Jak se orientovat v typologii bolesti

 4 min.  |   10. 8. 2019  |   Garant: Jan Lejčko


Bolest je nepříjemným senzorickým a emocionálním prožitkem spojeným se skutečným nebo potenciálním poškození tkáně. Dělíme ji podle několika hledisek:

Podle délky trvání:

  1. Akutní bolest (AB) – trvá sekundy až týdny, maximálně však do tří měsíců, obvykle začíná náhle a netrvá dlouho. Vzniká po úrazu, v důsledku operačního zákroku nebo při onemocnění spojeném s bolestí (pásový opar, žlučová kolika). Působí jako silný stresor a vyvolává např. vyplavení stresových hormonů, ale i pokles imunity. AB je dobře lokalizovatelná. Je signálem poškození a nemoci, tudíž má nesmírný význam pro naše přežití. Je doprovázena např. tachykardií, pocením, zadržováním moči, zpomalení peristaltiky nebo vysokou hladinou cukru v krvi. Když se zranění zahojí, bolest pomine. Příkladem AB je pooperační a úrazová bolest, náhlá příhoda břišní, srdeční infarkt, útrobní kolika, zubní bolest. AB většinou dobře reaguje na léčbu a většinou postačí jedna terapeutická metoda (např. farmakoterapie, nervová blokáda lokálním anestetikem).
  2. Chronická bolest (CHB)  je dlouhodobá, často nelze odstranit její příčinu a o její léčbě je třeba se poradit s lékařem. Trvá déle než 3 měsíce a přetrvává i po odstranění vyvolávajícího podnětu nebo zhojení tkáňového poškození. Často není na pacientovi zřetelně vidět. Zhoršuje kvalitu života, vede k fyzickému a psychickému strádání. K základním symptomům CHB patří:
    • bolest trvající měsíce až roky,
    • bolest narušuje spánek, někde vede až ke spánkové deprivaci,
    • bolest bývá stálá (palčivá, svíravá, tupá) nebo se projevuje formou záchvatů,
    • bolest může nápadně zesilovat vlivem vnitřních (infekce, teplota) a zevních faktorů (změny poloh, klimatické vlivy),
    • bolest je někdy pacientem obtížně popsatelná, může být ve více oblastech současně,
    • špatně reaguje na léčbu, úspěšná léčba vyžaduje většinou použití více léčebných metod současně,
    • CHB má negativní vliv na emoce, vede k pocitům beznaděje, úzkosti a k sekundární depresi, může být i příčinou sebevražedných úvah,
    • CHB má negativní psychosociální důsledky a narušuje mezilidské vztahy.

Nejčastější CHB je bolesti zad v bederní a krční oblasti, bolest zad po operacích páteře, osteoartróza, revmatoidní artritida, osteoporóza, bolesti hlavy, poúrazové a pooperační bolesti, neuropatická bolest (napři při cukrovce, po pásovém oparu), pahýlová a fantomová bolest (po amputacích končetin). CHB nemusí mít jasnou příčinu. CHB může relativně často unikat pozornosti. CHB může být nejvýraznějším problémem celkového zdravotního stavu pacienta.

Z patofyziologického hlediska:

  1. Nociceptivní bolest (NCB) – bolest vzniká podrážděním receptorů bolesti tzv. nociceptorů (buněčné struktury, jakási čidla schopná zpracovat bolestivé podněty) ve tkáních. Je výrazem normální funkce nervové systému a bývá popisována jako tupá, škubavá, bolestivý tlak nebo ostrá. Bývá dobře lokalizovatelná a vesměs dobře reaguje na analgetika.
  2. Neuropatická bolest (NPB) – bolest vzniká přímo v nervovém systému, je způsobena jeho postižením. Vyznačuje se jako bolest konstantní pálivá, palčivá nebo záchvatovitá jako bodání, píchání, vystřelování.
  3. Vyskytovat se může i bolest smíšená (NCB + NPB – typicky po operacích páteře), dysautonomní a psychogenní.

Bolest dělíme také na nenádorovou a nádorovou:

  1. Nádorová bolest (NB) - je charakterizována intenzitou a naléhavostí a zároveň prognózou nemocného. Může být jak akutní, tak chronická. Nedostatečná komunikace zdravotníků i příbuzných často odsuzuje pacienta do bezvýchodné izolace. Bolest může být prvním příznakem onemocnění, recidivy onemocnění, jeho progrese nebo se může objevit kdykoli v průběhu onemocnění. Může vzniknout i v důsledku léčby nádorového onemocnění a zůstávat jako její následek. Udává se, že asi 80 % všech onkologicky nemocných se někdy v průběhu svého onemocnění setkává se silnou bolestí.
  2. Chronická nenádorová bolest (CHNNB)– viz výše popsaná chronická bolest (popis charakterizuje především nenádorovou formu CHB).

hlasování

0 (0)

Štítky:
akutní bolest
bolest
chronická bolest
typologie bolesti

Související články

Co je dobré vědět o neuropatii

 7 min.  |   27. 8. 2021  |   redakce
Neuropatie znamená poškození jednoho nebo více nervů, zejména periferních.

Jak si vést Deník bolesti

 2 min.  |   10. 8. 2019  |   Jan Lejčko
Pro samotnou diagnostiku, ale zejména pro stanovení úspěšné terapie, by si nemocní, zejména ti s chronickou bolestí, měli vést Deník bolesti.

Problémy se spánkem ovlivňují nás i okolí

 8 min.  |   13. 2. 2025  |   redakce
Některá z poruch spánku trápí téměř polovinu Čechů. Kvalitní spánek přitom patří k základním pilířům prevence řady onemocnění.
Volba léčebného postupu závisí na řadě faktorů. Intenzita bolesti uváděná pacientem je důležitá.
Když začneme užívat více léků současně, mohou vzniknout tzv. lékové interakce. Co to znamená a proč je důležité o nich vědět?
Je třeba si uvědomit, že pacienti jsou různé osobnosti a mají osobitý přístup k radám lékaře i k léčbě.

Nejčastější dotazy k migréně

 3 min.  |   19. 3. 2020  |   redakce
Jak poznám, že mám migrénu? Co je při migréně tzv. aura a jak se projevuje? Může záchvatům migrény předcházet i sám pacient?

Jak se vyznat v bolestech hlavy

 1 min.  |   3. 5. 2020  |   redakce
O jakou bolest se jedná, pomůže určit i to, kde se vyskytuje.

Základní pravidla léčby migrény

 2 min.  |   5. 4. 2020  |   redakce
Důvodem návštěvy lékaře bývá nejčastěji náhle vzniklá nebo silná bolest hlavy. Alarmující by však mělo také být: jde-li o první bolest hlavy u pacienta ve věku nad 40 let, postupně se rozvíjející atypická bolest hlavy nereagující na běžnou léčbu, bolest hlavy u pacienta s nádorovým onemocněním nebo HIV infekcí, přítomnost jakéhokoliv ložiskového neurologického nálezu či poruchy vědomí. K nejčastěji užívaným lékům patří nesteroidní analgetika a v posledních dvaceti letech jsou k léčbě migrény hojně předepisovány triptany, které cílí přímo na mechanismus vzniku této bolesti. Fungují rychle a podávají se na počátku bolesti. Bohužel i tyto léky, stejně jako nesteroidní analgetika, mohou způsobovat bolest hlavy z nadměrného užívání léků. K dalším farmakologickým možnostem patří profylaktická neboli preventivní léčba, která se dělí na běžnou a biologickou léčbu. Profylaktickou léčbu Vám předepíše Váš ošetřující neurolog. Profylaktická léčba je vždy individuální a v ČR je dostupných pět základních skupin léků té běžné – konvenční. Ve skupině biologické léčby jsou hrazeny 3 přípravky. Vedle užívání léků je však pro léčbu každé migrény nejdůležitější životní styl, který vyžaduje: pravidelnost (pravidelný spánek, stravování atd.), velmi důležitý je dostatek fyzické aktivity (alespoň 150 minut týdně), zjištění a odstranění všech spouštěčů migrény (umělá sladidla, kofein). Pro lepší kontrolu onemocnění lékaři doporučují u pacientů s migrénou vést si záznamy o průběhu migrény (více Deník migrény), kde by si měl pacient zaznamenávat frekvenci bolestí, užitou medikaci atd. Vedle migrenózních deníků umožňuje pacientům získat větší kontrolu nad svou nemocí také aplikace Migréna Kompas, kterou si mohou stáhnout na adrese: www.migrena-kompas.cz/aplikace/ nebo naskenováním QR kódu níže. Lékaři by také neměli zapomínat na edukaci pacienta, který by měl znát riziko vzniku bolestí hlavy v důsledku nadměrného užívání léků.

Vidět pacienta jako celek lze – když funguje spolupráce

 5 min.  |   18. 8. 2023  |   redakce
Nebuďte jen pasivním prvkem, který se nechává posouvat z jedné ordinace do druhé. Hlavním odborníkem na svůj život jste především Vy.

Nastavení cookies

Na našem webu používáme cookies.

Některé z nich jsou k fungování stránek nezbytné, ale o těch ostatních můžete rozhodnout sami.