Léčba schizofrenie je komplexní proces, i proto je psychoterapie kombinována s farmakologickou léčbou, bez níž by nedosahovala potřebné účinnosti. Efektivita psychoterapie je dána nejen stavem nemocného a jeho motivací k léčbě a jejího dodržování, ale i řadou dalších, především sociálních faktorů. V posledních letech se psychoterapie stává stále důležitější součástí integrované péče o nemocné schizofrenií, a i díky rostoucímu počtu Center duševního zdraví se stává dostupnější.

Obecně má psychiatrická rehabilitace pomoci lidem s psychiatrickým postižením, aby mohli lépe fungovat ve společnosti a žít v prostředí, které si zvolí. Tato rehabilitace napomáhá nejen v procesu úzdravy, tedy dosažení úplného vymizení symptomů, ale i v úspěšné adaptaci v konkrétním prostředí, a to i přes přetrvávající symptomy. Psychoterapie může být ve formě pracovní terapie, tréninku asertivity nebo např. kognitivně-behaviorální terapie, která je v současnosti jedním z nejrozšířenější psychoterapeutických směrů.

Kognitivně-behaviorální terapie

Jedná se o metodu nácviku jak sociálních, tak kognitivních dovedností. Tato metoda se soustřeďuje na proces učení a jeho využití v léčbě. Bere v úvahu myšlenkové postupy, názory a postoje a pracuje s nimi. Předpokládá, že změnu myšlení, které je naučené a podporované vnějšími a vnitřními faktory, lze navodit změnou chování. Této metody se využívá i u úzkostných poruch, depresivních poruch a dalších onemocnění. Cílem je samostatnost pacienta, který se nejprve učí novým dovednostem a pak tyto získané znalosti používá ve svém přirozeném prostředí. Kognitivně behaviorální terapie je zaměřená na celkové zklidnění způsobené přijetím nemoci a odstranění úzkostného způsobu myšlení.

Psychoedukace

Součástí psychoterapie je i psychoedukace, při které se pacient učí lépe porozumět svému onemocnění a žít s ním. Psychoterapie může být individuální nebo skupinová. V ideálním případě je do tohoto procesu zapojena i rodina a nejbližší okolí pacienta.

Socioterapie

V komplexní léčbě je často zapotřebí i socioterapie. Zde se jedná o opětovné osvojení sociálních dovedností, zajištění základních sociálních potřeb a rehabilitaci. Patří sem např. starost o hmotné zabezpečení, podmínky k bydlení nebo i rehabilitace v pracovním prostředí. Jedná se o nácvik komunikace a sociálních dovedností postupující od jednoduchého ke složitému. Socioterapie zpravidla probíhá ve skupině 6 až 8 pacientů, kteří se učí zacházet s druhými lidmi a řešit mezilidské vztahy. Sociální rehabilitace se zabývá navrácením k dřívější pracovní a sociální výkonnosti. Někdy jsou k léčbě využívány i další terapeutické metody, jako je například ergoterapie či fyzioterapie.

Schizofrenie často vyřazuje nemocného z běžného života. Může vést ke ztrátě pracovního zařazení, k invalidizaci, někdy i k rozpadu rodinného zázemí. Psychosociální podpora a pomoc jsou proto často nezbytnou součástí úspěšné léčby. I zde je potřeba motivovaného a spolupracujícího pacienta, pro kterého je pomoc jeho okolí obrovskou výhodou.