Jak probíhá vyšetření bolesti

 2 min.  |   10. 8. 2019  |   Garant: Jan Lejčko


Bolest je subjektivní vjem a neexistuje žádné její objektivní měření. Každé hodnocení bolesti je proto závislé na individuální výpovědi pacienta. Základem je pečlivě odebraná anamnéza a otázky zaměřené na:

  • lokalizaci bolesti,
  • dobu trvání,
  • charakter bolesti,
  • její intenzitu a změny v čase,
  • faktory ovlivňující bolest.

Pro stanovení intenzity bolesti je často používána 10stupňová numerická stupnice (škála 0–10) nebo vizuálně analogová škála (VAS). Oba typy stupnice se používají většinou souběžně. Nemocný označuje stupněm 1–3 bolest mírnou, 4–6 bolest střední, 6–9 velmi silnou bolest a hodnota 10 označuje největší bolest, jakou si umí představit. Součástí vstupního vyšetření bývá i McGillův dotazník, který informuje o lokalizaci bolesti, jejím charakteru a vlivu na běžné denní aktivity.

Součástí diagnostiky je celkové klinické vyšetření zahrnující i mezioborovou spolupráci, případně pomocná vyšetření (RTG, CT – computerová tomografie, MRI – magnetická rezonance, EEG, EMG, USG, scintigrafie kostí, laboratorní vyšetření). Důležitou roli v hodnocení hraje pacientem vedený deník bolesti (článek Jak si vést deník bolesti čtete zde). Významná je informace o průlomové bolesti (přechodné vzplanutí intenzity bolesti), která se někdy součástí klinického obrazu nádorové bolesti a někdy i chronické nenádorové bolesti.

Zatímco akutní bolest lze považovat za symptom úrazu nebo onemocnění, chronická bolest je specifickým problémem a v některých případech se považuje až za samostatné onemocnění. Komplexní algeziologickou péči (péče o pacienty trpící chronickou a neztišitelnou bolestí nejrůznějšího původu), která zahrnuje vyšetření bolesti, zhodnocení bolesti a návrh účinného analgetického postupu zajišťují ambulance nebo centra pro léčbu bolesti.


hlasování

0 (0)

Štítky:
bolest
diagnostika bolesti
škála bolesti
vyšetření bolesti

Související články

Jaký mikrobiom, takové zdraví

 4 min.  |   24. 6. 2024  |   redakce
Rovnováha mezi různými druhy mikroorganismů je nezbytná pro udržení zdraví, je ale relativně křehká.

Veďte si o svých bolestech hlavy záznamy

 1 min.  |   17. 6. 2020  |   redakce
Projevy migrény jsou individuální, a proto pro každého pacienta i lékaře je naprosto klíčové vést si přehled o těchto projevech v čase. Jako velmi užitečná pomůcka se osvědčil deník se záznamy migrény.

Základní pravidla léčby migrény

 2 min.  |   5. 4. 2020  |   redakce
Důvodem návštěvy lékaře bývá nejčastěji náhle vzniklá nebo silná bolest hlavy. Alarmující by však mělo také být: jde-li o první bolest hlavy u pacienta ve věku nad 40 let, postupně se rozvíjející atypická bolest hlavy nereagující na běžnou léčbu, bolest hlavy u pacienta s nádorovým onemocněním nebo HIV infekcí, přítomnost jakéhokoliv ložiskového neurologického nálezu či poruchy vědomí. K nejčastěji užívaným lékům patří nesteroidní analgetika a v posledních dvaceti letech jsou k léčbě migrény hojně předepisovány triptany, které cílí přímo na mechanismus vzniku této bolesti. Fungují rychle a podávají se na počátku bolesti. Bohužel i tyto léky, stejně jako nesteroidní analgetika, mohou způsobovat bolest hlavy z nadměrného užívání léků. K dalším farmakologickým možnostem patří profylaktická neboli preventivní léčba, která se dělí na běžnou a biologickou léčbu. Profylaktickou léčbu Vám předepíše Váš ošetřující neurolog. Profylaktická léčba je vždy individuální a v ČR je dostupných pět základních skupin léků té běžné – konvenční. Ve skupině biologické léčby jsou hrazeny 3 přípravky. Vedle užívání léků je však pro léčbu každé migrény nejdůležitější životní styl, který vyžaduje: pravidelnost (pravidelný spánek, stravování atd.), velmi důležitý je dostatek fyzické aktivity (alespoň 150 minut týdně), zjištění a odstranění všech spouštěčů migrény (umělá sladidla, kofein). Pro lepší kontrolu onemocnění lékaři doporučují u pacientů s migrénou vést si záznamy o průběhu migrény (více Deník migrény), kde by si měl pacient zaznamenávat frekvenci bolestí, užitou medikaci atd. Vedle migrenózních deníků umožňuje pacientům získat větší kontrolu nad svou nemocí také aplikace Migréna Kompas, kterou si mohou stáhnout na adrese: www.migrena-kompas.cz/aplikace/ nebo naskenováním QR kódu níže. Lékaři by také neměli zapomínat na edukaci pacienta, který by měl znát riziko vzniku bolestí hlavy v důsledku nadměrného užívání léků.

Jak se orientovat v typologii bolesti

 4 min.  |   10. 8. 2019  |   Jan Lejčko
Bolest je nepříjemným prožitkem spojeným se skutečným nebo potenciálním poškození tkáně. Dělíme ji podle několika hledisek.

Mikrobiom – neviditelný strážce našeho zdraví

 5 min.  |   24. 6. 2024  |   redakce
Objevte fascinující svět mikrobiomu a přečtěte si o jeho vzniku, úkolech v trávení, imunitě a duševním zdraví a zjistěte, jak o něj správně pečovat.

Videa Home office bez bolestí

 1 min.  |   22. 6. 2021  |   redakce
Videa vám poradí, jak si doma přizpůsobit pracovní prostředí.
Když začneme užívat více léků současně, mohou vzniknout tzv. lékové interakce. Co to znamená a proč je důležité o nich vědět?
Z hlediska komunikace by v každém případě mělo jít o dvoustranný rozhovor.

Jak se vyznat v bolestech hlavy

 1 min.  |   3. 5. 2020  |   redakce
O jakou bolest se jedná, pomůže určit i to, kde se vyskytuje.

Jak si vést Deník bolesti

 2 min.  |   10. 8. 2019  |   Jan Lejčko
Pro samotnou diagnostiku, ale zejména pro stanovení úspěšné terapie, by si nemocní, zejména ti s chronickou bolestí, měli vést Deník bolesti.

Nastavení cookies

Na našem webu používáme cookies.

Některé z nich jsou k fungování stránek nezbytné, ale o těch ostatních můžete rozhodnout sami.