Co je dobré vědět o neuropatii

 7 min.  |   27. 8. 2021  |   redakce


Neuropatie znamená poškození jednoho nebo více nervů, zejména periferních. Bylo identifikováno více než 100 typů periferní neuropatie, z nichž každý má své charakteristické příznaky a prognózu a závisí i na typu nervů, které jsou poškozené. Příznaky neuropatie se pohybují od mírných až po invalidizující a mohou se vyvíjet několik dní, týdnů nebo let. V některých případech se symptomy zlepšují samy, jindy vyžadují speciální lékařskou péči. 

Neuropatii dělíme na mononeuropatie, kdy je postižen jeden periferní nerv, a polyneuropatie, kdy je postižení vícečetné. Jedná se o stav, kdy má tělo problém přenášet nervové vzruchy z jedné nebo i několika částí těla do mozku. Příčin vzniku neuropatie je celá řada, od nedostatečně kontrolované cukrovky (cca 60 procent případů) přes chemoterapii, HIV, pásový opar, onemocnění ledvin, autoimunitní onemocnění, infekční onemocnění až po alkoholismus, nedostatek živin, dědičné poruchy a fyzické trauma. Často ale příčina nemusí být známa.

Podle toho, jakým typem neuropatie trpíte, se také liší problémy, kterým budete muset čelit. V případě, že trpíte neuropatií senzorických nervů, vás postižená část těla bude brnět, bolet nebo v ní budete mít značně sníženou citlivost. Neuropatie dolních končetin i zbytku těla může mít mnoho různých podob. Lze proto předpokládat, že každý pacient trpící neuropatií může prožívat širokou škálu různých příznaků. Známky a příznaky periferní neuropatie mohou zahrnovat:

  • postupný nástup necitlivosti, píchání nebo chvění nohou nebo rukou, které se mohou rozšířit nahoru do nohou a paží,
  • ostrou, pulzující nebo palčivou bolest,
  • extrémní citlivost na dotyk,
  • bolest při činnostech, které by neměly způsobovat bolest, jako je bolest nohou při přenášení váhy nebo když jsou pod přikrývkou,
  • nedostatečnou koordinaci a pády,
  • svalovou slabost,
  • pocit, jako byste měli rukavice nebo ponožky,
  • paralýzu, pokud jsou postiženy motorické nervy.

Jsou-li postiženy autonomní nervy, mohou příznaky zahrnovat:

  • nesnášenlivost tepla,
  • nadměrné pocení nebo naopak neschopnost potit se,
  • střevní, močové nebo trávicí problémy,
  • pokles krevního tlaku způsobující závratě.

Pokud se jedná o neuropatii dolních končetin, ta může být způsobena narušením senzorických, ale i svalových nervů. Pacient s narušenými senzorickými nervy sice může chodit, ale při chůzi často pociťuje bolest. Také nemusí rozeznávat, zda je mu na nohou teplo nebo zima, a může mít potíže se sníženou citlivostí na bolest. Pokud jsou narušeny svalové nervy, dochází k úbytku svalové hmoty, která je důležitá pro pohyb. Kvůli tomu může postupem času dojít k omezení mobility nebo potížím s motorikou.

Neuropatie s sebou přináší i řadu komplikací. Komplikace periferní neuropatie mohou zahrnovat popáleniny a zranění kůže, k nimž dochází v důsledku toho, že pacient necítí změny teploty nebo bolest na částech těla, které jsou necitlivé. K častým komplikacím patří také infekce. Vzhledem ke snížené citlivosti např. nohou může dojít k nepozorovanému zranění, důležitá je proto pravidelná kontrola těchto oblastí a včasné ošetření všech drobných zranění ještě před tím, než se zanítí. Zejména pak, pokud máte cukrovku. V důsledku neuropatie může docházet i k pádům, které jsou spojeny s nedostatečným vnímáním rovnováhy.

U akutních neuropatií, jako je Guillainův-Barrého syndrom, se příznaky objevují náhle, rychle postupují a pomalu odeznívají, když se poškozené nervy hojí. U chronických forem naopak příznaky začínají nenápadně a postupují pomalu. Někteří lidé mohou mít období úlevy následované relapsem. Jiní se mohou dostat do tzv. fáze plató, kdy příznaky zůstávají stejné po mnoho měsíců nebo let. Některé chronické neuropatie se postupem času zhoršují, ale jen velmi málo forem je smrtelných, pokud nejsou komplikovány jinými nemocemi. Potřeba je myslet i na to, že neuropatie může být i příznakem jiného onemocnění.

Prevence a léčba

S podezřením na neuropatickou bolest je potřeba vyhledat praktického lékaře, který pomocí krevních testů, případně CT nebo MRI vyšetření a biopsie diagnózu potvrdí. V případě potřeby pacienta odešle i na elektromyografii, která zkoumá přenos nervových signálů. Neuropatie se posléze léčí přípravky proti bolesti, dalšími léky např. proti epilepsii či depresi, a transkutánní elektrickou nervovou stimulací (TENS).

U některých typů neuropatií se přistupuje k chirurgickému zákroku. Vyčnívající disky („skřípnutý nerv“) v zádech nebo na krku, které stlačují nervové kořeny, se běžně ošetřují chirurgicky, aby se postižený nervový kořen uvolnil a umožnilo se jeho hojení. Neuralgie trojklaného nervu na obličeji je také často léčena neurochirurgickou dekompresí. Infekce nebo zranění jednoho nervu (mononeuropatie) způsobená stlačením, zachycením nebo zřídka nádory mohou vyžadovat chirurgický zákrok k uvolnění nervové komprese. V případě polyneuropatie zahrnující více poškození nervů, jako je např. diabetická neuropatie, chirurgická intervence nepomáhá. Operace nebo intervenční postupy, které se pokoušejí snížit bolest, nemusejí být ale účinné, protože zhoršují poškození nervů a části periferního a centrálního nervového systému nad řezem a často nadále generují signály bolesti („fantomová bolest“). Tyto operace jsou dnes do jisté míry nahrazovány sofistikovanějšími a méně škodlivými postupy, jako je elektrická stimulace zbývajících vláken periferních nervů nebo oblasti míchy nebo mozku zpracovávající bolest.

Ztlumit bolest a řešit svalovou slabost, kterou někteří lidé trpí, může pomoci pravidelné cvičení. Díky němu dochází ke snížení hladiny cukru v krvi a ke snížení rizika dalšího poškození nervů. Přesto je vždy doporučováno se před zahájením cvičení poradit s lékařem, protože neuropatie může zvýšit riziko zranění nebo změnit vaši odpověď na ně. Obecně se doporučuje cvičit pravidelně, alespoň 30 minut až jednu hodinu nejméně třikrát týdně.

Důležité je vyhýbat se faktorům, které mohou způsobit poškození nervů, včetně opakujících se pohybů, stísněných pozic, které tlačí na nervy, vystavení toxickým chemikáliím, kouření a nadměrného užívání alkoholu. Jezte stravu bohatou na ovoce, zeleninu, vlákninu a bílkoviny. Před nedostatkem vitamínu B12 se chraňte konzumací masa, ryb, vajec, nízkotučných mléčných potravin a vlákniny.

Nejlepší léčbou je i v tomto případě prevence. Ukázalo se, že např. nová vakcína proti pásovému oparu předchází více než 95 procentům případů a je široce doporučována osobám starším 50 let, včetně těch, kteří měli pásový opar v minulosti nebo byli očkováni starší, méně účinnou vakcínou. Předcházet lze i cukrovce 2. typu a některým dalším onemocněním, která jsou běžnými příčinami neuropatie. Lidé s neuropatií by měli požádat lékaře, aby tam, kde existují alternativy, minimalizovali užívání léků, o nichž je známo, že způsobují nebo zhoršují neuropatii. Některé rodiny s velmi závažnými genetickými neuropatiemi používají oplodnění in vitro, aby zabránily jejímu přenosu na budoucí generace.

Čerpáno z National Institute of Neurological Disorders and Stroke (https://www.ninds.nih.gov/), redakce MEDICAL TRIBUNE

hlasování

2.17 (12)

Štítky:
bolest
nerv
neuropatie

Související články
Onemocnění, které postihuje periferní nervy. Příznaky se začnou projevovat zvolna jako např. svalová slabost, únava, úbytek svalové hmoty nebo křeče.

Jak si vést Deník bolesti

 2 min.  |   10. 8. 2019  |   Jan Lejčko
Pro samotnou diagnostiku, ale zejména pro stanovení úspěšné terapie, by si nemocní, zejména ti s chronickou bolestí, měli vést Deník bolesti.
1. Nežádoucí účinky (NÚ) léčby NÚ se mohou vyskytnout u všech typů analgetik. Tento problém nabývá na významu při dlouhodobé léčbě. U neopioidních analgetik, zejména u nesteroidních antirevmatik (NSA) bývají časté poruchy trávicího traktu (vředová choroba žaludku, krvácení do trávicího traktu), poruchy funkce ledvin, jater a krvácivosti. U opioidních analgetik (morfin, fentanyl, oxykodon) se tyto NÚ nevyskytují, ale individuálně se může vyskytnout nevolnost a zvracení, ospalost, svědivka a velmi často zácpa. Při správně vedené léčbě bolesti opioidy nevzniká typ závislosti, který se vyskytuje u narkomanů, ale pravidelně se rozvíjí tzv. fyzická závislost. Ta se projeví rozvojem abstinenčního (odvykacího) stavu (třesavka, husí kůže, nervozita, úzkost) při náhlém vysazení opioidů. Tomu se předchází postupným vysazováním opioidů (je-li pro to z lékařského hlediska důvod). Řadě NÚ lze předcházet preventivním podáním některých léků. Přínosná jsou gastroprotektiva (např. omeprazol) při dlouhodobé léčbě NSA, antiemetika (léky proti nevolnosti a zvracení – haloperidol, metoklopramid, ondansetron) a laxativa (projímadla) při léčbě opioidy. 2. Nesprávná kombinace léků a předávkování Jedním z důvodů stále častějšího předávkování je široká nabídku léků se stejnou účinnou látkou. Např. valetol, ataralgin, panadol, paralen a coldrex obsahují stejnou účinnou látku, takže při neznalosti účinné látky a jejich nesprávné kombinaci může při kombinaci těchto léků dojít snadno k předávkování. Kombinace neopioidních a opioidních analgetik může být výhodná, stejně jako kombinace analgetik s adjuvantními analgetiky. Velkou chybou je však současné užívání více typů NSA. Vzhledem k tomu, že jsou NSA hojně užívána zejména u starších polymorbidních pacientů, je třeba dát pozor na možné lékové interakce NSA nejčastěji s léky na cukrovku (antidiabetika), ředění krve (antikoagulancia) na vysoký krevní tlak (antihypertenziva). 3. Zanedbání stavu Nedostatečná léčba bolesti je problémem i ve vyspělých zemích. I když se situace na poli léčby bolesti v poslední době zlepšila, ani v dnešní době není v ČR např. nádorová bolest dostatečně léčena. Ve značné části případů se přitom jedná o vhodný výběr léků a jejich správné použití. Pravidlem úspěšnosti je tedy správné užívání léků, především v kombinacích, přesné a stálé dodržování lékařem stanovených pravidel. Odpovíte-li, byť jen jednou kladně, je na čase začít s léčbou bolesti: Trpím bolestí velkou část dne Snažím se s bolestí co nejvíce bojovat Když se bolest stává nesnesitelnou, beru si léky Kvůli bolesti nemám chuť vidět se s mnoha lidmi V noci se kvůli bolesti budím
Je třeba si uvědomit, že pacienti jsou různé osobnosti a mají osobitý přístup k radám lékaře i k léčbě.

Nejčastější dotazy k migréně

 3 min.  |   19. 3. 2020  |   redakce
Jak poznám, že mám migrénu? Co je při migréně tzv. aura a jak se projevuje? Může záchvatům migrény předcházet i sám pacient?
Když začneme užívat více léků současně, mohou vzniknout tzv. lékové interakce. Co to znamená a proč je důležité o nich vědět?

Mikrobiom – neviditelný strážce našeho zdraví

 5 min.  |   24. 6. 2024  |   redakce
Objevte fascinující svět mikrobiomu a přečtěte si o jeho vzniku, úkolech v trávení, imunitě a duševním zdraví a zjistěte, jak o něj správně pečovat.

Jaký mikrobiom, takové zdraví

 4 min.  |   24. 6. 2024  |   redakce
Rovnováha mezi různými druhy mikroorganismů je nezbytná pro udržení zdraví, je ale relativně křehká.

Co je migréna a jak ji poznat?

 2 min.  |   13. 10. 2020  |   redakce
Migréna je neurologické onemocnění vyznačující se silnou bolestí hlavy, nevolností a zvracením, citlivostí na světlo a hluk.

Základní pravidla léčby migrény

 2 min.  |   5. 4. 2020  |   redakce
Důvodem návštěvy lékaře bývá nejčastěji náhle vzniklá nebo silná bolest hlavy. Alarmující by však mělo také být: jde-li o první bolest hlavy u pacienta ve věku nad 40 let, postupně se rozvíjející atypická bolest hlavy nereagující na běžnou léčbu, bolest hlavy u pacienta s nádorovým onemocněním nebo HIV infekcí, přítomnost jakéhokoliv ložiskového neurologického nálezu či poruchy vědomí. K nejčastěji užívaným lékům patří nesteroidní analgetika a v posledních dvaceti letech jsou k léčbě migrény hojně předepisovány triptany, které cílí přímo na mechanismus vzniku této bolesti. Fungují rychle a podávají se na počátku bolesti. Bohužel i tyto léky, stejně jako nesteroidní analgetika, mohou způsobovat bolest hlavy z nadměrného užívání léků. K dalším farmakologickým možnostem patří profylaktická neboli preventivní léčba, která se dělí na běžnou a biologickou léčbu. Profylaktickou léčbu Vám předepíše Váš ošetřující neurolog. Profylaktická léčba je vždy individuální a v ČR je dostupných pět základních skupin léků té běžné – konvenční. Ve skupině biologické léčby jsou hrazeny 3 přípravky. Vedle užívání léků je však pro léčbu každé migrény nejdůležitější životní styl, který vyžaduje: pravidelnost (pravidelný spánek, stravování atd.), velmi důležitý je dostatek fyzické aktivity (alespoň 150 minut týdně), zjištění a odstranění všech spouštěčů migrény (umělá sladidla, kofein). Pro lepší kontrolu onemocnění lékaři doporučují u pacientů s migrénou vést si záznamy o průběhu migrény (více Deník migrény), kde by si měl pacient zaznamenávat frekvenci bolestí, užitou medikaci atd. Vedle migrenózních deníků umožňuje pacientům získat větší kontrolu nad svou nemocí také aplikace Migréna Kompas, kterou si mohou stáhnout na adrese: www.migrena-kompas.cz/aplikace/ nebo naskenováním QR kódu níže. Lékaři by také neměli zapomínat na edukaci pacienta, který by měl znát riziko vzniku bolestí hlavy v důsledku nadměrného užívání léků.

Nastavení cookies

Na našem webu používáme cookies.

Některé z nich jsou k fungování stránek nezbytné, ale o těch ostatních můžete rozhodnout sami.