Co je migréna a jak ji poznat?

 2 min.  |   13. 10. 2020  |   redakce


Migréna je neurologické onemocnění vyznačující se silnou bolestí hlavy, nevolností a zvracením, citlivostí na světlo a hluk. Na celém světě migrénou trpí více než miliarda lidí a je třetím nejčastějším onemocněním. V ČR s ní žije 1,72 milionu obyvatel (17 % žen a necelých 6 % mužů). Bolestí hlavy, které jsou jedním z typických příznaků migrény, je celá řada (více Jak se vyznat v bolestech hlavy).

Jak tedy poznám, že jde o migrénu?

  • opakující se bolesti hlavy,
  • ataky trvající 4–72 hodin,
  • jednostranná lokalizace,
  • pulsující charakter bolesti,
  • středně silná až silná intenzita bolesti,
  • zhoršení rutinní fyzickou aktivitou,
  • nevolnost, fotofobie, fonofobie,
  • ataky mohou být bez aury nebo s přítomností aury (trpí jimi třetina nemocných).

Ve většině případů ovlivňují ataku migrény spouštěcí faktory. K těm nejčastějším patří hormonální změny, léky, vliv prostředí a počasí, nadbytek nebo nedostatek spánku, ale i stravovací návyky, stres, kouření nebo blikavé světlo.

Léčba migrény (více Základní pravidla léčby migrény) je jednak akutní, tedy léčba záchvatu migrény. Léčbu může předepsat praktický lékař, v případech komplikované, chronické nebo rezistentní migrény je dobré se obrátit na neurologa.

Dnes je již dostupná i léčba profylaktická neboli preventivní, jejímž cílem je preventivní medikací snížení frekvence záchvatů. Přestože pro téměř 40 procent lidí trpících migrénou by byla její preventivní léčba vhodná, dostává se jí pouze 15 procentům z nich. Tato léčba by měla být vždy zvažována v případě:

  • pacientů trpících bolestmi hlavy více než čtyři dny v měsíci,
  • výrazného narušení pravidelných aktivit (i přes akutní léčbu),
  • je‑li akutní léčba neefektivní, kontraindikována či přináší‑li nežádoucí účinky nebo je nadužívána,
  • frekvence atak je větší než jednou týdně,
  • při zvýšeném riziku nadužívání léků.

hlasování

5 (1)

Štítky:
bolest hlavy
migréna
příznaky

Související články

Vidět pacienta jako celek lze – když funguje spolupráce

 5 min.  |   18. 8. 2023  |   redakce
Nebuďte jen pasivním prvkem, který se nechává posouvat z jedné ordinace do druhé. Hlavním odborníkem na svůj život jste především Vy.
Psychosomatická medicína zkoumá propojení fyzických, psychických i sociálních vlivů na vznik a léčbu nemocí.
Cukrovka neboli diabetes mellitus je onemocnění zatím nevyléčitelné, ale díky moderní medicíně dnes už velmi dobře zvládnutelné.

Základní pravidla léčby migrény

 2 min.  |   5. 4. 2020  |   redakce
Důvodem návštěvy lékaře bývá nejčastěji náhle vzniklá nebo silná bolest hlavy. Alarmující by však mělo také být: jde-li o první bolest hlavy u pacienta ve věku nad 40 let, postupně se rozvíjející atypická bolest hlavy nereagující na běžnou léčbu, bolest hlavy u pacienta s nádorovým onemocněním nebo HIV infekcí, přítomnost jakéhokoliv ložiskového neurologického nálezu či poruchy vědomí. K nejčastěji užívaným lékům patří nesteroidní analgetika a v posledních dvaceti letech jsou k léčbě migrény hojně předepisovány triptany, které cílí přímo na mechanismus vzniku této bolesti. Fungují rychle a podávají se na počátku bolesti. Bohužel i tyto léky, stejně jako nesteroidní analgetika, mohou způsobovat bolest hlavy z nadměrného užívání léků. K dalším farmakologickým možnostem patří profylaktická neboli preventivní léčba, která se dělí na běžnou a biologickou léčbu. Profylaktickou léčbu Vám předepíše Váš ošetřující neurolog. Profylaktická léčba je vždy individuální a v ČR je dostupných pět základních skupin léků té běžné – konvenční. Ve skupině biologické léčby jsou hrazeny 3 přípravky. Vedle užívání léků je však pro léčbu každé migrény nejdůležitější životní styl, který vyžaduje: pravidelnost (pravidelný spánek, stravování atd.), velmi důležitý je dostatek fyzické aktivity (alespoň 150 minut týdně), zjištění a odstranění všech spouštěčů migrény (umělá sladidla, kofein). Pro lepší kontrolu onemocnění lékaři doporučují u pacientů s migrénou vést si záznamy o průběhu migrény (více Deník migrény), kde by si měl pacient zaznamenávat frekvenci bolestí, užitou medikaci atd. Vedle migrenózních deníků umožňuje pacientům získat větší kontrolu nad svou nemocí také aplikace Migréna Kompas, kterou si mohou stáhnout na adrese: www.migrena-kompas.cz/aplikace/ nebo naskenováním QR kódu níže. Lékaři by také neměli zapomínat na edukaci pacienta, který by měl znát riziko vzniku bolestí hlavy v důsledku nadměrného užívání léků.
Hlavním projevem epilepsie jsou opakované záchvaty způsobené poruchou elektrické aktivity mozku. Jejich podoba závisí na tom, která část mozku je zasažena.

Proč by měl váš lékař znát úplně všechny vaše léky?

 7 min.  |   20. 10. 2023  |   redakce
Důvodů je hned několik. Určité léky by se neměly užívat současně, některé léky se ovlivňují ve své účinnosti.
Je třeba si uvědomit, že pacienti jsou různé osobnosti a mají osobitý přístup k radám lékaře i k léčbě.
Když začneme užívat více léků současně, mohou vzniknout tzv. lékové interakce. Co to znamená a proč je důležité o nich vědět?

Výzva: Vraťte se k normálu a pečujte o své zdraví

 4 min.  |   22. 6. 2021  |   redakce
Strach z covidu vyprázdnil na řadu měsíců čekárny.
1. Nežádoucí účinky (NÚ) léčby NÚ se mohou vyskytnout u všech typů analgetik. Tento problém nabývá na významu při dlouhodobé léčbě. U neopioidních analgetik, zejména u nesteroidních antirevmatik (NSA) bývají časté poruchy trávicího traktu (vředová choroba žaludku, krvácení do trávicího traktu), poruchy funkce ledvin, jater a krvácivosti. U opioidních analgetik (morfin, fentanyl, oxykodon) se tyto NÚ nevyskytují, ale individuálně se může vyskytnout nevolnost a zvracení, ospalost, svědivka a velmi často zácpa. Při správně vedené léčbě bolesti opioidy nevzniká typ závislosti, který se vyskytuje u narkomanů, ale pravidelně se rozvíjí tzv. fyzická závislost. Ta se projeví rozvojem abstinenčního (odvykacího) stavu (třesavka, husí kůže, nervozita, úzkost) při náhlém vysazení opioidů. Tomu se předchází postupným vysazováním opioidů (je-li pro to z lékařského hlediska důvod). Řadě NÚ lze předcházet preventivním podáním některých léků. Přínosná jsou gastroprotektiva (např. omeprazol) při dlouhodobé léčbě NSA, antiemetika (léky proti nevolnosti a zvracení – haloperidol, metoklopramid, ondansetron) a laxativa (projímadla) při léčbě opioidy. 2. Nesprávná kombinace léků a předávkování Jedním z důvodů stále častějšího předávkování je široká nabídku léků se stejnou účinnou látkou. Např. valetol, ataralgin, panadol, paralen a coldrex obsahují stejnou účinnou látku, takže při neznalosti účinné látky a jejich nesprávné kombinaci může při kombinaci těchto léků dojít snadno k předávkování. Kombinace neopioidních a opioidních analgetik může být výhodná, stejně jako kombinace analgetik s adjuvantními analgetiky. Velkou chybou je však současné užívání více typů NSA. Vzhledem k tomu, že jsou NSA hojně užívána zejména u starších polymorbidních pacientů, je třeba dát pozor na možné lékové interakce NSA nejčastěji s léky na cukrovku (antidiabetika), ředění krve (antikoagulancia) na vysoký krevní tlak (antihypertenziva). 3. Zanedbání stavu Nedostatečná léčba bolesti je problémem i ve vyspělých zemích. I když se situace na poli léčby bolesti v poslední době zlepšila, ani v dnešní době není v ČR např. nádorová bolest dostatečně léčena. Ve značné části případů se přitom jedná o vhodný výběr léků a jejich správné použití. Pravidlem úspěšnosti je tedy správné užívání léků, především v kombinacích, přesné a stálé dodržování lékařem stanovených pravidel. Odpovíte-li, byť jen jednou kladně, je na čase začít s léčbou bolesti: Trpím bolestí velkou část dne Snažím se s bolestí co nejvíce bojovat Když se bolest stává nesnesitelnou, beru si léky Kvůli bolesti nemám chuť vidět se s mnoha lidmi V noci se kvůli bolesti budím

Nastavení cookies

Na našem webu používáme cookies.

Některé z nich jsou k fungování stránek nezbytné, ale o těch ostatních můžete rozhodnout sami.