Co všechno patří ke komplexní léčbě bolesti

Volba léčebného postupu závisí na řadě faktorů. Intenzita bolesti uváděná pacientem je důležitá.

Léčbou akutní bolesti (AB) se zabývají základní lékařské obory a snahou je odstranění příčiny způsobující bolest. AB je nutno léčit razantně, aby nedocházelo k rozvoji nepříznivých patofyziologických změn a prohloubení stresu se všemi důsledky. AB dobře reaguje na léčbu analgetiky (léky proti bolesti). Efektivně vedená léčba AB má preventivní význam z hlediska rizika přechodu do chronické bolesti (CHB). Rozhodující roli v pohotovém ovlivnění bolesti hraje farmakoterapie. Pro AB, oproti CHB, je typické, že je relativně dobře ovlivnitelná a často lze vystačit s jednou léčebnou modalitou. I zde jsou někdy potřebné nefarmakologické postupy.

Léčba CHB, pokud je neúspěšná, patří do rukou odborníka – algeziologa. Po zevrubném zhodnocení stavu se stanovuje individuální léčebný plán. CHB hůře reaguje na léčbu.

Farmakologická léčba bolesti představuje používání léčivých přípravků proti bolesti, které mohou být podávány v různých lékových formách (tablety, kapky, čípky, náplasti, injekční podání). Základním vodítkem je výběr analgetika dle intenzity bolesti, jejího charakteru a podle analgetického žebříčku stanoveného Světovou zdravotnickou organizací: 

Stupeň 1 – Neopioidní analgetika (paracetamol, metamizol), nesteroidní antirevmatika (NSA) – ibuprofen, diklofenak, nimesil...

Stupeň 2 – Slabé opioidy (tramadol, kodein) + neopioidní analgetika.

Stupeň 3 – Silné opioidy (morfin, oxykodon) + neopioidní analgetika.

Volba a podávání analgetik vycházejí z pacientových údajů o intenzitě a charakteru bolesti a konkrétního klinického stavu. Nerozhoduje původ bolesti, ale její intenzita. Při volbě z analgetické stupnice se u AB uplatňuje postup shora dolu (tedy od 3. stupně), u CHB opačně zdola nahoru.

K léčbě bolesti jsou používána i adjuvantní (pomocná) léčiva, mezi něž patří antiepileptika a antidepresiva (mají i protibolestivý efekt), kortikosteroidy, myorelaxancia, lokální anestetika a také kanabinoidy (účinné látky v léčebném konopí).

Léky se podávají v pravidelných intervalech, aby se předcházelo znovuobjevení silné bolesti. Léky proti bolesti se podávají nejčastěji perorálně (ústně), ale možná je i kožní nebo slizniční aplikace. Takto podávané léky se sice vstřebávají pomaleji, ale jsou účinné mnohem déle než ty podané injekčně. I proto jsou injekce do svalů používány pouze u AB, je-li to vhodné, a u CHB spíše výjimečně.

Ke komplexní léčbě bolesti patří vedle farmakoterapie i: 

• rehabilitační postupy,
• psychoterapeutické metody,
• sociální podpora,
• intervenční analgetické metody (nervové blokády, radiofrekvenční metody...)
• postupy alternativní medicíny (akupunktura…).