Bolest je nepříjemným senzorickým a emocionálním prožitkem spojeným se skutečným nebo potenciálním poškození tkáně. Dělíme ji podle několika hledisek:

Podle délky trvání:

  1. Akutní bolest (AB) – trvá sekundy až týdny, maximálně však do tří měsíců, obvykle začíná náhle a netrvá dlouho. Vzniká po úrazu, v důsledku operačního zákroku nebo při onemocnění spojeném s bolestí (pásový opar, žlučová kolika). Působí jako silný stresor a vyvolává např. vyplavení stresových hormonů, ale i pokles imunity. AB je dobře lokalizovatelná. Je signálem poškození a nemoci, tudíž má nesmírný význam pro naše přežití. Je doprovázena např. tachykardií, pocením, zadržováním moči, zpomalení peristaltiky nebo vysokou hladinou cukru v krvi. Když se zranění zahojí, bolest pomine. Příkladem AB je pooperační a úrazová bolest, náhlá příhoda břišní, srdeční infarkt, útrobní kolika, zubní bolest. AB většinou dobře reaguje na léčbu a většinou postačí jedna terapeutická metoda (např. farmakoterapie, nervová blokáda lokálním anestetikem).
  2. Chronická bolest (CHB)  je dlouhodobá, často nelze odstranit její příčinu a o její léčbě je třeba se poradit s lékařem. Trvá déle než 3 měsíce a přetrvává i po odstranění vyvolávajícího podnětu nebo zhojení tkáňového poškození. Často není na pacientovi zřetelně vidět. Zhoršuje kvalitu života, vede k fyzickému a psychickému strádání. K základním symptomům CHB patří:
    • bolest trvající měsíce až roky,
    • bolest narušuje spánek, někde vede až ke spánkové deprivaci,
    • bolest bývá stálá (palčivá, svíravá, tupá) nebo se projevuje formou záchvatů,
    • bolest může nápadně zesilovat vlivem vnitřních (infekce, teplota) a zevních faktorů (změny poloh, klimatické vlivy),
    • bolest je někdy pacientem obtížně popsatelná, může být ve více oblastech současně,
    • špatně reaguje na léčbu, úspěšná léčba vyžaduje většinou použití více léčebných metod současně,
    • CHB má negativní vliv na emoce, vede k pocitům beznaděje, úzkosti a k sekundární depresi, může být i příčinou sebevražedných úvah,
    • CHB má negativní psychosociální důsledky a narušuje mezilidské vztahy.

Nejčastější CHB je bolesti zad v bederní a krční oblasti, bolest zad po operacích páteře, osteoartróza, revmatoidní artritida, osteoporóza, bolesti hlavy, poúrazové a pooperační bolesti, neuropatická bolest (napři při cukrovce, po pásovém oparu), pahýlová a fantomová bolest (po amputacích končetin). CHB nemusí mít jasnou příčinu. CHB může relativně často unikat pozornosti. CHB může být nejvýraznějším problémem celkového zdravotního stavu pacienta.

Z patofyziologického hlediska:

  1. Nociceptivní bolest (NCB) – bolest vzniká podrážděním receptorů bolesti tzv. nociceptorů (buněčné struktury, jakási čidla schopná zpracovat bolestivé podněty) ve tkáních. Je výrazem normální funkce nervové systému a bývá popisována jako tupá, škubavá, bolestivý tlak nebo ostrá. Bývá dobře lokalizovatelná a vesměs dobře reaguje na analgetika.
  2. Neuropatická bolest (NPB) – bolest vzniká přímo v nervovém systému, je způsobena jeho postižením. Vyznačuje se jako bolest konstantní pálivá, palčivá nebo záchvatovitá jako bodání, píchání, vystřelování.
  3. Vyskytovat se může i bolest smíšená (NCB + NPB – typicky po operacích páteře), dysautonomní a psychogenní.

Bolest dělíme také na nenádorovou a nádorovou:

  1. Nádorová bolest (NB) - je charakterizována intenzitou a naléhavostí a zároveň prognózou nemocného. Může být jak akutní, tak chronická. Nedostatečná komunikace zdravotníků i příbuzných často odsuzuje pacienta do bezvýchodné izolace. Bolest může být prvním příznakem onemocnění, recidivy onemocnění, jeho progrese nebo se může objevit kdykoli v průběhu onemocnění. Může vzniknout i v důsledku léčby nádorového onemocnění a zůstávat jako její následek. Udává se, že asi 80 % všech onkologicky nemocných se někdy v průběhu svého onemocnění setkává se silnou bolestí.
  2. Chronická nenádorová bolest (CHNNB)– viz výše popsaná chronická bolest (popis charakterizuje především nenádorovou formu CHB).