10 nejčastějších mýtů o epilepsii
Kolem epilepsie koluje stále řada nepřesností, zažitých představ a mýtů, které mohou vést k obavám, stigmatizaci i nesprávné první pomoci. Přitom jde o poměrně časté neurologické onemocnění, se kterým může většina lidí při správné léčbě žít plnohodnotný život. Strach a předsudky často pramení z neznalosti. Správná reakce okolí může člověku při záchvatu výrazně pomoci a někdy i zachránit život.
Mýtus 1: Epilepsie je duševní nemoc.
Fakt: Epilepsie je neurologické onemocnění mozku, nikoli psychiatrická porucha. Záchvaty vznikají kvůli abnormální elektrické aktivitě v mozku.
Mýtus 2: Každý záchvat znamená křeče a pád na zem.
Fakt: Existuje mnoho typů záchvatů. Některé jsou velmi nenápadné (např. krátké „výpadky pozornosti“ nebo zvláštní pocity).
Mýtus 3: Při záchvatu je nutné dát něco do úst.
Fakt: To je nebezpečné. Takovým zásahem můžete člověku s epilepsií zablokovat dýchací cesty, kromě toho si tím může vážně poškodit zuby.
Mýtus 4: Epilepsie je nakažlivá.
Fakt: Epilepsie není infekční onemocnění, jedná se o onemocnění mozku, neexistuje zcela žádné riziko, že byste se epilepsií od nemocného nakazili.
Mýtus 5: Lidé s epilepsií nemohou normálně žít.
Fakt: Většina lidí s epilepsií může studovat, pracovat i sportovat. Při správné léčbě má mnoho pacientů záchvaty pod kontrolou.
Mýtus 6: Epilepsie vždy trvá celý život, je neléčitelná.
Fakt: Některé typy epilepsie vyléčitelné nejsou, jiné lze léčit a člověk může žít zcela bez záchvatů a plnohodnotně. Některé typy epilepsie odeznějí věkem, u jiných stačí úprava životosprávy. Většina pacientů užívá léky, které je dokáží zbavit záchvatů, díky kterým dosáhnou kompenzace stavu – stav bez záchvatů.
Mýtus 7: Při záchvatu je nejlepší člověka držet.
Fakt: Bránit pohybům určitě není vhodné. Správná první pomoc je chránit hlavu, odstranit nebezpečné předměty, případně hlavu podložit např. částí oděvu, a po záchvatu umístit člověka do stabilizované polohy.
Mýtus 8: Epilepsie je dědičná.
Fakt: Jen málo forem epilepsie se přenáší přímo z rodičů na děti. Většina dětí, jejichž rodič trpí epilepsií, touto chorobou neonemocní. Tuto nemoc lze získat i během života, může ji způsobit úraz hlavy, nádor v mozku, cévní mozková příhoda nebo např. zánět mozkových blan.
Mýtus 9: Ženy s epilepsií nemohou mít děti.
Fakt: Ženy s epilepsií mohou mít zdravé děti a jejich onemocnění nijak nebrání otěhotnění. Během těhotenství a kojení je sice třeba upravit případnou medikaci a chodit na kontroly, ale pokud pacientky dodržují doporučený režim, není důvod k obavám. Některé typy epilepsie se sice mohou přenést z matky na dítě, ale i tak může být jinak zcela zdravé.
Mýtus 10: Lidé s epilepsií vyžadují v zaměstnání řadu úlev.
Fakt: K léčbě epilepsie patří dodržování spánkového režimu. Obecně není vhodná pouze práce v noci, ve výškách, u rotačních strojů nebo s vysokým napětím. Většina léčených epileptiků mívá záchvaty výjimečně, např. jedenkrát za rok nebo jsou díky medikaci zcela bez záchvatů. Často o jejich onemocnění zaměstnavatel vůbec neví, protože je tento handicap v práci nijak neomezuje.
Navíc epileptický záchvat může postihnout každého. Jak ukazují čísla, každý desátý člověk prodělá alespoň jedenkrát v životě epileptický záchvat a podle neurologů to může potkat kohokoli a kdykoli. Záchvat může být ojedinělý a příčiny mohou být různé: od horečky přes fyzické vyčerpání až třeba po akutní nedostatek spánku.
Zdroje:
https://www.spolecnost-e.cz/publikace-zakladni-informace-o-epilepsii-epilepticke-zachvaty
https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/epilepsy
https://www.ninds.nih.gov/health-information/disorders/epilepsy
NPS-CZ-01352
