Pitný režim

Správné stravování je pro nás velice důležité, ať už se snažíme jíst zdravě, nebo potřebujeme dodržovat zásady diety. Jeho nedílnou a velmi důležitou součástí je pitný režim.  

Zatímco bez jídla můžeme přežít týdny i měsíce, bez vody sotva několik dní. A nemá to být návod ke zkoušení, jen zdůraznění důležitosti tekutin pro náš organismus. Tekutiny jsou součástí každé buňky v našem těle, probíhají v nich všechny procesy metabolismu (látkové výměny). Vodu potřebujeme pro krevní oběh, dýchací soustavu, trávicí ústrojí (i všechna ostatní ústrojí), pro regulaci tělesné teploty.

Krev obsahuje více než 80 % vody, kosti 20 %, mozek a svaly 75 %. Hmotnost dospělého člověka je až z 50–60 % tvořena vodou. Již při ztrátě pouhého 1 % se začnou v těle mobilizovat obranné mechanismy, při ztrátě 2 % klesá výkonnost a ztráta 5–10 % může vést až k oběhovému a metabolickému selhání. Absolutní nedostatek tekutin je po několika dnech neslučitelný se životem, smrtelný může být pokles vody v těle o 20 %.

Nedostatek tekutin vede k dehydrataci, která se může projevovat např. zvýšeným pocitem žízně (tzn. pocit žízně už je prvním signálem nedostatku, ne prvním momentem, kdy bychom se měli teprve napít), pocitem sucha v ústech, únavou, ospalostí, závratěmi, bolestmi hlavy, snížením objemu moči a její tmavší barvou. Následovat může například zhoršené vyprazdňování, nižší pružnost kůže a z dlouhodobého pohledu vede nedostatek tekutin k dalším zdravotním problémům.

Otázka tedy nezní, zda pít, či nepít, ale kolik, co a kdy pít.

Kolik tekutin bychom měli vypít

Denně by měl dospělý vypít cca 35 ml tekutin na kilogram tělesné hmotnosti, tedy v průměru asi dva až tři litry. Konkrétní množství pro konkrétního člověka však ovlivňuje řada faktorů a mělo by být přizpůsobeno individuálním potřebám. Liší se tedy podle tělesné hmotnosti, ale roli sehrává také věk (u dětí je potřeba tekutin na kilogram tělesné hmotnosti a den vyšší než u dospělých), fyzická aktivita (čím více sportujeme, tím více se potíme a tekutiny ztrácíme, a tím více bychom jich měli přijmout), teplota okolního prostředí, denní režim a zdravotní stav.

Co pít a nepít

Základem pitného režimu by vždycky měla být voda (pitná či minerální). Tu je možné kombinovat s čaji, ředěnými ovocnými a zeleninovými šťávami nebo 100% džusy, také ředěnými. Poměr jednotlivých nápojů není striktně určen, zejména při běžném režimu. Ve specifických případech (při sportování, při velkém horku, v mrazivém počasí, při práci v horkých či prašných provozech apod.) je třeba množství, ale i složení a výběr nápojů řešit důsledněji.

Jako podstatná část pitného režimu nejsou vhodné slazené nápoje, energetické nápoje ani alkohol. Pokud bychom tyto nápoje z našeho „pitníčku“ vyloučili, o nic důležitého naše tělo neochudíme. Jde o nápoje nejen s vysokou energetickou hodnotou (která je pro nás mnohdy až neúměrná), ale také s řadou negativních vlivů na naše zdraví, zejména pokud se nejedná pouze o mírnou občasnou konzumaci.

Stručné shrnutí na závěr:

• Nečekejte na žízeň, pijte průběžně po celý den.
• Pokud zapomínáte pít, mějte láhev s vodou na viditelném místě, noste pití při sobě.
• Nepřipravujte si jen sklenku nebo hrnek, ale rovnou konvičku s pitím.
• Přizpůsobte svým individuálním potřebám nejen množství, ale také složení letního
  pitného režimu.
• Nepodceňujte rizika slazených nápojů a alkoholu.

Věra Boháčová, DiS.