„Jsem diabetik, vím, že nesmím jíst klasické sladkosti, a jím tedy jen ty dia“. Obligátní věta, která zaznívá v rámci režimových konzultací s diabetiky ještě stále poměrně často. Je to ale ta správná cesta? Bohužel není.

Jak to vidí legislativa

Pojem „dia“ už od roku 2012 česká legislativa nezná. Ani před tímto rokem však nebyly stanoveny podmínky, co by potravina obsahující toto označení měla splňovat. Někde se můžeme ještě setkat s „dia koutky“ v obchodech nebo s označením „vhodné pro diabetiky“, případně „light“. Pro diabetiky však tyto potraviny nejsou řešením, někdy mohou být dokonce spíš na škodu: to v případě, když diabetik v dobré víře, že konzumuje vhodné potraviny, nikterak neřeší jejich množství. Jak se tedy v potravinách vyznat? Nejprve je potřeba si uvědomit několik skutečností.

Není diabetik jako diabetik

Aktuálně máme v České republice více než milion registrovaných diabetiků (reálné počty budou zřejmě ještě vyšší). Z tohoto počtu je cca 10 % diabetiků 1. typu, u nichž častá léčba inzulinem vyžaduje striktně stanovené množství sacharidů. Důležité je přitom významně omezovat množství cukrů. Cukry jsou podskupinou sacharidů, také jim říkáme jednoduché sacharidy. Zahrnují sacharidy složené z jedné molekuly (glukóza, fruktóza, galaktóza) nebo ze dvou molekul (sacharóza – cukr, kterým běžné sladíme, maltóza – sladový cukr, laktóza – mléčný cukr). Sacharidy, jako důležitý zdroj energie potřebují i diabetici, ale cukr je třeba výrazně omezit. Až 90 % je ale diabetiků 2. typu a naprostá většina z nich potřebuje zároveň řešit snižování tělesné hmotnosti. Nejde tedy jen o cukr, ale o celkové množství energie, přinejmenším tedy také o množství tuků v potravinách a celkově ve stravě. Diabetici jsou zároveň skupinou s vyšším rizikem srdečně-cévních onemocnění, která jsou u nás nejčastější příčinou nemocnosti i úmrtnosti. V rámci úprav životosprávy je tak třeba zaměřit se nejen na obsah cukru v potravinách a pokrmech, ale také na řadu dalších důležitých zásad (snížení množství rizikových tuků, dostatečná konzumace zdrojů vlákniny aj.). A to výrobky pro diabetiky či „dia“ prostě neřeší.

Sladidla to nevyřeší

Existuje celá řada sladidel, která se používají místo cukru. Některá jsou na bázi sacharidů, jiná nikoli. Některá mají energetickou hodnotu, jiná nemají téměř žádnou. Některá mají o něco nižší sladivost než cukr, jiná mnohonásobně vyšší. Některá se hodí na přípravu pokrmů a jiná ne.

Jako nejvýhodnější se jeví sladidla, která nezvyšují energetický příjem, a potraviny tato sladidla obsahující. Když je ale najdeme ve výrobcích, kde je zároveň přidáno větší množství tuku, výhody potravin či pokrmů se sladidly zcela mizí. U potravin je tedy potřeba si všímat nejen obsahu cukru, ale také tuku, jeho druhu a celkové energetické hodnoty. Neméně důležité je i celkové složení.

A sladidla mají ještě jedno úskalí. Úprava životosprávy v rámci diabetu by měla být trvalá a dobře dodržitelná. Vždy je výhodnější zvykat si na méně sladkou chuť, aby se dařilo snížit celkové množství cukrů v jídelníčku – od sladkostí, sladkých pokrmů až po slazené nápoje. Použijete-li sladidlo (nebo potravinu či nápoj sladidlo obsahující), sice nekonzumujete cukr, ale „návyku“ na intenzivní sladkou chuť nemáte šanci se zbavit. Cílem v rámci doporučené úpravy jídelníčku je umět pracovat se všemi potravinami a pokrmy, které náš trh nabízí.

Jak se tedy v potravinách, třeba těch na mlsání, a v informacích na jejich obalech vyznat?

Na obalech potravin najdete řadu důležitých informací. Jedná se mimo jiné o datum spotřeby, složení a také o výživovou (nutriční) hodnotu. Podle všech těchto údajů si můžete vybrat výrobek, který vám bude nejvíce vyhovovat.

Nutriční (výživové) hodnoty

Ze základních výživových hodnot každé označené potraviny je možné vyčíst, kolik je v běžné porci obsaženo energie, sacharidů a z toho cukrů (tedy těch „rizikových“, které je potřeba výrazně omezovat), ale také tuku a z toho nasycených mastných kyselin, bílkovin a soli. To je soubor povinných údajů, které má každý výrobce povinně na svých výrobcích uvádět. Strava v rámci diabetu by měla být poskládaná nejen z potravin obsahujících co nejméně cukru (ideálně z potravin přidaný cukr neobsahujících), ale i z těch, které obsahují v rámci své kategorie méně tuků (zejména těch nasycených, které při zvýšené konzumaci zvyšují srdečně-cévní rizika) a méně soli či energie.

Na výrobcích musí být uváděny výživové hodnoty obsažené ve 100 g/100 ml výrobku. Na etiketě někdy najdeme také výživové hodnoty jedné porce nebo jednoho balení (to ale povinné není). To je důležité mít na paměti, když se snažíte vybírat vhodnější výrobky. Dáte-li si totiž např. malou sušenku, výživové hodnoty v této jedné porci mohou být, oproti „stogramovým“, pouze čtvrtinové, ale stát se však může i pravý opak. Výživové hodnoty polárkového dortu se nemusí zdát příliš vysoké, protože jsou uvedeny na 100 g. Přitom jedno balení má více než 300 g, tedy trojnásobek uvedených hodnot.

Složení 

Podle platné legislativy musí být ve složení výrobků výčet všech složek, které výrobek obsahuje, a to v sestupném pořadí. Na prvním místě tak najdeme složku, které je ve výrobku nejvíce. I to může být při výběru potravin velice užitečná informace“ chcete-li koupit například sušenky, kde bude vysoký podíl celozrnných složek, měli byste tyto složky najít na předních místech a ne někde u konce výčtu. Kupujete-li výrobek ovocný a je-li na prvním místě ve složení ovoce, můžete si být jistí, že žádné jiné složky není ve výrobku více než právě ovoce.

A jak tedy „mlsat“ při diabetu?

Ideální je nemlsat, ale nejde-li to jinak, je dobré držet se následujících rad:

  • Nikdy nemlsejte nalačno

Chuť spojená s hladem vždy znamená, že jen těžko zůstaneme u malého kousku.

  • Pečlivě vybírejte

V rámci různých skupin potravin máte vždy na výběr – při něm se zaměřte nejen na množství cukru, ale také tuků (zejména těch nasycených) a celkové energie. Pomoct může i velikost balení – čím menší, tím lepší (200g balení sušenek často zmizí stejně rychle jako balení, které má 50 g 😊).

  • Mlsání není něco navíc

Když už si něco sladšího budete potřebovat dopřát, i to musíte zahrnout do svého stravování a režimu, zkrátka s tím musíte počítat. Pak se ovšem hodí lehká kompenzace třeba ve formě více pohybu – výlet nebo svižnější procházka se taky počítají.