Letní pitný režim

Léto je spojeno i s tropickými teplotami, které znamenají větší zátěž pro náš organismus. Jednou ze základních zásad, jak tyto dny přežít bez úhony, je důsledné dodržování pitného režimu.

Nejrizikovějšími skupinami jsou v létě, a vlastně stejně jako po celý rok, děti a senioři. Děti často v „zápalu her“ nevnímají pocit žízně, a navíc větší množství tekutin mimo buňky znamená u dětí snazší možnost jejich ztrát. U seniorů je rizikem snížení pocitu žízně.

V letním období riziko dehydratace ještě zvyšuje sport, práce v horku nebo i prostá návštěva koupaliště v tropických dnech (a koupání ve vodě na zvýšené potřebě vypitých tekutin nic nemění). Pokud zanedbáme pitný režim, nemusíme být ztracenými turisty na poušti, a přesto se můžeme dostat do ohrožení života. V extrémních situacích se může potřeba tekutin na den zvýšit až o několik litrů. Důležité je přitom nejen jejich množství, ale i složení.

V horkých letních dnech, kdy tělo ztrácí s tekutinami i minerální látky (močí zejména draslík a potem sodík), je potřebuje doplnit stejně jako tekutiny. Běžnému zdravému člověku přísun těchto látek zajistí spolu s dostatečným pitným režimem pravidelná vyvážená strava. Vhodné je i doplnění v podobě minerálních vod. Slabě a středně mineralizované vody jsou vhodnou součástí každodenního pitného režimu; pokud se v létě více potíme, více sportujeme apod., mohou přijít na řadu i minerálky silně mineralizované.

Pít je třeba během celého dne po menších dávkách a nikdy nečekat až na pocit žízně. Při doporučeném příjmu tekutin vycházíme z množství 35 ml na kilogram tělesné hmotnosti a den. Toto množství je však třeba přizpůsobit aktuálním podmínkám a režimu. Při sportování a pocení a v horku (často v létě všechny faktory zároveň). V rámci aktivit v letních teplotách se tak může potřebný příjem tekutin navýšit až o 1,5 l za hodinu pohybové aktivity.

Jaké tekutiny tedy v létě volit?

Léto a horké dny svádějí k pití ledových drinků, ale ty nejsou nevhodnější volbou. Zkuste si představit, jak na horkou pánev kápnete pár kapek vody… V horkých dnech zaženou žízeň mnohem lépe nápoje o teplotě kolem 16 °C než nápoje ledové, které mohou organismu způsobit teplotní šok a žaludeční křeče (stejně jako nápoje přeslazené).

Nejvhodnější je voda, minerálky (slabě či středně mineralizované pro běžný každodenní pitný režim. Jejich množství není třeba nijak limitovat a klidně mohou tvořit převážnou část pitného režimu. Při velkém horku nebo sportovních aktivitách, kdy se daleko více potíme, je možné zařazovat (i přednostně) silně mineralizované minerální vody. Potem totiž ztrácíme nejen vodu, ale i minerální látky, které je potřeba doplňovat. Pokud máme, vzhledem ke zdravotnímu stavu či režimu, specifické dietní požadavky, je přínosné se o vhodnosti silně mineralizovaných minerálních vod poradit s odborníkem. Je možné se také řídit informacemi na etiketě, kde vždy, mimo jiné, najdeme obsah celkové mineralizace a složení. Pitný režim pak můžeme doplnit čajem či ředěnými uměle nepřislazovanými přírodními ovocnými šťávami. Nejen své stravování, ale také vhodný pitný režim (jeho výši a zdroje) můžete konzultovat s výživovým odborníkem.

Čemu se vyhnout

V horkých dnech není vhodné pít (bez přísunu dalších tekutin) větší množství kávy a silného černého čaje. Zahrnout je do pestrého pitného režimu ale jistě můžeme.

Přímo nebezpečná může být konzumace alkoholu. Pivo i víno (a také míchané drinky) sice zdánlivě na chvíli osvěží, jenže alkohol působí v horku daleko rychleji než obvykle, a přidá-li se k tomu ještě nedostatek tekutin v těle, může dojít ke stavům těžké opilosti už po menších dávkách (alkohol se velmi rychle dostává do mozku). Navíc alkohol odvádí z organismu tekutiny a minerální látky. Pokud dostane vyprahlý organismus místo vody alkohol, riziko potíží z nedostatku tekutin se znásobí. Když alkohol, tak raději po setmění, s mírou a spolu s ním dostatek dalších nealkoholických (a nekalorických) tekutin. A před jejich konzumací se nezapomeňte najíst.

Vyhnout bychom se měli také sladkým nápojům a pít raději ty méně sladké nebo nejlépe neslazené. Příliš sladké nápoje totiž zpomalují pohyb tekutiny z žaludku do tenkého střeva, kde se odehrává převážná část vstřebávání tekutin, a proto jsou tělu k dispozici až za delší dobu. Ve větším množství navíc neúměrně zvyšují příjem energie. Netýká se to přitom jen slazených limonád, ale poměrně dost energie (a cukru) najdeme také v tzv. radlerech („ochucených pivech“) nebo džusech. Ty stoprocentní se podle naší legislativy nesmějí doslazovat, ale přirozeného cukru z ovocného koncentrátu je tolik, že se vyrovná limonádám. Samozřejmě výživově jsou daleko výhodnější (obsah vitaminů, minerálních látek, případně vlákniny), ale energie obsahují opravdu hodně. Nektary jsou pak 50% ovocné šťávy, které se mohou doslazovat. Když tedy džusy, tak lépe 100% a ředěné a počítat s energetickou hodnotou v nich. Pokud tedy přijímáme nápoje s energetickou hodnotou, je potřeba její množství započítávat do celkového denního příjmu energie. Mírně slazené nápoje si můžeme dopřát bez výčitek svědomí při sportování a pohybu.

Věra Boháčová, DiS.