Co je a k čemu slouží BMI (body-mass index)
Obezita se v současné době stává celosvětovou epidemií, v rozvinutých zemích světa postihuje podstatnou část dospělé a bohužel už i dětské populace. V České republice trpí nadváhou, či dokonce obezitou 71 % mužů a skoro 57 % žen, což je dosud nejvíce v historii, a naši zemi to řadí na přední místa evropského žebříčku.
Obezita se definuje jako zmnožení tuku v organismu. Míra obezity může záviset na věku, pohlaví a rase. Běžně nelze určit množství tuku v organismu, proto se používá tzv. body mass index (BMI). Výpočet BMI (kg/m²) = hmotnost v kg/výška (v metrech) × výška (v metrech).
Příklad: máte tělesnou hmotnost 70 kg a výšku 1,75 m: 70 dělíme 3,06 = 22,87 kg/m², váš BMI je 22,87 kg/m².
Jak poznáte, zda jste obézní?
U dospělých osob považujeme za normální hodnoty BMI 20–25 kg/m² u mužů a 19–24 kg/m² u žen, hodnoty u obou pohlaví do 29,9 kg/m² se klasifikují jako nadváha, hodnoty nad 30 kg/m² se považují za obezitu.
Jaká jsou zdravotní rizika obezity podle BMI?
Je třeba si uvědomit, že obezita je onemocnění, které má závažné důsledky – na zdraví, psychický stav a kvalitu života. Vystavuje své nositele vyššímu riziku dalších poměrně závažných chorob. Klinické studie prokázaly, že při vzestupu BMI nad 27 kg/m² je oproti zdravé populaci výraznější riziko úmrtí, je několikanásobně vyšší riziko vzniku cukrovky, vysokého krevního tlaku a onemocnění srdce. Obezita představuje významný rizikový faktor srdečních a cévních chorob, jejichž komplikacemi jsou mozková mrtvice nebo infarkt myokardu. Při BMI nad 35 kg/m² se zvyšuje riziko cukrovky 93krát! Obézní lidé mají ale také větší tendence k nádorovým onemocněním. U žen hrozí hlavně rakovina dělohy, prsu, vaječníků, u mužů je to rakovina prostaty a konečníku. Existuje však spousta dalších, neméně závažných komplikací obezity, jako jsou větší opotřebování kloubů (artróza), dna, problémy s dýcháním včetně krátkodobých zástav dechu při spánku (spánková apnoe), poruchy plodnosti a schopnosti otěhotnět, zažívací obtíže (nadýmání, zácpa), kožní problémy (ekzémy, strie, infekce, proleženiny) a psychické potíže jako např. deprese.
Zdravotní rizika obecně dle výše BMI:
BMI do 18,5 kg/m² | PODVÁHA | zdravotní rizika: poruchy příjmu potravy, podvýživa; |
BMI 18,5–24,9 kg/m² | NORMA | zdravotní rizika: žádná vztažená k tělesné hmotnosti; |
BMI 25,0–29,9 kg/m² | NADVÁHA | zdravotní rizika: lehce zvýšená až zvýšená; |
BMI 30,0–34,9 kg/m² | OBEZITA 1. stupně | zdravotní rizika: středně vysoká; |
BMI 35,0–39,9 kg/m² | OBEZITA 2. stupně | zdravotní rizika: vysoká; |
BMI nad 40,0 kg/m² | OBEZITA 3. stupně | zdravotní rizika: velmi vysoká. |
Sledujte svou hmotnost pomocí nástroje ZDE
Zdravotní riziko se zvyšuje při vyšším stupni obezity. Čím vyšší je BMI, tím vyšší je zdravotní riziko. Roli nehraje jen výše BMI, ale také rozložení tělesného tuku – zvýšení rizika srdečně-cévních a metabolických komplikací se vyskytuje zejména u takzvaného centrálního typu obezity, který zjistíme jednoduchým, ale důležitým ukazatelem – měřením obvodu pasu. Hranice normy u žen je pod 80 cm, u mužů pod 94 cm. Vysoké zdravotní riziko hrozí při obvodu pasu u mužů nad 102 cm a u žen nad 88 cm. Právě měřením obvodu pasu je vhodné hodnocení podle BMI doplnit, abychom zjistili, kde se nadměrné množství tuku ukládá. BMI samotný totiž hodnotí poměr tělesné hmotnosti a výšky, ale distribuci (rozložení) tělesného tuku zhodnotit neumí. Vyšší BMI může být také vyšší u osob, které pravidelně sportují a jejichž vyšší hmotnost není z důvodu vyššího podílu tuku, ale vyššího podílu svalů v těle.
V případě dětí a dospívajících se BMI vypočítává úplně stejně jako u dospělých. Je však důležité zaměřit se na správnou interpretaci výsledků. Vzhledem k tomu, že během dětství a dospívání se střídají období růstu a období růstové stagnace, hodnoty BMI se interpretují na základě zasazení do tzv. percentilových grafů, kde je, stručně řečeno, uvedeno rozmezí, v němž by se mladý člověk měl pohybovat. A stejně jako u dospělých může výši BMI ovlivnit podíl svalů v těle. V období dětství a dospívání je problematika tělesné hmotnosti často velmi citlivým tématem; interpretace, třeba právě vypočteného BMI, by proto měla zaznít z úst odborníka s vysvětlením všech souvislostí.
Co dělat?
Víte o sobě, že vaše tělesná hmotnost není ideální, a výpočet BMI vám potvrdil, že se pohybujete v pásmu nadváhy či obezity? Není důvod k panice, podstatné je, zda chcete tento stav změnit a zlepšit tak dlouhodobě svoje zdraví. Motivace představuje první zásadní krok k úspěchu! Hubnutí není záležitostí jednorázového ani dlouhodobého hladovění nebo přísných diet, ale věcí úpravy jídelníčku (snížení příjmu energie a konzumace zdraví prospěšnějších potravin) a pravidelné fyzické aktivity, která pomůže dostat do rovnováhy váš příjem a výdej energie tak, abyste zhubli a nižší hmotnost si dlouhodobě udrželi. Pohyb má navíc celou řadu nezpochybnitelných zdravotních benefitů, ale to je na samostatný článek. Je úplně běžné a normální, že nevíte, jak na hubnutí. Raději než se pouštět do mnohdy zdravotně riskantních kroků podle rad z internetu, které „zaručeně a rychle povedou ke zhubnutí“, oslovte svého praktického lékaře, internistu či kardiologa. Poradí vám, na koho se obrátit, protože i léčba obezity má své odborné lékaře, takzvané obezitology, kteří mají potřebné vědomosti a zkušenosti. Důležitou roli v procesu hubnutí sehrává i nutriční terapeut, odborník na výživu, který vám může pomoci sestavit individuální vyvážený jídelníček podle nastavených cílů, a to s přihlédnutím k vašemu režimu a aktuálnímu zdravotnímu stavu. Doporučení dokáže přizpůsobit i případným dalším zdravotním problémům, které vás trápí.
Věra Boháčová, DiS., redakce MEDICAL TRIBUNE CZ