Co pacienti potřebují vědět o vztahu mezi duševním zdravím a nemocemi srdce?

 3 min.  |   26. 3. 2026  |   redakce

Vědci shromáždili přesvědčivé důkazy o tom, že onemocnění srdce a cév mohou vést k duševním onemocněním, jako je deprese, úzkost nebo stres, a naopak – lidé s duševními poruchami mají vyšší pravděpodobnost vzniku onemocnění srdce. Znamená to, že pokud jste prodělali srdeční infarkt nebo jste si od lékaře vyslechli diagnózu srdeční selhání, je naprosto přirozené a pochopitelné procházet si různými pocity, cítit úzkost, smutek, obavy a strachDůležité je o těchto souvislostech vědět a ty nejrizikovější pacienty sledovat, aby bylo možné včas pomoci.

Kardiovaskulární onemocnění (nemoci srdce a cév) a duševní onemocnění jsou často doprovázena pocity bezmocnosti, strachu a hněvu. Pacienti mohou mít obavy z toho, co přinese budoucnost jim a jejich rodině. Lidé s nemocným srdcem a současně s duševním onemocněním navíc mohou mít potíže s udržením zdravého životního stylu, jako je dostatečný spánek, pravidelný pohyb a zdravé stravování.

Co je to duševní zdraví

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je duševní zdraví stav duševní pohody, který umožňuje lidem vyrovnávat se se stresem života, naplňovat své schopnosti, učit se a pracovat a přispívat k rozvoji společenství, ve kterém žijí. Duševní onemocnění, jako je deprese nebo úzkost, mohou ztěžovat normální myšlení, cítění nebo chování, což může vést k problémům v každodenním životě, například v práci nebo ve vztazích. U závažných duševních onemocnění, jako je schizofrenie nebo bipolární porucha (stavy deprese střídané se stavy mánie, tedy opačného náladového spektra), je schopnost člověka vykonávat každodenní činnosti podstatně ovlivněna.

Mít pozitivní duševní zdraví znamená cítit se dobře, dobře zvládat každodenní stres a „užívat si života“. Znamená to také mít pocit smyslu života, být schopen navazovat uspokojivé vztahy, vyrovnávat se s výzvami a dokázat se vzpamatovat, když se něco pokazí. Stejně jako tělesné zdraví, i duševní zdraví může být silné, když se o něj dobře staráme.

    
  Duševní zdraví a duševní poruchy ovlivňují kardiovaskulární zdraví a kardiovaskulární onemocnění mnoha způsoby:

  • Kardiovaskulární onemocnění ovlivňují duševní zdraví, zhoršují duševní poruchy nebo způsobují nové duševní poruchy.

  • Kardiovaskulární onemocnění a duševní poruchy se mohou vzájemně ovlivňovat a zhoršovat se navzájem.
     
  • Lidé s duševními poruchami mají vyšší pravděpodobnost vzniku kardiovaskulárních onemocnění.

  • Lidé s duševními poruchami se často setkávají s nepochopením, předsudky a malou vstřícností od ostatních.

  • Lidé s duševními poruchami nebo závažnými duševními onemocněními nemusejí dostávat stejně kvalitní léčbu kardiovaskulárních onemocnění jako lidé bez duševních onemocnění.

  • Pozitivní aspekty duševního zdraví jsou spojeny s lepším kardiovaskulárním zdravím.


Zdroj: ESC Clinical Consensus Statement on Mental Health and Cardiovascular Disease: What Patients Need to Know. ESC 2025. https://www.escardio.org/guidelines/clinical-practice-guidelines/guidelines-for-patients/


Související články

Schizofrenie u dětí a adolescentů

 5 min.  |   7. 10. 2020  |   Martin Anders
Schizofrenie u dětí mladších než 9 let se objevuje velmi zřídka, to ovšem neznamená, že touto psychotickou poruchou trpět nemohou. Výjimečná už nebývá u dětí po 13. roce věku a u adolescentů, zejména u chlapců.
Perimenopauza způsobuje různě intenzivní výkyvy nálad a depresivní příznaky.

Screening kardiovaskulárních a onkologických onemocnění

 6 min.  |   18. 10. 2023  |   redakce
Kardioonkologie si klade ambiciózní cíl – udržet dobrou kvalitu kardiovaskulárního systému onkologických pacientů při zachování efektivity protinádorové léčby.

Problémy se spánkem ovlivňují nás i okolí

 8 min.  |   13. 2. 2025  |   redakce
Některá z poruch spánku trápí téměř polovinu Čechů. Kvalitní spánek přitom patří k základním pilířům prevence řady onemocnění.
I když se za své psychické problémy lidé nestydí tak, jako tomu bylo dříve, stále ještě zůstává mnoho těch, kteří se svými problémy odbornou pomoc nevyhledají. Uvádí se, že až 60 procent lidí, kteří trpí depresí, se neléčí.
Z hlediska komunikace by v každém případě mělo jít o dvoustranný rozhovor.

Deprese a spánek

 2 min.  |   4. 1. 2021  |   Martin Anders
Poruchy spánku patří k nejčastějším projevům doprovázejícím depresivní stavy.

Životní styl a deprese

 2 min.  |   13. 1. 2021  |   Martin Anders
Vedle vyvážené diety hraje nedílnou roli i fyzická aktivita, jejíž důležitost se ukazuje zejména v posledních letech.

Co je to adherence?

 4 min.  |   23. 4. 2022  |   Pavla Banýrová
Možná jste se s tímto slovem už setkali, možná ještě ne. Lékaři ale řeší téma adherence víc a víc a určitě je namístě vysvětlit, o co se vlastně jedná.
Celosvětově je depresivní porucha čtvrtou hlavní příčinou zdravotních obtíží, u nás jí odhadem trpí na půl milionu obyvatel.

Nastavení cookies

Na našem webu používáme cookies.

Některé z nich jsou k fungování stránek nezbytné, ale o těch ostatních můžete rozhodnout sami.