Vztah k pohybu si vytváříme už od dětství, a pokud nás rodiče k pohybu nevedli, může být v dospělosti utrpením. Navíc máme genetickou výbavu, která částečně předurčuje, k jakému typu pohybu budeme mít větší sklony, co nám půjde lépe (někoho víc baví vytrvalostní aktivity – chůze, běh, plavání, někoho zase spíš posilování).

Možná jste si všimli, že v nejrůznějších doporučeních se nehovoří o cvičení, ale o pohybové aktivitě: cvičení je totiž jen jednou, a to relativně malou podskupinou všech pohybových aktivit. Možná to někoho překvapí, ale mezi pohybové aktivity se počítají také cesta do/z práce (chůze, jízda na kole), domácí práce (u vysávání se člověk leckdy pěkně zapotí), práce na zahradě apod. 

Velkou pohybovou aktivitou, která má navíc u nás dlouhou tradici a je stále oblíbenější, je turistika, do pohybu se ale počítají i takové aktivity jako třeba tanec. Každý jsme samozřejmě jiný a každému vyhovuje něco jiného. Co je tedy pro vás důležité?

▶ Najděte si takovou pohybovou aktivitu, která vás bude bavit. Nebo vás alespoň nebude moc obtěžovat.

▶ Ujasněte si, proč se pohybu věnujete. Je-li cílem zdraví, jistě nemusíte běhat maraton.

▶ Nesrovnávejte se s ostatními. Možná nebudete výkonnostními sportovci, ale proč byste nemohli na konci roku ujít o 1 000 kroků denně více než teď?


Související články