Schizofrenie, proč vzniká a jaké jsou její příznaky
Schizofrenie je závažné, často chronické duševní onemocnění, které výrazně narušuje schopnost nemocného srozumitelně se chovat, jednat a uplatnit se ve společnosti. Vyskytuje se u jednoho procenta populace a postihuje stejně muže jako ženy, nejčastěji ve věku od 15 do 35 let. Časná diagnostika a zahájení léčby zvyšují šanci na úspěch.
Proč schizofrenie vzniká?
Příčina onemocnění není zatím podrobně prozkoumána. Podílí se na něm vzájemné působení četných faktorů, včetně genetických, komplikací v těhotenství a při porodu, jež mohou ovlivňovat vývoj mozku. Načasování počátku choroby v pozdějším životě závisí na míře i náchylnosti jednotlivce a na schopnosti organismu odolávat různým stresovým situacím. Narůstající stres může být charakteru biologického (např. zneužívání halucinogenů) nebo se sociálního (např. ztráta rodinného příslušníka). Tyto a další faktory spolu s životními stresy rovněž ovlivňují průběh a výsledný stav poruchy.
Příznaky onemocnění se dělí na dvě skupiny
- Pozitivní příznaky znamenají, že člověku oproti běžnému stavu něco přebývá. Lze je poměrně snadno rozeznat, protože jsou očividně odlišné od normálu, jde zejména o:
- poruchy vnímání, zejména halucinace – domnělá smyslová vnímání, nejčastěji sluchová (kdy je jedinec přesvědčený o tom, že slyší např. hlasy komentující jeho chování), nebo zrakové (kdy člověk může vidět různé osoby, zvířata atd.)
- poruchy myšlení – zejména bludy (chorobné a nevývratné závěry myšlení ovlivňující jednání, např. je člověk přesvědčený, že je pronásledován, odposloucháván apod.),
- bizarní chování (např. oblékání neodpovídající situaci nebo neadekvátní sexuální chování)
Nicméně přítomnost pozitivních příznaků neznamená, že osoba trpí schizofrenií. Stejné příznaky se mohou objevovat i u lidí, kteří nadužívají alkohol nebo drogy, nebo u osob trpících těžkou depresí, mánií, některými jinými poruchami nebo zraněním mozku. Právě tyto příznaky, které ztěžují postižené osobě fungování ve společnosti, často vedou k hospitalizaci. Naštěstí je možné pomocí antipsychotických léků pozitivní příznaky eliminovat nebo zmírňovat jejich intenzitu a zmenšovat pravděpodobnost, že se objeví znovu. Lidé se schizofrenií mohou mluvit a chovat se zvláštním nebo bizarním způsobem, který zapříčiňuje, že ostatní se jich bojí a vyhýbají se jim, čímž přetrvává stigma spojené s tímto onemocněním.
Negativní příznaky charakterizují nedostatek a hůře se léčí, jde zejména o:
- emoční oploštělost,
- ztrátu zájmu a motivace,
- neschopnost vytvářet sociální vztahy,
- ochuzení myšlení.
Tyto příznaky onemocnění mohou být mylně interpretovány jako známka toho, že postižená osoba je líná a špatně se chová záměrně. Přestože negativní příznaky objevující se bez přítomnosti pozitivních příznaků jsou často opomíjeny, platí, že člověk s negativními příznaky potřebuje pomoc. Mohou být také výsledkem deprese (která se může vyskytnout současně se schizofrenií) nebo nedostatečně podnětného prostředí (jako například dlouhodobého pobytu v nemocnici) nebo mohou ve skutečnosti představovat vedlejší účinky některých antipsychotik.
Negativní příznaky jsou spojovány se stigmatem duševní slabosti, nedostatku vůle a motivace vést aktivnější život a neschopnosti se o sebe postarat. Často jsou spojovány se stigmatem lenosti. Schopnost postižené osoby pracovat, být v kontaktu s ostatními a starat se o sebe během remise z velké míry závisí na závažnosti negativních příznaků.
Čtěte dále: