I mírný covid může způsobit postcovidový syndrom

 10 min.  |   9. 1. 2025  |   redakce

SARS-CoV-2 je vysoce nakažlivý virus, který neustále mutuje. I když jeho současná varianta není tak nebezpečná jako předchozí, je vysoce nakažlivá a i ona, zejména není-li pacient očkován, může spustit tzv. long covid, označovaný také jako postcovidový syndrom nebo chronický covid. Ten pak nemocného provází měsíce až roky.

Covid-19 se přenáší kapénkovou infekcí šířenou kýcháním a kašláním od infikovaných osob. Do těla vstupuje přes nos, ústa a oči. Jeho nejčastějšími příznaky jsou: nově vzniklý nepřetržitý kašel, horečka, ztráta chuti k jídlu, ztráta chuti/čichu, únava, bolesti svalů, dušnost při pohybu a produkce sputa. Závažnost a trvání příznaků se většinou liší, někteří pacienti při léčbě příznaků vyžadují i hospitalizaci.

Virus neustále mutuje, jeho současná varianta XEC vznikla spojením dvou subvariant omikronu. Ta je nakažlivější a lépe se mezi lidmi šíří. Přestože příznaky onemocnění jsou většinou mírnější a převážně zasahují pouze horní cesty dýchací, mohou i tak způsobit postcovidový syndrom, jehož prevencí jsou přizpůsobené vakcíny.

Co je dobré vědět o současné variantě covidu-19

Nové varianty se liší i v příznacích onemocnění. Aktuálně jsou to zejména silná únava, bolesti celého těla, silné noční pocení, kašel, bolesti/škrábání v krku, rýma, bolest hlavy, u dětí i vyrážka. Naopak oproti předchozím variantám obvykle chybí ztráta chuti a čichu.

Pokud máte mírné příznaky onemocnění, začněte nejdříve s domácí léčbou a pokuste se příznaky onemocnění tlumit volně prodejnými léky. Po celou dobu nemoci sledujte svůj zdravotní stav. V případě zhoršení se telefonicky obraťte na svého lékaře a postupujte podle jeho instrukcí. Pokud se váš stav dramaticky zhorší, kontaktujte záchrannou službu na lince 155.

Pro zvládnutí mírných příznaků, které obvykle trvají 7–14 dnů:

  • dbejte na dostatek tekutin,
  • pokud máte teplotu, užívejte doporučené léky,
  • odpočívejte,
  • vstávejte a pohybujte se v pravidelných intervalech.

Léky na horečku se podávají při teplotě nad 38 °C (paracetamol, ibuprofen, kyselina acetylsalicylová). S výjimkou paracetamolu se vždy poraďte se svým praktickým lékařem, jestli jsou uvedené léky vhodné s ohledem na vaše chronická onemocnění a dlouhodobě užívanou léčbu.

Z léků na kašel jsou doporučeny přípravky proti dráždivému kašli v co nejvyšší dávce dle doporučení lékaře, lékárníka či příbalového letáku a léky na rozpuštění hlenu a snadnější vykašlávání. Lékař může také předepsat léky proti bolesti nebo kapky do nosu proti rýmě či ucpanému nosu.

Léčba onemocnění covid-19 u rizikových pacientů může také spočívat v podávání monoklonálních protilátek nebo antivirotik. Vhodnost podání těchto léčiv vždy posuzuje váš ošetřující lékař. Protivirové léky nejsou běžně pro ambulantní léčbu k dispozici. Vzhledem k tomu, že covid-19 je virové onemocnění, antibiotika na jeho léčbu neúčinkují. U pacientů s vysokým rizikem krevních sraženin je někdy vhodná preventivní léčba přípravky na ředění krve; o této léčbě také rozhoduje lékař.

Přesné trvání infekčnosti pacientů s covidem-19 (tj. období nakažlivosti, během kterého mohou přenášet virus na ostatní) se může lišit zejména v závislosti na zjištěné variantě viru a stavu očkování.

Nejlepší ochranou proti long covidu je prevence

Long covid je závažné onemocnění, které může vyústit v chronické stavy vyžadující komplexní péči. Převážně zahrnuje širokou škálu přetrvávajících příznaků a stavů, které mohou trvat týdny, měsíce, nebo dokonce roky po onemocnění covidem-19. Kdokoli, kdo měl infekci SARS-CoV-2, tedy virus způsobující covid-19, včetně dětí, může zažít long covid.

I zde je na prvním místě prevence. Snížit riziko rozvoje chronického covidu lze vyhýbáním se rizikovému infekčnímu prostředí. Nejlépe dostupným nástrojem k prevenci long covidu je očkování. Život s chronickým covidem může být totiž obtížný a izolující, zvláště když zatím neexistuje žádné okamžitá léčba a řešení dlouhodobě trvajících problémů.

Možnosti prevence

  • Očkování (chrání především před vážným průběhem onemocnění). Osoby očkované proti covidu-19 mají menší pravděpodobnost nákazy, v případě nákazy pak menší pravděpodobnost závažného průběhu a postcovidového syndromu. Naopak neočkované osoby mají po nákaze vyšší pravděpodobnost postcovidových obtíží.
  • Pravidlo 3R (rouška, ruce, rozestupy)
    • ochrana dýchacích cest rouškou nebo respirátorem,
    • důsledná a častá hygiena rukou, dezinfekce rukou po pobytu v místech, jako jsou obchody nebo veřejná doprava,
    • dodržování přiměřených rozestupů.
  • Pestrá strava bohatá na vitaminy a zdravý životní styl, včetně otužování.

Jak poznáte long covid

Long covid může postihnout téměř každého, včetně dětí. Zatímco někteří lidé se z chronického covidu postupně uzdravují, u jiných může tento stav přetrvávat roky. Mnoho pacientů, u kterých se long covid vyvinul před příchodem vakcín, se stále necítí dobře. Postcovidové obtíže mohou mít i lidé, kteří měli mírný nebo i bezpříznakový průběh onemocnění.

Pokud byl člověk plně očkován a má aktuální očkování, je u něho riziko rozvoje long covidu mnohem nižší. Toto onemocnění je obecně definováno jako stav, kdy symptomy přetrvávají tři měsíce nebo déle po prodělané infekci. Lidé mohou mít širokou škálu příznaků, jejichž podkladem mohou být i jiné, dříve existující zdravotní problémy.

K typickým příznakům long covidu patří:

  • přetrvávající dušnost,
  • únava,
  • svalová slabost,
  • postvirový kašel,
  • potíže s pamětí/zmatenost.

Mezi dalšími projevy se vyskytují zejména bolesti hlavy, zvýšené teploty, deprese nebo úzkosti. Objevit se může i bolest na hrudi, bušení srdce, neschopnost se soustředit, nespavost, závratě, bodavé bolesti v končetinách, bolesti kloubů, svalů, vyrážka a mravenčení. Neobvyklé nejsou ani bolesti břicha a průjem nebo změny frekvence a síly menstruačního cyklu.

To vše může ztížit fungování nemocného v každodenním životě, včetně každodenních činností, jako jsou domácí práce, osobní hygiena, chůze do schodů atd. Protože zatím neexistují žádné osvědčené způsoby léčby long covidu, současná léčba tohoto stavu se zaměřuje na způsoby, jak zmírnit příznaky nebo poskytnout rehabilitaci.

Diagnóza postcovidového syndromu je stanovena lékařem na základě podrobného vyšetření pacienta. Postcovidový syndrom může být diagnostikován také u osob, které nebyly na covid-19 laboratorně testovány, ale byly v úzkém kontaktu s nemocným.

Jak lépe zvládnout příznaky postcovidového syndromu:

Dušnost – zaujímejte polohy, které mohou pomoci zmírnit dušnost a lze je použít při odpočinku nebo pohybu. Provádět dechová cvičení:

  • Pomalu se nadechněte nosem.
  • Pokuste se uvolnit ramena a krk.
  • Nechte vzduch, aby se naplnil ze spodní části plic k horní části hrudníku.
  • Jemně vydechujte sevřenými rty (jako byste se chystali sfouknout svíčku), abyste vytvořili prostor pro další nádech.

Kašel – dbejte na dostatečný přísun tekutin, vyhněte se velkým douškům – pijte pomalu. Vhodný je teplý nápoj s medem nebo citronem, parní inhalace a dechová cvičení.

Únava – vaše energie bude velmi kolísat a klesat. Pomoci může následující postup:

  1. Upřednostňujte – přemýšlejte o tom, čeho chcete během dne dosáhnout, zda to, co děláte, musíte udělat dnes a kde můžete o pomoc požádat člena rodiny.
  2. Plánujte – shromážděte všechny položky, které budete pro úkol potřebovat, přemýšlejte o tom, jak můžete úkol rozdělit na malé části a jaký je nejdelší čas pro jeho dokončení. Naplánujte si aktivitu na den, kdy máte kolem sebe podporu.
  3. Zvolte si své tempo – vyhraďte si na vše dostatek času, pravidelně odpočívejte a využívejte nejrůznější pomůcky.

Emocionální podpora – zkušenost s onemocněním covid-19 může být velmi nepříjemná, a je tudíž pochopitelné, že může mít emocionální dopad. Ať už jste měli mírné, nebo závažnější příznaky, mohou se u vás objevit následující obtíže:

  • pocit úzkosti při dušnosti,
  • obavy o zdraví u rodiny či přátel,
  • pocity špatné nálady,
  • špatný spánek,
  • obavy o finance/bydlení/zaměstnání.

V tomto případě odborníci radí:

  1. Nesledujte příliš mnoho zpráv nebo sociálních médií, pokud ve vás vyvolávají pocit úzkosti, zkuste sledování omezit a podívejte se na zprávy jednou denně.
  2. Mluvte pravidelně s rodinou a přáteli.
  3. Snažte se dělat činnosti, které vás baví a uvolňují.
  4. Nebuďte na sebe příliš přísní, pokud jsou některé věci, které je pro vás obtížnější vykonat, připomeňte si, že zotavení vyžaduje čas.
  5. Zaměřte se na to, co máte pod kontrolou, jako je např. správné stravování.

Myslete na to, že máte vyšší riziko long covidu, pokud:

  • nejste očkováni proti covidu-19,
  • prodělali jste těžký covid, zvláště pokud jste byli hospitalizováni. Je však důležité si uvědomit, že lidé s mírnými případy mohou chronickým covidem také onemocnět,
  • během onemocnění covid-19 nebo po jeho prodělání jste měli multisystémový zánětlivý syndrom (u populace dětí a mladistvých),
  • již před covidem jste se léčili na další onemocnění, jako je onemocnění plic, obezita, cukrovka a vysoký krevní tlak.

Pokud i několik týdnů po onemocnění covid-19 kašlete nebo jste neustále unavení či máte jiné příznaky typické pro long covid, měli byste navštívit svého lékaře, který posoudí, zda se jedná o následek covidu, nebo o jinou příčinu.

Zdroje:

https://www.lekarna.cz/clanek/omikron-rozdily-priznaky-a-lecba/?srsltid=AfmBOooIBmFMbnE5KgSX0iK1wm8EMefXUbrN0B9ZRUpDhFWUBt3CPufE

https://mzd.gov.cz/informace-o-nemoci-covid-19/

https://archiv.szu.cz/tema/prevence/postcovidovy-syndrom-informace-pro-verejnost

https://www.walsallhealthcare.nhs.uk/wp-content/uploads/2020/12/Recovering-from-COVID-Patient-Information-Booklet-FINAL.pdf


hlasování

0 (0)

Štítky:
prevence
covid-19
infekce
postcovidový syndrom
chronický covid
long covid
SARS-CoV-2

Související články
Je třeba si uvědomit, že pacienti jsou různé osobnosti a mají osobitý přístup k radám lékaře i k léčbě.
Cílem je prevence diabetických komplikací a zlepšení kvality života.

Výzva: Vraťte se k normálu a pečujte o své zdraví

 4 min.  |   22. 6. 2021  |   redakce
Strach z covidu vyprázdnil na řadu měsíců čekárny.

Duševní poruchy a kardiovaskulární riziko

 8 min.  |   22. 10. 2023  |   redakce
Duševní poruchy jsou spojeny se zvýšeným rizikem srdečních a cévních chorob. Alarmující je, že vyšší kardiovaskulární riziko je již v mladším věku.

Co je to adherence?

 4 min.  |   23. 4. 2022  |   Pavla Banýrová
Možná jste se s tímto slovem už setkali, možná ještě ne. Lékaři ale řeší téma adherence víc a víc a určitě je namístě vysvětlit, o co se vlastně jedná.

Vidět pacienta jako celek lze – když funguje spolupráce

 5 min.  |   18. 8. 2023  |   redakce
Nebuďte jen pasivním prvkem, který se nechává posouvat z jedné ordinace do druhé. Hlavním odborníkem na svůj život jste především Vy.
Celosvětově je depresivní porucha čtvrtou hlavní příčinou zdravotních obtíží, u nás jí odhadem trpí na půl milionu obyvatel.

Jaký mikrobiom, takové zdraví

 4 min.  |   24. 6. 2024  |   redakce
Rovnováha mezi různými druhy mikroorganismů je nezbytná pro udržení zdraví, je ale relativně křehká.

Screening kardiovaskulárních a onkologických onemocnění

 6 min.  |   18. 10. 2023  |   redakce
Kardioonkologie si klade ambiciózní cíl – udržet dobrou kvalitu kardiovaskulárního systému onkologických pacientů při zachování efektivity protinádorové léčby.

Riziko onemocnění srdce a cév u neurologických onemocnění

 5 min.  |   18. 10. 2023  |   redakce
Vyšetření a správná léčba kardiovaskulárního rizika jsou dnes nedílnou součástí každodenní praxe praktických lékařů i neurologů. Znáte rizikové faktory a možnosti prevence?

Nastavení cookies

Na našem webu používáme cookies.

Některé z nich jsou k fungování stránek nezbytné, ale o těch ostatních můžete rozhodnout sami.