Depresivní porucha je závažné onemocnění

 2 min.  |   1. 1. 2020  |   Garant: Martin Anders


Celosvětově je depresivní porucha čtvrtou hlavní příčinou zdravotních obtíží, v Česku jí odhadem trpí na půl milionu obyvatel. Jde o vážné psychické onemocnění, které se nejčastěji projevuje v dospělosti, obvykle začíná mezi 25. – 35. rokem života. Její výskyt se však zvyšuje a stále častěji se s ní setkáváme i u dětí. U žen se deprese objevuje dvakrát častěji než u mužů.

Kdo je nejvíc ohrožen?

Obecně jsou depresí nejvíce ohroženi ti, kteří mají k onemocnění vrozené dispozice, procházejí hormonálními změnami, požívají toxické látky nebo u nich došlo k mechanickému poškození mozku, ale také ti, kteří trpí tělesnými chorobami (střevními, hormonálními aj.). Často se stává, že depresi pomůže odstartovat silný stres, který dotyčný zažívá v důsledku zásadní životní změny nebo katastrofy, ale stejně tak když začne užívat léky různého charakteru.

Samostatné nebo doprovodné onemocnění

Deprese může být diagnostikována jako zcela samostatné onemocnění, které se objeví zdánlivě bez příčiny. Depresivní projevy ale mohou provázet i řadu jiných onemocnění, jako je migréna, Parkinsonova nemoc, chronická bolest, roztroušená skleróza, astma, artritida, kardiovaskulární nemoci, cukrovka, onkologická onemocnění, ale i obezita, žloutenka nebo AIDS (více Příznaky deprese). Za zmínku stojí, že se velmi často vyskytuje po cévních mozkových příhodách nebo po infarktu myokardu.

Kdy vyhledat odborníka

Velmi důležité je včas vyhledat odbornou pomoc a depresi léčit (více Léčba deprese). I dnes řada lidí stále věří tomu, že deprese není nemoc, ale pouze špatná nálada, a že nemocní jsou jen příliš přecitlivělí. Zlehčování tohoto onemocnění má za následek, že se lidé o svých problémech stydí mluvit a nevyhledají odbornou pomoc (více Nejčastější mýty o depresi). S postupující závažností nemoci může docházet k myšlenkám či dokonce pokusům o sebevraždu.


hlasování

0 (0)

Štítky:
deprese
depresivní porucha
psychické onemocnění

Související články

Co vede k diagnóze deprese

 3 min.  |   2. 2. 2020  |   Martin Anders
Základem je včas navštívit praktického lékaře, případně psychiatra, klinického psychologa nebo se svěřit svému lékaři jakékoliv odbornosti.

Jak nepodlehnout syndromu vyhoření

 5 min.  |   4. 11. 2024  |   redakce
Takzvaný burn-out není omezen pouze na práci – může postihnout i lidi pečující o rodinu nebo vykonávající náročné dobrovolnické činnosti.

Odporový/silový trénink

 5 min.  |   19. 6. 2024  |   redakce
Co přesně rozumíme pod pojmy „odporový“ a „silový“ trénink a co od něho lze očekávat?
Včasné rozpoznání psychických obtíží může zlepšit prognózu i kvalitu života pacientů.

Deprese a životní styl

 8 min.  |   30. 4. 2023  |   Martin Anders
Spolu se správným nastavením léčby je důležitá i změna životního stylu od výživy až po najití nového vztahu k sobě samému.

Jaký mikrobiom, takové zdraví

 4 min.  |   24. 6. 2024  |   redakce
Rovnováha mezi různými druhy mikroorganismů je nezbytná pro udržení zdraví, je ale relativně křehká.

Desatero adherence pro pacienta

 2 min.  |   23. 3. 2020  |   Pavla Banýrová
Slovem adherence se označuje to, do jaké míry jako pacient spolupracujete se zdravotníky a dodržujete léčbu.

Deprese a spánek

 2 min.  |   4. 1. 2021  |   Martin Anders
Poruchy spánku patří k nejčastějším projevům doprovázejícím depresivní stavy.

Výzva: Vraťte se k normálu a pečujte o své zdraví

 4 min.  |   22. 6. 2021  |   redakce
Strach z covidu vyprázdnil na řadu měsíců čekárny.

10 mýtů o depresi

 2 min.  |   15. 8. 2020  |   Martin Anders
Vzhledem k tomu, že deprese má velmi široké spektrum příznaků, existuje o tomto onemocnění plno mýtů a předsudků. I proto je třeba o ní hovořit a nebát se jí.

Nastavení cookies

Na našem webu používáme cookies.

Některé z nich jsou k fungování stránek nezbytné, ale o těch ostatních můžete rozhodnout sami.