10 mýtů o depresi
2 min. |
15. 8. 2020 |
Garant: Martin Anders
Vzhledem k tomu, že deprese má velmi široké spektrum příznaků, existuje o tomto onemocnění plno mýtů a předsudků. I proto je třeba o ní hovořit a nebát se jí. K nejčastějším mýtům o depresi patří:
- Na depresi nesmíme myslet, nesmíme si ji připouštět. Naopak, nebojte se svěřit do rukou odborníků, psychologa, praktického lékaře nebo psychiatra. Pomoci mohou zjištění možných příčin, vhodná léčba, režimová opatření.
- Děti depresí netrpí. Právě naopak, deprese u dětí mívají i další příznaky a u depresivních dětí je vyšší míra rizika spáchání sebevraždy než u dospělých.
- Tzv. depku má občas každý, je to pouze špatná nálada. Je nutné rozlišovat tzv. depku jako krátkodobou špatnou náladu od depresivní nálady, která má určitou dobu trvání.
- Deprese nelze léčit. Nikoli, depresi léčit lze, trvá to však jistý čas, je potřeba být trpělivý.
- Pomoci mohou jen silná antidepresiva. Pozitivní vliv má i psychoterapie, pohyb, fototerapie, změna skladby stravy, naopak alkohol nebo drogy stav prohlubují.
- Ten, kdo mluví o sebevraždě, to nemyslí vážně. Sebevražedné myšlení patří mezi příznaky deprese. Sebevraždu spáchá 10–15 % nemocných. Přes 90 % sebevrahů se někomu o svém záměru zmínilo, proto by se tato slova měla brát vážně.
- U svého dítěte/partnera bych si všiml/a, že mu není dobře a že se trápí. Nemocný s depresí se snaží svoje emoce před lidmi skrýt, svěřuje se málokdy.
- Nemocnému pomůže rozptýlení, třeba vzít ho do kina na komedii. Depresi nemocný nedokáže ovlivnit vůlí, navíc se zvýší výčitky, že se neumí uvolnit.
- Antidepresiva jsou návyková. Nejsou návyková v tom smyslu, jak je obecně vnímán, ale jsou-li podávána déle než 3 týdny, je třeba při ukončování léčby použít sestupné dávkování, aby nevznikl tzv. syndrom z vysazení.
- Deprese se mě netýká. Podle odborníků se s ní během života alespoň jednou setká okolo 20 % populace.
