Poruchy spánku jsou u schizofrenie časté

Schizofrenie patří k duševním onemocněním, u nichž se ve většině případů vyskytují poruchy spánku. Mohou se objevovat ještě před propuknutím schizofrenie i v jejím průběhu. Nedostatek spánku může zhoršit průběh onemocnění a ovlivnit léčbu. Proto je vždy nutné tento problém řešit s lékařem.

Schizofrenie je duševním onemocněním projevujícím se poruchami myšlení (bludy), vnímání (halucinacemi) a jednání. Jde o poměrně častou poruchu objevující se u jednoho ze sta jedinců, která vyžaduje celoživotní léčbu. K jejímu nástupu dochází nejčastěji ve věku mezi 18–35 lety, ale může to být i dříve nebo později.

Jedním z prvních příznaků může být právě narušení obvyklého spánkového režimu projevující se tím, že člověk zůstává vzhůru celou noc, není schopen spát déle než jednu nebo dvě hodiny v kuse nebo nemůže usnout v obvyklém čase. Podle jedné ze studií z roku 2017 se narušený spánek vyskytuje u 30–80 procent lidí se schizofrenií v závislosti od rozsahu příznaků onemocnění. Nedostatek spánku pak u nich může způsobit/zhoršit některé příznaky:

• potíže s pamětí,
• potíže se soustředěním,
• potíže s vyjadřováním myšlenek,
• potíže s pozorností,
• halucinace, bludy,
• hněv, smutek nebo jiné emoce neodpovídající situaci,
• únavu.
• bolest hlavy.

To vše může mít za následek oslabení účinku léčebných plánů, ale i relaps onemocnění a potřebu nového terapeutického postupu. Navíc mohou poruchy spánku vedle psychického ovlivnit také fyzické zdraví a vést k četným komplikacím, mezi něž patří hlavně nadváha, vysoký krevní tlak, oslabený imunitní systém a diabetes.

Lidé se schizofrenií mají riziko hned několika spánkových poruch

U lidí se schizofrenií se může objevit několik poruch spánku. Někdo může zažít více poruch, někdo jen některé či jenom jednu z nich. Patří k nim:

• Nespavost – potíže s usínáním nebo s udržením si spánku alespoň 3 noci v týdnu. Někdy ji způsobují vnější faktory (stres, kofein, nevhodné prostředí atd.), ale u lidí se schizofrenií je nespavost často důsledkem zvýšené aktivity dopaminových receptorů v mozku.
• Obstrukční spánková apnoe (OSA) – stav, k němuž dochází následkem zablokování dýchacích cest během spánku. Projevuje se chrápáním, suchem v ústech, špatným spánkem a únavou. Přehled studií ukázal, že asi 15 procent lidí se schizofrenií má OSA. Další výzkum také naznačuje, že tento stavby mohl být způsoben přírůstkem hmotnosti, který je častý při užívání léků na léčbu schizofrenie. Právě nadváha/obezita patří k rizikovým faktorům OSA.
• Syndrom neklidných nohou – stav způsobující nekontrolovatelné nutkání pohybovat nohama. Obvykle se tento stav zhoršuje ve večerních hodinách při ležení a může narušit spánek. Obdobná je porucha periodické pohyby končetin projevující se stereotypními opakovanými pohyby končetin během spánku. Ta se často objevuje spolu se syndromem neklidných nohou nebo s jinými poruchami spánku. Obě tyto poruchy jsou spojeny s vysokými hladinami dopaminu a jsou časté u lidí se schizofrenií.
• Poruchy cirkadiánního rytmu – jedná se o odchylky v načasování a délce spánku, může to znamenat – příliš mnoho spánku, příliš málo spánku, neschopnost delšího spánku, neschopnost udržovat každodenní režim spánku a bdění.
• Narkolepsie – je neurologické onemocnění charakterizované nadměrnou spavostí během dne, bez ohledu na to, kolik hodin člověk spal v noci.  Lidé s narkolepsií mají kvůli nutkavé potřebě spát často obtíže zůstat vzhůru a dokončit každodenní činnosti.
• Syndrom nočního přejídání – způsobuje pocit nadměrného hladu během noci, s nímž se lidé probouzejí a uprostřed nocí jedí, během dne pak naopak hlad nemají. Studie z roku 2021 naznačila, že lidé se schizofrenií mohou být vystaveni vyššímu riziku vzniku tohoto syndromu.

Každá buňka v našem těle se řídí svými biologickými hodinami. Buněčné procesy jsou ovlivněny tzv. cirkadiánním rytmem, což je 24 hodin trvající cyklus, který se řídí střídáním dne a noci. Pokud náš životní styl neodpovídá přirozenému průběhu dne, například z důvodu práce na noční směny, , pravidelného ponocování atd., cirkadiánní rytmus se dysreguluje. Předpokládá se, že jeho dlouhodobé narušení je spojeno s autoimunitními nemocemi, některými neurologickými poruchami či s diabetem.

Poruchy spánku a cirkadiánních rytmů mohou také predikovat nástup či relaps některých psychických onemocnění, jako je deprese, úzkost, bipolární porucha nebo právě schizofrenie.

Poruchy spánku je potřeba léčit současně se schizofrenií 

Léčba poruchy spánku bývá součástí terapeutického plánu léčby schizofrenie, a proto je potřeba o ní se svým lékařem hovořit. Neléčené problémy se spánkem mohou přispět ke zhoršení příznaků schizofrenie. Možnosti léčby mohou zahrnovat:

• Kognitivně-behaviorální terapii (KBT) – pomůže se snížením stresu a s odstraněním návyků, které mohou přispívat ke špatnému spánku.
  
  
• Antipsychotika – léky používané k léčbě schizofrenie pomáhají také lépe spát. Lékař může upravit užívání léků tak, aby zmírnil příznaky poruchy spánku. Lékař rozhodne, který lék z této skupiny je pro vás tím nejvhodnějším.
  
  
• Léky na spaní/hypnotika – jsou jen krátkodobým řešením, zejména pro své nežádoucí účinky a vznik závislosti. Dlouhodobým užíváním navíc jejich účinnost klesá. V určitých případech je může lékař předepsat, ne vždy je to však vzhledem k lékovým interakcím s léky na schizofrenii možné.

Intervence zaměřené na podporu spánku, jako je terapie jasným světlem, podávání melatoninu či kognitivně-behaviorální terapie, mají potenciál zlepšit kvalitu spánku a přinést úlevu od symptomů deprese. Nedílnou a důležitou součástí léčby spánkových poruch je změna životního stylu a dodržování zásad spánkové hygieny. Důležité je např. omezit kofein a alkohol, spát v temné tiché ložnici s příjemnou teplotou, uléhat ke spánku vždy v pravidelném čase nebo používat postel jen pro spánek a sexuální aktivitu.

Pokud potřebujete pomoc s přetrvávajícími problémy se spánkem, obraťte se na svého lékaře, který vám pomůže nebo vás odkáže na specialistu na poruchy spánku, který vám poskytne komplexní diagnostiku a možnosti léčby celé řady poruch spánku.

Proč potřebujete pomoc při problémech se spánkem při schizofrenii?

Pokud jste již ohroženi psychózou, problémy se spánkem mohou toto riziko zvýšit.

Problémy se spánkem mohou být prvním příznakem nástupu nebo relapsu nemoci.

Problémy se spánkem ztěžují zlepšení celkového stavu.

Problémy se spánkem mohou způsobit i další zdravotní problémy.

Problémy se spánkem a psychické problémy se ovlivňují navzájem, proto zlepšení spánku často vede ke zlepšení duševního zdraví.

Co je dobré vědět:

Většina lidí se schizofrenií může mít v určité fázi onemocnění problémy se spánkem. Tyto problémy mohou:

• být spojeny se začátkem psychózy nebo s relapsem onemocnění,
• být spojeny se zhoršením psychózy,
• být spojeny s fyzickými zdravotními problémy, např. s nadváhou a diabetem,
• ovlivnit i další části duševního zdraví, např. náladu, koncentraci, paměť a myšlení.

Problémy se spánkem a schizofrenie mohou být léčeny současně, proto je potřeba situaci řešit s odborníkem.

Zdroje:

https://www.healthline.com/health/schizophrenia/schizophrenia-and-sleep#takeaway

https://www.prosestru.cz/magazin/jak-souvisi-spanek-a-denni-rytmy-s-dusevnim-zdravim-137799

https://www.sleephealthfoundation.org.au/sleep-topics/schizophrenia-and-sleep

NPS-CZ-01101