Příčiny

Celosvětově je depresivní porucha čtvrtou hlavní příčinou zdravotních obtíží, v Česku jí odhadem trpí na půl milionu obyvatel. Kdo je depresí nejvíce ohrožen ČTĚTE ZDE.

Na vznik depresivní epizody má vliv řada faktorů, k základním patří

• genetické predispozice, např. rodinná anamnéza nebo poruchy biologických rytmů,
• biologická zátěž,
• snížená funkce štítné žlázy,
• užívání steroidů,
• chronická intoxikace,
• psychologická zátěž – nejčastěji ztráta milované osoby, krizová situace a frustrace.

Svůj vliv zde hraje i vývoj osobnosti. K faktorům nahrávajícím vzniku deprese patří i např. přejídání, sedavý způsob života, nedostatek slunečního svitu, nedostatek spánku a sociální izolace.

Jak životním stylem předcházet depresím ČTĚTE ZDE.

Příznaky

Lehká deprese

• K typickým příznakům lehké deprese patří "nálada na nic" nebo "žádná nálada", pacient ji také může popisovat jako smutek. 
• Dále se u pacienta může objevit snížení zájmů a aktivit v různých oblastech, které mu předtím dělaly radost, ztrácí chuť k jídlu, nebo se pacient přejídá. 
• Pacient zvládá vykonávat běžnou práci a aktivitu s mírnými obtížemi.

Středně těžká deprese

• Při středně těžké depresi se vyskytují obvykle i další příznaky jako přetrvávající pocit únavy, vyčerpanosti, také např. poruchy spánku, pocity selhání. 
• Pacientovi příznaky narušují jeho práci i rodinný život. Běžnou práci a aktivitu provádí se značnými obtížemi.

Těžká deprese

• Při těžké depresi se nabalují i jiné příznaky jako např. pesimistický pohled na budoucnost, beznaděj, pacient se nedokáže soustředit a rozhodovat. 
• Jeho stav má nepříznivý dopad na něj samotného, ale i na jeho okolí. 
• Pacient není schopen pokračovat v aktivitách, nebo je umí provádět jen velmi omezeně.

Diagnostika

Deprese je nejen samostatná nemoc, ale může doprovázet řadu dalších onemocnění, u nichž může velmi negativně ovlivnit léčbu a samotný výhled nemocného.

Základem je tedy včas navštívit praktického lékaře, případně psychiatra, klinického psychologa nebo se svěřit svému lékaři jakékoliv odbornosti.

Lékař diagnostikuje depresi na základě různých příznaků a s přihlédnutím k životní situaci pacienta. Používá přitom různé diagnostické metody:

• Základem je tzv. anamnestický rozhovor, který může být doplněn řadou dotazníků, laboratorními testy, CT, ultrazvukem cév nebo mozku atd., včetně neurologického vyšetření.

Při diagnostice deprese se lékař řídí podle tzv. hlavních příznaků a případných dalších příznaků, vyloučit musí i jiná onemocnění.

Při stanovení diagnózy lékař také určí, zda se jedná o lehkou, středně těžkou nebo těžkou formu.

Léčba

Pacienti trpící depresivní poruchou mají výrazně nižší kvalitu života, proto je důležité včasné zahájení účinné léčby vycházející ze správné diagnostiky.

Možnosti léčby deprese:

• užívání antidepresiv
• odstranění biologických příčin nemoci
• psychoterapie
• edukace čili informování a vzdělávání nemocného
• nácvik vhodných komunikačních mechanismů, tzn. hledat a nacházet s nemocným způsoby, jak komunikovat se svým okolím

Podrobně o léčbě deprese včetně informací, co při léčbě pomáhá ČTĚTE ZDE.