Chronické srdeční selhání

Srdce je orgán, díky kterému můžeme žít. Je silné, ale zároveň zranitelné – proto je důležité se o ně dobře starat. Kondici srdce máme z velké části ve svých rukou. 

Srdce se nezastaví. Jeho údery rozhánějí okysličenou krev po celém těle a zároveň srdce zvládne důmyslně vyživovat samo sebe díky systému věnčitých tepen. Za hodinu se srdce stáhne asi 4 200krát, a pokud se dožijeme osmdesátky, zvládne za tu dobu neuvěřitelné tři miliardy úderů. Přitom je drobné – ženské váží 250 až 300 gramů a mužské asi 350 gramů a velké je asi jako mužská pěst.

Když srdce selhává

Srdce může stejně jako jiné orgány v těle trpět různými chorobami. Mezi závažná onemocnění patří ta, kdy srdce začne selhávat jako pumpa rozhánějící krev po těle. Mluvíme o chronickém srdečním selhání, ačkoli by se hodil spíše termín chronické srdeční „selhávání“, protože ztráta správné funkce srdce je v tomto případě postupným a postupně se zhoršujícím procesem. Srdce není schopno vyhovět oběhovým nárokům organismu – výsledkem je hromadění krve v plicích, v orgánech dutiny břišní, v dolních končetinách. V případě hromadění krve v plicích dojde ke zhoršení dechu, případně se objeví kašel. Pokud se nadměrně hromadí krev v dolních končetinách, ty pak otékají a stav se projeví např. tím, že si nelze obout boty.

Abychom ale byli přesní, existuje také akutní srdeční selhání. Jde o náhle vzniklý stav, při kterém v řádu hodin či minut dochází k výraznému zhoršení příznaků a pacient může být i v ohrožení života. Pacienta často přiváží do nemocnice Rychlá zdravotnická pomoc. Příčinou může být například akutní zánět srdečního svalu.

Srdeční selhání není totéž co srdeční infarkt

Mnoho lidí zaměňuje srdeční selhání za srdeční infarkt. Pravda je ale taková, že chronické srdeční selhání je následkem prodělaného infarktu, při kterém došlo k poškození srdce kvůli ucpání jedné z věnčitých tepen. Srdeční infarkt je náhle vzniklý a život ohrožující stav, který se projevuje nejčastěji svíravou, pálivou nebo tlakovou bolestí na hrudi. Jde tady o minuty, pacient musí co nejrychleji na operační sál, kde mu lékaři zprůchodní ucpanou věnčitou tepnu na srdci. Pokud je infarkt příliš rozsáhlý nebo když se pacient nedostane k lékaři včas, může začít vznikat porucha srdeční funkce – chronické srdeční selhání. Srdeční selhání ale může způsobit i dlouhodobý neléčený nebo špatně léčený vysoký krevní tlak, vady srdeční chlopně, poruchy srdečního rytmu nebo poškození srdečního svalu infekcí, cukrovkou nebo nadměrným pitím alkoholu. Srdeční sval pak nezvládá dostatečně přečerpávat krev, a tím pádem jí pumpuje do těla méně, takže svaly a orgány nedostávají dostatečné množství kyslíku a živin.

Srdeční selhání ohrožuje až 230 tisíc Čechů

Chronické srdeční selhání není vůbec zanedbatelným problémem – je odhadováno, že celosvětově je postiženo více než 64 milionů pacientů a celá řada nemocných navíc zůstává nediagnostikována až do pokročilých stadií srdečního selhání. V České republice se počet pacientů odhaduje na 230 tisíc a každý rok přibývá asi 40 tisíc dalších pacientů. Neléčné onemocnění má postupující, zhoršující se charakter a stav pacienta se horší s každou další hospitalizací v důsledku srdečního selhání. Úmrtnost nemocných v těžkém stadiu je bohužel vysoká.

Jak poznat srdeční selhání

Pro pacienty se srdečním selháním je typická dušnost. Pacienti se zadýchávají zprvu při větší námaze, později i při lehké činnosti (třeba při oblékání), nebo i v klidu. Může se objevit noční záchvatovitá dušnost, kašel, celková únavnost, otoky kolem kotníků i části lýtek, zvětšení obvodu břicha spojené s tlakem v břiše a nechutenstvím. Změny v prokrvení ledvin vedou ke zvýšenému močení v noci, změny v prokrvení mozku vedou k poruchám paměti, změně myšlení, zmatenosti či depresím. Kvalita života pacientů se postupně zhoršuje.

Lékaři mají k dispozici řadu nástrojů a postupů, jak srdeční selhání diagnostikovat. Při rozhovoru s pacientem lékaři zjistí, zda existuje podezření na srdeční selhání, případně zda pacient trpí jinými onemocněními, které by k srdečnímu selhání mohly vést. Kromě toho, že pacienta prohlédnou (mohou si všimnout například otoků, dušnosti), provedou mu důležité krevní testy a EKG, tedy vyšetření, které měří elektrickou aktivitu srdce. Zásadní přínos má echokardiografie, což je ultrazvukové vyšetření, které umožňuje například odhalit, jak efektivně srdce přečerpává krev, jaká je jeho velikost a v jakém stavu jsou srdeční chlopně.

Dále se využívá celé spektrum různě složitých vyšetření volených podle povahy a závažnosti onemocnění.

Léčba chronického srdečního selhání

Včasné zavedení odpovídající léčby a její pravidelná úprava mohou zpomalit zhoršování srdečního selhání a prodloužit a zkvalitnit život pacienta. V současnosti jsou k dispozici čtyři skupiny léků, které prokazatelně snižují potřebu nemocniční péče kvůli zhoršení stavu a prodlužují život v dobré kvalitě. Je důležité, aby se o pacienta se srdečním selháním staral spolupracující tým odborníků vedený kardiologem. O pacienty se srdečním selháním je zpravidla pečováno ve specializovaných ambulancích, které mají s tímto onemocněním velké zkušenosti a mohou předepisovat všechny doporučené léky. Tyto ambulance mohou také pacienta v některých nutných případech odeslat na výkon, při kterém je mu zaveden kardioverter-defibrilátor. Toto malé zařízení brání tomu, aby se srdce zastavilo. Jde o podkožní výkon v místní anestezii.

Jak srdečnímu selhání předcházet

Už jsme si řekli, že srdeční selhání bývá často důsledkem prodělaného srdečního infarktu. Ideální je tedy vůbec infarkt nedostat. Soubor opatření, která o to usilují, se nazývá primární prevence. Spočívá především ve zdravém životním stylu – nekouření, zdravém stravování, pravidelném pohybu, omezení alkoholu a stresu, udržování normální tělesné hmotnosti. Součástí primární prevence jsou pravidelné prohlídky u praktického lékaře, které mohou včas odhalit rizikové faktory jako vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol nebo chronicky zvýšenou hladinu cukru v krvi, ale i genetickou zátěž, která může vést k časnému infarktu myokardu (zde mluvíme např. o familiární hypercholesterolemii, s níž se člověk už rodí a nemůže ji dostatečně ovlivnit zdravým životním stylem). V případě, že rizikové faktory již nelze ovlivnit životosprávou, měl by lékař včas rozhodnout o léčbě léky. Za rostoucím výskytem chronického srdečního selhání stojí i stárnutí populace, která se díky kvalitní lékařské péči dožívá stále vyššího věku. S věkem nic nezmůžeme, ale můžeme do velké míry ovlivnit, zda stáří prožijeme v dobré kondici, nebo zda budeme trpět různými „civilizačními“ neduhy.

Proděláním prvního srdečního infarktu se pacient stává již vysoce rizikovým z pohledu vzniku dalších srdečních komplikací a je léčen v rámci tzv. sekundární prevence. Cílem je nejen vyhnout se dalšímu infarktu (vyskytne se u 6 % pacientů do tří let po prvním infarktu), ale také zamezit dalšímu zatěžování srdečního svalu a tím rozvoji srdečního selhání v budoucnosti. Bohužel 20–30 % pacientů rok po infarktu splňuje kritéria srdečního selhání.

Zásady pro pacienty po srdečním infarktu:

• Nepodceňujte svůj stav a pravidelně docházejte na předepsané kontroly k ambulantnímu kardiologovi nebo internistovi, případně k praktickému lékaři, i když se cítíte dobře. Po infarktu byste v péči některého z těchto odborníků rozhodně být měli!
• Pravidelně užívejte předepsané léky v předepsaném dávkování, léčbu si sami nevysazujte ani neupravujte. Máte-li při léčbě potíže, konzultujte je s lékařem při další návštěvě nebo v případě potřeby ihned.
• Nekuřte. Pokud vám to nejde, i zde existuje odborná pomoc, např. Národní linka pro odvykání kouření.
• Pokud jste obézní nebo máte nadváhu, snažte se hmotnost snížit – i redukce hmotnosti o 5 až 10 % má význam. Pokud si nevíte rady s nastavením jídelníčku nebo se bojíte po infarktu cvičit, poraďte se s lékařem. Může vám doporučit nutričního terapeuta, který vám nastaví jídelníček podle vašich potřeb, odborníka na léčbu obezity (obezita se dá dnes úspěšně léčit pomocí moderních a bezpečných léků) a odborníka, který vám provede zátěžové vyšetření, aby určil, který druh pohybové aktivity a v jaké intenzitě je pro vás vhodný.
• Nezapomeňte hlídat své další rizikové faktory – krevní tlak a cholesterol v krvi. V ambulanci lékaře je horní hranicí tlak 140/90 mm Hg, na domácím certifikovaném tlakoměru 135/85 mm Hg. Neléčený vysoký tlak je druhou nejčastější příčinou srdečního selhání. Vysoký cholesterol vás zase vystavuje riziku opakování srdečně-cévní příhody. Vaše hodnoty LDL cholesterolu by měly být velmi nízké, pod 1,4 mmol/l.
• Buďte pozitivní. Infarkt neznamená konec, může být příležitostí pro nový začátek – lepší chování k vlastnímu tělu. Každá změna k lepšímu, i malá, se počítá!

redakce MEDICAL TRIBUNE

Zdroje:

Inhibitory SGLT-2 u srdečního selhání: Není nač čekat (Medical Tribune 2021), ESC 2021: nové doporučené postupy pro diagnostiku a léčbu akutního a chronického srdečního selhání (Medical Tribune 2021), Srdeční selhání jako daň za moderní léčbu infarktů? (ulekare.cz), wikiskripta.eu, 2021 ESC Guidelines for the diagnosis and treatment of acute and chronic heart failure, www.rukunasrdce.cz