Migréna je neurologické onemocnění vyznačující se silnou bolestí hlavy, nevolností a zvracením, citlivostí na světlo a hluk. Na celém světě migrénou trpí více než miliarda lidí a je třetím nejčastějším onemocněním. V ČR s ní žije 1,72 milionu obyvatel (17 % žen a necelých 6 % mužů). Bolestí hlavy, které jsou jedním z typických příznaků migrény, je celá řada (více Jak se vyznat v bolestech hlavy).

Jak tedy poznám, že jde o migrénu? 

  • opakující se bolesti hlavy,
  • ataky trvající 4–72 hodin,
  • jednostranná lokalizace,
  • pulsující charakter bolesti,
  • středně silná až silná intenzita bolesti,
  • zhoršení rutinní fyzickou aktivitou,
  • nevolnost, fotofobie, fonofobie,
  • ataky mohou být bez aury nebo s přítomností aury (trpí jimi třetina nemocných).

Ve většině případů ovlivňují ataku migrény spouštěcí faktory. K těm nejčastějším patří hormonální změny, léky, vliv prostředí a počasí, nadbytek nebo nedostatek spánku, ale i stravovací návyky, stres, kouření nebo blikavé světlo.

Léčba migrény (více Základní pravidla léčby migrény) je jednak akutní, tedy léčba záchvatu migrény. Léčbu může předepsat praktický lékař, v případech komplikované, chronické nebo rezistentní migrény je dobré se obrátit na neurologa.

Dnes je již dostupná i léčba profylaktická neboli preventivní, jejímž cílem je preventivní medikací snížení frekvence záchvatů. Přestože pro téměř 40 procent lidí trpících migrénou by byla její preventivní léčba vhodná, dostává se jí pouze 15 procentům z nich. Tato léčba by měla být vždy zvažována v případě:

  • pacientů trpících bolestmi hlavy více než čtyři dny v měsíci,
  • výrazného narušení pravidelných aktivit (i přes akutní léčbu),
  • je‑li akutní léčba neefektivní, kontraindikována či přináší‑li nežádoucí účinky nebo je nadužívána,
  • frekvence atak je větší než jednou týdně,
  • při zvýšeném riziku nadužívání léků.