Co pacienti potřebují vědět o vztahu mezi duševním zdravím a nemocemi srdce?

 3 min.  |   26. 3. 2026  |   redakce

Vědci shromáždili přesvědčivé důkazy o tom, že onemocnění srdce a cév mohou vést k duševním onemocněním, jako je deprese, úzkost nebo stres, a naopak – lidé s duševními poruchami mají vyšší pravděpodobnost vzniku onemocnění srdce. Znamená to, že pokud jste prodělali srdeční infarkt nebo jste si od lékaře vyslechli diagnózu srdeční selhání, je naprosto přirozené a pochopitelné procházet si různými pocity, cítit úzkost, smutek, obavy a strachDůležité je o těchto souvislostech vědět a ty nejrizikovější pacienty sledovat, aby bylo možné včas pomoci.

Kardiovaskulární onemocnění (nemoci srdce a cév) a duševní onemocnění jsou často doprovázena pocity bezmocnosti, strachu a hněvu. Pacienti mohou mít obavy z toho, co přinese budoucnost jim a jejich rodině. Lidé s nemocným srdcem a současně s duševním onemocněním navíc mohou mít potíže s udržením zdravého životního stylu, jako je dostatečný spánek, pravidelný pohyb a zdravé stravování.

Co je to duševní zdraví

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je duševní zdraví stav duševní pohody, který umožňuje lidem vyrovnávat se se stresem života, naplňovat své schopnosti, učit se a pracovat a přispívat k rozvoji společenství, ve kterém žijí. Duševní onemocnění, jako je deprese nebo úzkost, mohou ztěžovat normální myšlení, cítění nebo chování, což může vést k problémům v každodenním životě, například v práci nebo ve vztazích. U závažných duševních onemocnění, jako je schizofrenie nebo bipolární porucha (stavy deprese střídané se stavy mánie, tedy opačného náladového spektra), je schopnost člověka vykonávat každodenní činnosti podstatně ovlivněna.

Mít pozitivní duševní zdraví znamená cítit se dobře, dobře zvládat každodenní stres a „užívat si života“. Znamená to také mít pocit smyslu života, být schopen navazovat uspokojivé vztahy, vyrovnávat se s výzvami a dokázat se vzpamatovat, když se něco pokazí. Stejně jako tělesné zdraví, i duševní zdraví může být silné, když se o něj dobře staráme.

    
  Duševní zdraví a duševní poruchy ovlivňují kardiovaskulární zdraví a kardiovaskulární onemocnění mnoha způsoby:

  • Kardiovaskulární onemocnění ovlivňují duševní zdraví, zhoršují duševní poruchy nebo způsobují nové duševní poruchy.

  • Kardiovaskulární onemocnění a duševní poruchy se mohou vzájemně ovlivňovat a zhoršovat se navzájem.
     
  • Lidé s duševními poruchami mají vyšší pravděpodobnost vzniku kardiovaskulárních onemocnění.

  • Lidé s duševními poruchami se často setkávají s nepochopením, předsudky a malou vstřícností od ostatních.

  • Lidé s duševními poruchami nebo závažnými duševními onemocněními nemusejí dostávat stejně kvalitní léčbu kardiovaskulárních onemocnění jako lidé bez duševních onemocnění.

  • Pozitivní aspekty duševního zdraví jsou spojeny s lepším kardiovaskulárním zdravím.


Zdroj: ESC Clinical Consensus Statement on Mental Health and Cardiovascular Disease: What Patients Need to Know. ESC 2025. https://www.escardio.org/guidelines/clinical-practice-guidelines/guidelines-for-patients/


Související články

Deprese a spánek

 2 min.  |   4. 1. 2021  |   Martin Anders
Poruchy spánku patří k nejčastějším projevům doprovázejícím depresivní stavy.

Psychoterapie a schizofrenie

 3 min.  |   11. 8. 2020  |   Martin Anders
Léčba schizofrenie je komplexní proces, i proto je psychoterapie kombinována s farmakologickou léčbou, bez níž by nedosahovala potřebné účinnosti.
Od běžného smutku nebo špatné nálady se deprese liší hlavně v tom, že tyto pocity jsou dlouhodobé, hlubší a intenzivnější a nepříznivě ovlivňují běžné činnosti nemocného.

Desatero adherence pro pacienta

 2 min.  |   23. 3. 2020  |   Pavla Banýrová
Slovem adherence se označuje to, do jaké míry jako pacient spolupracujete se zdravotníky a dodržujete léčbu.

I mírný covid může způsobit postcovidový syndrom

 10 min.  |   9. 1. 2025  |   redakce
Ten pak nemocného provází měsíce až roky.

Schizofrenie u dětí a adolescentů

 5 min.  |   7. 10. 2020  |   Martin Anders
Schizofrenie u dětí mladších než 9 let se objevuje velmi zřídka, to ovšem neznamená, že touto psychotickou poruchou trpět nemohou. Výjimečná už nebývá u dětí po 13. roce věku a u adolescentů, zejména u chlapců.

Stigma schizofrenie a cesta k začlenění

 1 min.  |   7. 10. 2025  |   redakce
Pozvánka k zhlédnutí záznamu virtuální akce u příležitosti Světového dne duševního zdraví z 10. 10. 2025.

Jaký mikrobiom, takové zdraví

 4 min.  |   24. 6. 2024  |   redakce
Rovnováha mezi různými druhy mikroorganismů je nezbytná pro udržení zdraví, je ale relativně křehká.

Co vede k diagnóze deprese

 3 min.  |   2. 2. 2020  |   Martin Anders
Základem je včas navštívit praktického lékaře, případně psychiatra, klinického psychologa nebo se svěřit svému lékaři jakékoliv odbornosti.

10 mýtů o depresi

 2 min.  |   15. 8. 2020  |   Martin Anders
Vzhledem k tomu, že deprese má velmi široké spektrum příznaků, existuje o tomto onemocnění plno mýtů a předsudků. I proto je třeba o ní hovořit a nebát se jí.

Nastavení cookies

Na našem webu používáme cookies.

Některé z nich jsou k fungování stránek nezbytné, ale o těch ostatních můžete rozhodnout sami.