Neuropatická bolest

Jak probíhá vyšetření bolesti

2 min. | 10. 8. 2019 | Garant: Jan Lejčko

Bolest je subjektivní vjem a neexistuje žádné její objektivní měření. Každé hodnocení bolesti je proto závislé na individuální výpovědi pacienta. Základem je pečlivě odebraná anamnéza a otázky zaměřené na:

lokalizaci bolesti,
dobu trvání,
charakter bolesti,
její intenzitu a změny v čase,
faktory ovlivňující bolest.

Pro stanovení intenzity bolesti je často používána 10stupňová numerická stupnice (škála 0–10) nebo vizuálně analogová škála (VAS). Oba typy stupnice se používají většinou souběžně. Nemocný označuje stupněm 1–3 bolest mírnou, 4–6 bolest střední, 6–9 velmi silnou bolest a hodnota 10 označuje největší bolest, jakou si umí představit. Součástí vstupního vyšetření bývá i McGillův dotazník, který informuje o lokalizaci bolesti, jejím charakteru a vlivu na běžné denní aktivity.

Součástí diagnostiky je celkové klinické vyšetření zahrnující i mezioborovou spolupráci, případně pomocná vyšetření (RTG, CT – computerová tomografie, MRI – magnetická rezonance, EEG, EMG, USG, scintigrafie kostí, laboratorní vyšetření). Důležitou roli v hodnocení hraje pacientem vedený deník bolesti (článek Jak si vést deník bolesti čtete zde). Významná je informace o průlomové bolesti (přechodné vzplanutí intenzity bolesti), která se někdy součástí klinického obrazu nádorové bolesti a někdy i chronické nenádorové bolesti.

Zatímco akutní bolest lze považovat za symptom úrazu nebo onemocnění, chronická bolest je specifickým problémem a v některých případech se považuje až za samostatné onemocnění. Komplexní algeziologickou péči (péče o pacienty trpící chronickou a neztišitelnou bolestí nejrůznějšího původu), která zahrnuje vyšetření bolesti, zhodnocení bolesti a návrh účinného analgetického postupu zajišťují ambulance nebo centra pro léčbu bolesti.

Štítky:
bolest
diagnostika bolesti
škála bolesti
vyšetření bolesti

Související články

Problémy se spánkem ovlivňují nás i okolí - post cover

Některá z poruch spánku trápí téměř polovinu Čechů. Kvalitní spánek přitom patří k základním pilířům prevence řady onemocnění.

Co všechno může léčbu bolesti komplikovat? - post cover

1. Nežádoucí účinky (NÚ) léčby NÚ se mohou vyskytnout u všech typů analgetik. Tento problém nabývá na významu při dlouhodobé léčbě. U neopioidních analgetik, zejména u nesteroidních antirevmatik (NSA) bývají časté poruchy trávicího traktu (vředová choroba žaludku, krvácení do trávicího traktu), poruchy funkce ledvin, jater a krvácivosti. U opioidních analgetik (morfin, fentanyl, oxykodon) se tyto NÚ nevyskytují, ale individuálně se může vyskytnout nevolnost a zvracení, ospalost, svědivka a velmi často zácpa. Při správně vedené léčbě bolesti opioidy nevzniká typ závislosti, který se vyskytuje u narkomanů, ale pravidelně se rozvíjí tzv. fyzická závislost. Ta se projeví rozvojem abstinenčního (odvykacího) stavu (třesavka, husí kůže, nervozita, úzkost) při náhlém vysazení opioidů. Tomu se předchází postupným vysazováním opioidů (je-li pro to z lékařského hlediska důvod). Řadě NÚ lze předcházet preventivním podáním některých léků. Přínosná jsou gastroprotektiva (např. omeprazol) při dlouhodobé léčbě NSA, antiemetika (léky proti nevolnosti a zvracení – haloperidol, metoklopramid, ondansetron) a laxativa (projímadla) při léčbě opioidy. 2. Nesprávná kombinace léků a předávkování Jedním z důvodů stále častějšího předávkování je široká nabídku léků se stejnou účinnou látkou. Např. valetol, ataralgin, panadol, paralen a coldrex obsahují stejnou účinnou látku, takže při neznalosti účinné látky a jejich nesprávné kombinaci může při kombinaci těchto léků dojít snadno k předávkování. Kombinace neopioidních a opioidních analgetik může být výhodná, stejně jako kombinace analgetik s adjuvantními analgetiky. Velkou chybou je však současné užívání více typů NSA. Vzhledem k tomu, že jsou NSA hojně užívána zejména u starších polymorbidních pacientů, je třeba dát pozor na možné lékové interakce NSA nejčastěji s léky na cukrovku (antidiabetika), ředění krve (antikoagulancia) na vysoký krevní tlak (antihypertenziva). 3. Zanedbání stavu Nedostatečná léčba bolesti je problémem i ve vyspělých zemích. I když se situace na poli léčby bolesti v poslední době zlepšila, ani v dnešní době není v ČR např. nádorová bolest dostatečně léčena. Ve značné části případů se přitom jedná o vhodný výběr léků a jejich správné použití. Pravidlem úspěšnosti je tedy správné užívání léků, především v kombinacích, přesné a stálé dodržování lékařem stanovených pravidel. Odpovíte-li, byť jen jednou kladně, je na čase začít s léčbou bolesti: Trpím bolestí velkou část dne Snažím se s bolestí co nejvíce bojovat Když se bolest stává nesnesitelnou, beru si léky Kvůli bolesti nemám chuť vidět se s mnoha lidmi V noci se kvůli bolesti budím

Základní pravidla léčby migrény - post cover

Důvodem návštěvy lékaře bývá nejčastěji náhle vzniklá nebo silná bolest hlavy. Alarmující by však mělo také být: jde-li o první bolest hlavy u pacienta ve věku nad 40 let, postupně se rozvíjející atypická bolest hlavy nereagující na běžnou léčbu, bolest hlavy u pacienta s nádorovým onemocněním nebo HIV infekcí, přítomnost jakéhokoliv ložiskového neurologického nálezu či poruchy vědomí. K nejčastěji užívaným lékům patří nesteroidní analgetika a v posledních dvaceti letech jsou k léčbě migrény hojně předepisovány triptany, které cílí přímo na mechanismus vzniku této bolesti. Fungují rychle a podávají se na počátku bolesti. Bohužel i tyto léky, stejně jako nesteroidní analgetika, mohou způsobovat bolest hlavy z nadměrného užívání léků. K dalším farmakologickým možnostem patří profylaktická neboli preventivní léčba, která se dělí na běžnou a biologickou léčbu. Profylaktickou léčbu Vám předepíše Váš ošetřující neurolog. Profylaktická léčba je vždy individuální a v ČR je dostupných pět základních skupin léků té běžné – konvenční. Ve skupině biologické léčby jsou hrazeny 3 přípravky. Vedle užívání léků je však pro léčbu každé migrény nejdůležitější životní styl, který vyžaduje: pravidelnost (pravidelný spánek, stravování atd.), velmi důležitý je dostatek fyzické aktivity (alespoň 150 minut týdně), zjištění a odstranění všech spouštěčů migrény (umělá sladidla, kofein). Pro lepší kontrolu onemocnění lékaři doporučují u pacientů s migrénou vést si záznamy o průběhu migrény (více Deník migrény), kde by si měl pacient zaznamenávat frekvenci bolestí, užitou medikaci atd. Vedle migrenózních deníků umožňuje pacientům získat větší kontrolu nad svou nemocí také aplikace Migréna Kompas, kterou si mohou stáhnout na adrese: www.migrena-kompas.cz/aplikace/ nebo naskenováním QR kódu níže. Lékaři by také neměli zapomínat na edukaci pacienta, který by měl znát riziko vzniku bolestí hlavy v důsledku nadměrného užívání léků.