživu v menopauze:

• kvalitní zdroje bílkovin pro zachování svalové hmoty (libové maso včetně ryb, méně tučné mléčné výrobky, vejce, luštěniny; denní množství: 1 g bílkovin na 1 kg tělesné hmotnosti),
• tuky v podobě nenasycených mastných kyselin pro snižování hladiny cholesterolu v krvi (rostlinné oleje kromě kokosového, rostlinné roztíratelné tuky, semínka a ořechy, ryby; denní množství: 10–15 g),
• vláknina pro podporu činnosti střev a snižování hladiny cholesterolu v krvi (celozrnné výrobky, luštěniny, obilniny, zelenina, ovoce; denní množství vlákniny: 25–30 g, tedy např. dva plátky celozrnného žitného chleba + 2 jablka + porce ovesných vloček + ořechy + brambory, vlákninu je vhodné přidávat do jídelníčku postupně, aby si trávicí trakt zvykl),
• tekutiny pro zajištění všech funkcí organismu (voda, ovocné čaje, slabě a středně mineralizované vody, ředěné ovocné a zeleninové šťávy; denní množství: 35 ml na 1 kg hmotnosti),
• vápník pro prevenci osteoporózy (mléko a mléčné výrobky, zejména tvrdé sýry a tvaroh, také sardinky; denní množství: 800–1 200 mg, tedy např. 100 g tvrdého sýra),
• vitamin D pro vstřebávání vápníku (pohyb na slunci, ryby, rostlinné margaríny, potraviny obohacené vitaminem D; denní množství: min. 5–10 mikrogramů, tedy např. 100 g lososa),
• fytoestrogeny, které mají podobné účinky jako lidské hormony a mohou zmírňovat projevy menopauzy (sójové boby, tofu).

redakce MEDICAL TRIBUNE CZ